Když řídil vysokozdvižný vozík, sjel ze silnice a i s vozíkem padal patnáct metrů do propasti. Ačkoli utrpěl vážná zranění, později uvedl, že si přesně pamatuje, co všechno se stalo. „Koukal jsem se na svou ruku. Byla rozmačkaná, doslova explodovala. A spodek těla jsem měl úplně rozdrcený. Vím, jak na mě mluvili zdravotníci. Když mě pak uvedli do umělého spánku a já jsem se následně probral, řekl jsem rodině, že budu bojovat o život. A to i za tu cenu, že by ze mě měla být jen živoucí hlava,“ vtipkoval později.
Celá situace nebyla ale ani v nejmenším k smíchu. O jeho život měla strach celá rodina a především partnerka a lékaři od počátku tvrdili, že zcela určitě nepřežije. Opak byl ale nakonec pravdou a mladík navzdory svým zraněním žije dál. Nemá přitom půlku těla a ruku. Podstoupil hemikorperektomii, při které je amputováno vše pod pasem, a přežil mimořádný boj navzdory všemu.
Obdivuhodný je i příběh jeho lásky. Partnerka byla z jeho stavu zdrcená, ale ani na chvíli ji nenapadlo, že by svého milovaného opustila. I šest let po nehodě jsou šťastným párem a vše zvládají s pomocí ošetřovatelky. Zklamal se ovšem v rodině, která na něj zanevřela. „Jakmile zjistili, že přežiji, přestali za mnou chodit do nemocnice a neposkytovali mi už žádnou podporu. Přišli se na mě pak podívat domů, ale popravdě chtěli jen na vlastní oči vidět člověka bez půlky těla. Nechápou ani lásku mé ženy,“ uvedl dnes šestadvacetiletý muž v rozhovoru pro Daily Mail.
Navzdory překážkám, které by většina lidí považovala za nepřekonatelné, Loren zůstává optimistický a děkuje za péči manželce i podpoře sestry. „Od nehody mě podporuje z rodiny jen má nevlastní sestra. Nesmírně si vážím toho, že ji v životě mám. To ona v nemocnici hledala možnosti operací a přišla za lékaři s tím, že by mohli provést zákrok, který následně opravdu udělali. Přemlouvala je,“ doplnil. Loren dostal bionickou ruku v roce 2020 a je mobilní díky speciálně vyrobenému invalidnímu vozíku, ale stále potřebuje nepřetržitou péči.
S manželkou se baví i o případných potomcích, ale zatím uvedl, že na založení rodiny nemají dostatek financí a nechtějí být nezodpovědní. „Mohli bychom podstoupit umělé oplodnění nebo dítě adoptovat. Ale já bych byl rád, alby měly mé děti plnohodnotný život a možnost studií. A na to teď prostředky nejsou. Navíc stále potřebuji já sám hodně péče. Až se naučím pečovat o sebe a nebudeme potřebovat ošetřovatelku, můžeme si pořídit dítě, abychom si místo ošetřovatelky mohli dovolit případnou chůvu,“ dodal.
