Co bych vzkázala těm, kdo se nechtějí očkovat? Že jsou hloupí, říká imunoložka

Zdá se, že koronavirová pandemie míří v Česku do finále. „Čísla klesají, ale dokud nebudeme v jednotkách nakažených denně, tak za vodou nejsme,“ uvedla v Rozstřelu imunoložka Blanka Říhová. Dodala, že pokud se budou dodržovat opatření do poloviny léta, tak žádné další drama už čekat nemusíme.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Lékařka upozornila na význam očkování, díky kterému se i po případném napadením virem nedostaneme do fáze, která bude významně ohrožovat náš život. „Onemocnění přežijete tak, že se nic moc zlého dít nebude,“ řekla a „odmítačům“ vzkázala, že „jsou hloupí“.

„Očkování bych se opravdu nebála, osobně jsem dostala dvě vakcíny a vůbec jsem si nevšimla, že by se něco dělo. Obavy z následků jsou liché a pravděpodobnost, že onemocníte závažnou formou covidu, je minimalizována. Mně osobně se nejvíc líbí vakcína messengerRNA, která má tu vlastnost, že je nosičem, který, když ho buňka pohltí, se velmi rychle rozpadne a zbude jen klíčový S-protein.“

Ocenila v době pandemie také práci vědců, kteří vyvinuli vakcíny, ale i lékařů a učitelů. 

Imunitou proti nádorům

Náš imunitní systém má 1,5 až dva kilogramy, z třetiny ho zaměstnávají střeva, další místa první pomoci jsou uzliny a mozek, které všechno řídí. Optimista má podle ní větší šanci se za stejných okolností nákaze odolat než pesimista. „Také se optimistický pacient mnohem snáz léčí než ten, který si čte na internetu a všechno, co se dozví, prožije napřed mentálně, pak třeba i fyzicky.“

K podpoře imunity jsou podle Blanky Říhové nejdůležitější probiotika a prebiotika, tedy laktobacily, bifidobakterie obsažené v živých kulturách jogurtů a zakysaných mléčných výrobků. „Šumivé tabletky? Ty vám dělají dobře i psychicky, jak to pěkně perlí a díky pocitu, že pro sebe něco děláte, navíc je tam vitamin C a tím se nepředávkujete,“ dodala.

„Já když dostanu chuť na něco sladkého, někdy si dám i bonbón, ale raději si vezmu z lednice aktimel,“ svěřila se imunoložka. Na adresu cukru řekla, že sice nemá dobrou pověst, ale zabijákem imunitního systému rozhodně není. „Je zdrojem energie pro mozek a v přiměřeném množství je důležitý.“

 Své vědecké bádání soustředí profesorka Blanka Říhová zejména na léčbu nádorových onemocnění pomocí cílené chemoterapie a pracuje i na tom, jak ovlivnit imunitní reakci a nasměrovat ji tam, kde potřebujeme, aby bojovala. 

„Velice důležitý je nástup blokátorů kontrolních bodů imunitní reakce. Když si rozbijete koleno, přijde infekce, imunitní systém ji zaregistruje, vytvoří se protilátky. Koleno je za týden, dva uzdraveno, ale imunitní systém je rozběhnutý a vy potřebujete už nepotřebnou reakci zablokovat, aby měl imunitní systém prostor se případně zaměřit na jiný problém.“

V souvislosti s nádory lékařka vysvětlila, že imunitní systém může v průběhu našeho života likvidovat rakovinové buňky, aniž bychom to věděli. Nádory se často podle ní objeví po stresových reakcích, kdy náš imunitní systém řeší něco jiného a ubere z pozornosti. 

„V tom momentě se agresivní vetřelec, rakovinová buňka, začne dělit. Imunitní systém se do místa vrátí, ale už je nad jeho síly to napravit,“ řekla s tím, že zjednodušeně řečeno jde o to, abychom řízeně pomohli našemu imunitnímu systém napravit to, co sám způsobil.

„Viry, bakterie, plísně tu byly, jsou a vždycky budou o několik koňských délek před námi,“ řekla a uvedla, že  největší výzvou imunologie je transplantace orgánů, alergie, astma i imunodeficience.

Chtěla hrát divadlo a být klavíristkou

„Bude to vědecky nesmírně obohacující zkušenost, věřím tomu, že současná pandemie, tak jako každý problém, přinese i něco dobrého,“ řekla v březnu loňského roku imunoložka Blanka Říhová v rozhovoru pro časopis Téma.  Upozornila také na význam naší psychické kondice i toho, co jíme, na stav naší imunity.

Prof. Blanka Říhová, DrSc.

• vědkyně, imunoložka a mikrobioložka specializující se na výzkum směrovaných léčiv v rámci terapie nádorových onemocnění, mikrobioložka a bývalá ředitelka Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky
• narozena 21. října 1942
• Od roku 1964 pracuje na MBÚ ČSAV (nyní AV ČR) v oddělení imunologie, od roku 1990 jako vedoucí vědecká pracovnice.
• Vědecky se orientuje na imunologii, genetiku, experimentální onkologii, lékařskou biochemii, toxikologii, metabolismus a výživu.

Ve dvanácti letech toužila být klavíristkou, chtěla tancovat, hrát divadlo. Ale pak viděla detektivní film s Vladimírem Rážem, který v něm vyvíjel jakousi bakterii, ta měla zabít nepřátele za železnou oponou. „Už si to přesně nepamatuji, část filmu se však odehrávala v laboratoři, herci byli v bílých pláštích, měli zkumavky... A laboratoř pro třináctiletou holku bylo fascinující pracovní zázemí,“ vzpomíná věhlasná imunoložka na to, co ji přivedlo k mikrobiologii.

„Potom mi maminka dala k Vánocům knížku s názvem Bojovníci se smrtí, kde autor Paul de Kruif líčil boj lékařů s původci nakažlivých chorob, ta mě absolutně uchvátila. Dostala jsem tedy další jeho knihy jako Sám proti šílenství a Lovci mikrobů, a když jsem je dočetla, bylo rozhodnuto, že budu mikrobiologem, tedy tím bojovníkem se smrtí. Šla jsem proto na Přírodovědeckou fakultu a vystudovala obor mikrobiologie a genetika.“