Dolores O’Riordanová s nemocí bojovala dlouho. V březnu loňského roku se kapela Cranberries dala dohromady, sestavila album svých největších hitů a chystala turné po Evropě i Spojených státech. Ale už v květnu musela termíny koncertů kvůli špatnému stavu zpěvačky zrušit. Na webových stránkách tehdy stálo, že je to „kvůli zdravotním problémům se zády“. Jak se ukazuje, pravda byla asi úplně jiná.
Zpěvačka pak přiznala, že trpí bipolární poruchou. Potvrdila také, že právě toto onemocnění stálo za incidentem, který se odehrál v listopadu 2014 na palubě letadla společnosti Aer Lingus z New Yorku do irského Shannonu. Tehdy Dolores napadla jednu z letušek a zlomila jí dokonce nohu. Po příletu se dokonce pustila i do jednoho z přivolaných policistů, kteří ji přijeli zatknout. Soud ji však zprostil obvinění, protože se ukázalo, že v době incidentu byla nepříčetná.
Bylo to krátce poté, co se po dvaceti letech rozešla s manželem Donem Burtenem. Lékařské zprávy odhalily, že právě v tomto období se nacházela v manické části onemocnění a stěží si vůbec dokázala uvědomit, co dělá. Ona tvrdí, že si nic nepamatuje.
I to je jeden z příznaků psychického onemocnění, kterým podle odhadu trpí každý stý v populaci. Bipolární porucha se nazývá též maniodepresivní psychóza nebo maniakální deprese.
Fáze všechno zvládnu
Manické stavy zprvu bývají příjemné, protože díky návalu energie může člověk stihnout spoustu věcí. Je také kreativnější, komunikativnější, je schopen větší fyzické aktivity a přitom nepotřebuje moc spát. Postupně se však přidává podrážděnost a hysterie, která se stupňuje. Člověk je v této fázi paradoxně o dost sebevědomější a daleko hůře snáší kritiku. Mohou se objevit i bludy či halucinace.
Podobně manickou část onemocnění popisuje i novinářka Barbora Tachecí. Ta na přelomu roku 2007 a 2008 řídila Český Rozhlas Radiožurnál a dělala velké personální změny. Kvůli nim pak byla z funkce odvolána. Právě v tomto období se ocitla v mánii. „Chodila jsem spát ve dvě, vstávala v půl čtvrté a mezitím se budila strachy, že beze mě rádio spadne. Do práce jsem jezdila nad ránem, všechny jsem sledovala a mé chování bylo asi občas nesnesitelné. Tlačila jsem lidi do maximálních výkonů, někdy až nemožných,“ svěřila v rozhovoru pro OnaDnes.
Chci se zabít, i když nemám proč
Po stavu mánie následuje období útlumu. Deprese přichází pozvolna, nejprve ji provází pokles nálady a větší únava. Nemocný ztrácí radost z věcí, které ho vždy bavily, zájem o své okolí, je nesoustředěný, nerozhodný, často trpí i nechutenstvím a nespavostí. Postupně se pocity smutku a zmaru, které však nemají žádný zjevný důvod, stávají natolik intenzivní, že brání běžnému fungování. Postižený člověk má pak problém i s běžnými úkony, jako jsou vstávání z postele nebo osobní hygiena. Objevují se také myšlenky na sebevraždu. Někteří nemocní ji pak skutečně spáchají.
Za bipolární poruchu z velké části mohou geny. Lidé, kteří jsou k onemocnění náchylnější, jsou už od dětství přecitlivělí a méně odolní vůči stresu. Svůj podíl na nemoci pak může mít změna prostředí, událost spojená se silnými emocemi, ale i situace, kdy dochází k narušení denních rytmů. První projevy onemocnění se dají nalézt už u dětí, rozvoj onemocnění se může projevit v období dospívání.
Celoživotní boj
Americké herečce Catherine Zeta-Jonesové stejné onemocnění diagnostikovali v roce 2011. Ve stejné době, kdy s rakovinou hrtanu bojoval její manžel Michael Douglas. Herečka popsala, že to byl velmi osvobozující pocit, protože její rozporuplné emoce a stavy konečně dostaly pojmenování. A ona se tak mohla konečně začít léčit.
Nejprve se snažila své onemocnění utajit, později se rozhodla, že jeho zveřejněním může motivovat další pacienty k úspěšné léčbě. „Přála bych si, aby si ostatní nemocní uvědomili, že se dá onemocnění kontrolovat,“ prohlásila.
Vedle pravidelného užívání léků jsou pro stabilizaci stavu nezbytné i psychoterapie a dodržování zdravé životosprávy. Pacient s bipolární poruchou by měl pravidelně jíst, spát i sportovat, mít pravidelný režim a vyhýbat se alkoholu a jiným návykovým látkám.
S maniodepresivní psychózou bojovali například i herec a milovník žen Miloš Kopecký, zpěvák legendární kapely Nirvana Kurt Cobain, zpěvák Petr Muk, herečka Marilyn Monroe nebo malíř Vincent van Gogh.
