Rozdíl mezi běžnou bolestí hlavy a migrénou. V čem se zásadně liší?

Bolest hlavy umí pěkně znepříjemnit den. Občas stačí málo, třeba se jen špatně vyspat, málo pít nebo strávit příliš času u obrazovky – a hlava se ozve. Jenže co když to není běžná bolest, ale jde o migrénu?

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Rozpoznat rozdíl je velmi důležité, protože taková informace stojí na začátku správné cesty ke skutečné úlevě. Existují však určité znaky, které vám mohou napovědět.

Jak je rozpoznat

Migréna se od běžné bolesti hlavy velmi liší. Rozhodně nejde jen o silnější bolest. Nejčastěji se objevuje jednostranně, má pulzující charakter a dokáže potrápit i několik dní. Často ji doprovází nevolnost, přecitlivělost na světlo, hluk nebo pachy. Na rozdíl od běžné bolesti hlavy obvykle nereaguje na volně dostupné léky proti bolesti, a právě to bývá jedním z varovných signálů.

Biologická léčba je dražší, ale na migrénu zabírá, říká neurolog Nežádal

Pokud se taková bolest opakuje, trvá déle než několik hodin a výrazně zasahuje do běžného života, je vhodné navštívit neurologa. Běžná bolest hlavy je naopak většinou mírnější, tupá a svíravá. Často se šíří po celém obvodu hlavy, nejčastěji v oblasti čela nebo zátylku, a bývá popisována jako tlak, případně pocit stažené čelenky.

Může souviset se stresem, únavou, dlouhým sezením nebo třeba blokací krční páteře. Na rozdíl od migrény však většinou pomůže krátký odpočinek, procházka, dostatek tekutin nebo volně dostupný lék s obsahem paracetamolu či ibuprofenu.

Aktuální číslo

Předplatné můžete objednávat zde

Spouštěče bolestí

Za bolestí hlavy často stojí každodenní zátěž, včetně stresu, dehydratace či nekvalitního spánku, problém může být ovšem i jeho přebytek. Přispívá k ní i dlouhé sezení a špatné držení těla. Citlivě může organismus reagovat i na změny prostředí, dietní chyby, pylové zatížení nebo změny atmosférického tlaku.

Bolest často přichází ruku v ruce s únavou a mnohdy vede i k podrážděnosti. V některých případech jde však jen o doprovodný jev jiného zdravotního problému (vysoký krevní tlak, glaukom, úžeh, ale i vážné choroby mozku). Migréna má často hlubší a komplexnější spouštěče. A mnohdy bývá dědičná.

Velkou roli při ní hrají hormonální výkyvy, například před menstruací, na začátku těhotenství nebo v období klimakteria, protože právě v těchto chvílích dochází k výrazným změnám hladiny estrogenů. K dalším častým spouštěčům patří prudké výkyvy počasí, silný vítr nebo náhlé změny tlaku. Může ji vyvolat i určitý typ potravin, hlavně čokoláda, červené víno, zrající sýry nebo pokrmy s glutamátem.

Některým lidem vadí blikající světla, silné pachy nebo hlasité zvuky. Spouštěčem může být i stres, velké fyzické nebo psychické vypětí, ale také nepravidelný režim. Významný vliv můžou mít i některé léky.

První pomoc při migréně. Zkuste jablko i kontrolované dýchání

Jak ji léčit

U běžné bolesti hlavy často pomůže odstranit příčinu, například doplnit tekutiny, upravit držení těla, protáhnout se nebo ulevit ztuhlé krční páteři pomocí masáže či vhodného cvičení. Úlevu přinášejí i volně dostupné léky proti bolesti.

Pokud se ale bolest hlavy opakuje častěji, je vhodné navštívit lékaře. Ten může stanovit přesnou diagnózu i její léčbu a určit, zda například nejde o jiný typ bolesti, včetně migrény.

Nejhorší bolest hlavy

Jde o takzvanou klastrovou bolest hlavy a patří mezi nejbolestivější stavy, které může člověk zažít. Někdy se jí přezdívá „sebevražedná“, protože intenzita bolesti je tak silná, že někteří pacienti během záchvatu přemýšlejí o sebevraždě. Postihuje většinou muže mezi 20 a 50 lety, ale může se vyskytnout i u žen. Bolest je extrémně ostrá, bodavá a pálivá, soustředěná obvykle v okolí jednoho oka.

Přichází náhle, často bez varování, a trvá od 15 minut do tří hodin. Záchvaty se opakují i několikrát denně (často v noci) a mohou trvat týdny či měsíce v kuse. Pak následuje období klidu, kdy pacient nemá žádné potíže. Po určité době se však cyklus může znovu rozběhnout.

Typickým znakem je, že má dotyčný například zarudlé oko, slzení, ucpaný nos nebo se potí v obličeji. Na rozdíl od migrény člověk při klastrové bolesti nevydrží ležet. Je neklidný, chodí po místnosti, svírá si hlavu, někdy se bije do obličeje.

Bolest je naprosto nepředvídatelná, často se objevuje v určitou denní nebo noční dobu, například vždy krátce po usnutí. Klastrovou bolest nelze léčit běžnými léky proti bolesti. Úlevu může přinést kyslíková terapie, některé typy specifických injekčních léků nebo prevence pomocí medikace předepsané neurologem.

I když je toto onemocnění vzácné, pro ty, kdo jím trpí, zásadně ovlivňuje kvalitu života. Včasná diagnóza a odborná pomoc jsou proto klíčové. Na léčbu této bolesti se specializují například ve Fakultní nemocnici sv. Anny v Brně.

Článek vznikl pro časopis Rytmus života.