Moderní výzkumy i zkušenosti z oblastí, kde se lidé dožívají vysokého věku, nasvědčují, že odpověď není tak jednoznačná.
Biopotraviny mají smysl, ale nejsou všechno
U rostlinných biopotravin se používá méně chemických postřiků a umělých hnojiv. U masa, mléka a vajec platí přísnější pravidla chovu. To všechno může být pro zdraví přínosem. Ovšem podle odborníků není to, jestli jíme bio, jediný faktor ovlivňující dlouhodobé zdraví a prodlužující život.
Čísla, která vám mohou zajistit zdravý a dlouhý život |
Mnohem větší roli hraje, co tvoří většinu našeho jídelníčku, jak často jíme během dne a jak žijeme. A právě v tom se ukazuje jeden z hlavních problémů dnešní stravy: čím dál větší část jídelníčku tvoří průmyslově zpracované potraviny.
Podle dat z výzkumů (OECD 2023, EFSA 2022) v mnoha evropských zemích narůstá spotřeba tzv. UPF (ultra-processed foods), tedy vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Patří sem sladké cereálie, snacky, polotovary, ochucené jogurty nebo slazené nápoje. Jejich konzumace roste hlavně proto, že šetří čas, jsou snadno dostupné a chutnají. Jenže jejich výživová hodnota bývá velmi nízká.
Skutečný problém moderního jídelníčku jsou UPF
UPF jsou navrženy tak, aby byly výrazné, sladší, slanější nebo tučnější a aby se jedly rychle a ve větším množství. Kombinace cukru, tuku a soli narušuje přirozené signály hladu a sytosti – člověk tak jí více, než skutečně potřebuje.
Co znamená žít bio v běžném životě?Nemusíme chodit po obchodech s kalkulačkou v ruce. Mnohem podstatnější je žít tak, aby naše tělo pracovalo v souladu se svou biologií. Pomáhá: • spát pravidelně a dostatečně; • jídelníček stavět na jednoduchých základních potravinách; • omezit vysoce průmyslově zpracovaná jídla; • hýbat se přirozeně každý den; • zařadit silový trénink, který chrání svaly i metabolismus; • dopřát tělu delší noční pauzu od jídla – alespoň 12 hodin mezi večeří a snídaní, což odpovídá přirozenému rytmu trávení; • jíst v klidu, ne ve stresu nebo ve spěchu; • držet se pravidelnosti, která podporuje hormonální a metabolickou rovnováhu. |
Podle Michala Konštackého, česko-švýcarského internisty specializujícího se na dlouhověkost, je rozhodující spíš to, jaké živiny tělu dodáváme a jak často saháme po jídlech, která sice mají energii, ale málo skutečné výživy. „Biopotraviny do zdravého jídelníčku patří, ale samy o sobě nestačí,“ říká lékař.
Pokud večer sedíme u televize se sladkostmi nebo slanými snacky, pozitivní efekt nákupu biopotravin se rychle snižuje. A ještě výrazněji ho přehluší nepravidelnost stravování, stres a nedostatek spánku – přesně ty faktory, které nejvíce ovlivňují metabolické zdraví.
Modré zóny: dlouhověkost i bez regálů s bio
Když se podíváme do tzv. modrých zón (oblastí světa s nejvyšší koncentrací lidí dožívajících se stovky), zjistíme, že dlouhověkost nesouvisí ani tak s tím, zda jsou potraviny bio, ale spíše s jejich původem a jednoduchostí.
Podle výzkumu Dana Buettnera, autora knihy The Blue Zones (National Geographic, aktualizované vydání 2015), lidé na Sardinii, Okinawě nebo řecké Ikarii tradičně nenakupují ve velkých supermarketech ani bioprodejnách. Většina potravin pochází z domácích zahrad, místních trhů, přímo od malých farmářů nebo z okolní přírody. Lidé zde jedí hlavně zeleninu podle sezony, luštěniny, celozrnné obiloviny, brambory, ořechy a ryby. Maso mají jen občas.
Výzkum modrých zón ukazuje, že zdraví a dlouhověkost nevyplývají z nákupu biopotravin, ale z jednoduchého, pravidelného a místního stravování, které je součástí běžného každodenního života.
Život obyvatel modrých zón je plný každodenního přirozeného pohybu: chůze, práce na zahradě, vaření, péče o domácnost. A co je možná nejdůležitější – stres zvládají přirozeně. Pomáhají tomu tradice, sousedské vztahy a pravidelné společenské rituály: společné večeře, setkání, zpěv nebo dokonce modlitba.
KVÍZ: Lokální, farmářský a bio. Vyznáte se v pojmech o jídle? |
Bio jako životní styl, ne nákupní rozhodnutí
Bio životní styl není o honbě za dokonalou nálepkou, ale o celkovém nastavení dne. To znamená:
• stavět jídelníček na jednoduchosti a pravidelnosti;
• vědět, kdy jíme – ne jenom co jíme;
• umět zastavit tempo a dát tělu prostor na regeneraci;
• hledat rovnováhu mezi prací a odpočinkem;
• vracet do života přirozený pohyb;
• posilovat vztahy, rituály a sociální vazby, které snižují stres;
• vybírat potraviny, které tělo pozná a umí zpracovat.
A to je přesně to, co longevity životní styl podporuje: návrat k biologicky přirozenému rytmu, který žádná nálepka bio nikdy nenahradí.
Kdy má opravdu smysl sáhnout po bio?Kupovat bio se vyplatí u potravin, kde je běžně vyšší množství chemických zbytků — například u listové zeleniny, bobulovin nebo jablek. Smysl má také u masa, mléka a vajec, kde se přísně hlídají podmínky chovu a výživa zvířat. U jídelníčku malých dětí či těhotných žen je bio také určitě vhodnější volba. Ale pro běžného dospělého člověka nehraje nálepka bio zásadní roli. Daleko víc změní náš život to, jak spíme, jak se hýbeme, jak moc jsme ve stresu a jak často saháme po průmyslově zpracovaných jídlech. |
Článek vyšel v lednovém čísle časopisu Zdraví.
