Ze Zélandu do Česka na kole: cestování má i své stinné stránky

aktualizováno 
Po více než třech letech opouštíme Nový Zéland a po třech měsících na cestách nám ve Vietnamu začíná poprvé docházet dech. Tenhle příspěvek z cesty domů bude o tom, že dlouhodobé cestování má určitou paralelu s během.

Milníky u cest neustále připomínají ujetou vzdálenost | foto: Jakub Larysz, Rungo.cz

Asi každý, kdo si kdy pročetl nebo prohlédl cestovatelský blog nebo vlog, musí mít pocit, že dlouhodobé cestování musí být ta nejlepší věc na světě, kterou lze dělat. Ano, cestování je skvělá věc. Poznávání nových míst a kultur je k nezaplacení a obohacuje život. Dlouhodobé cestování má ale také své stinné stránky, na které jsme po třech měsících našeho aktivního putování narazili a o kterých se tak často nemluví.

Ze Zélandu do Česka

Vítejte ve Vietnamu

Vietnamci jsou velmi pracovití a přátelští. To se nám po přejezdu z Laosu do Vietnamu taky potvrdilo. První velmi blízká zkušenost s vietnamskou otevřeností byla, když mi asi sedmdesátiletý stařeček sahal na můj, tehdy přerostlý plnovous. S úsměvem na tváři jsem si říkal: „Sakra, tohle je úlet!“

Hned jsme s Daškou věděli, že se ve Vietnamu budeme cítit dobře. Částečně zmizela i jazyková bariéra, protože vietnamština používá znaky anglické abecedy doplněné o speciální znaky, podobně jako čeština. To znamená, že si konečně můžeme přečíst jídelní lístky, pouliční cedule a nápisy. Toto bylo v Laosu a Thajsku nemožné, obzvláště v neturistických oblastech, kde jsme byli odkázáni pouze na naši velmi omezenou slovní zásobu. 

Jako vždycky, alespoň první den v nové zemi jsme si dali den odpočinku, abychom si prošli město a prozkoumali místní zvyky, kavárny, restaurace a rytmus města. Vietnamské tržnice jsou ve srovnání s těmi v Česku větší, rušnější a plnější. Prodavači jsou důraznější a oslovují každého, kdo kolem nich projde. O to více oslovovali nás jako západní turisty. Vzájemně jsme si byli diváky a pozorovanými zvířátky. 

Ne vždycky se nám ale Vietnamci vnucují. Někdy jen nadšeně mávají, ať si u nich něco koupíme, nebo jenom pozdraví. Když se ale někde zastavíme a chceme si koupit jídlo a místní nám nerozumí, používáme překladač v telefonu. Několikrát jsme se tak ocitli v situaci, kdy máme tichou diskuzi prostřednictvím slov vyťukaných na displej mobilního zařízení. Nejvíce místním ale stejně dělala radost pouze naše přítomnost. Byli rádi, že mohli hostit někoho z cizí země, kdo zavítal do normálního města a do jejich ulice, kde nic moc není k vidění.

S nadšením vpřed, ale ne moc rychle!

Plni skvělých dojmů z vietnamské kultury poté vyrážíme na Ho Chi Minhovu dálnici a ukrajujeme velké porce kilometrů. Moje hlava si už zvykla na každodenní rutinu vstát a sednout na kolo. Je to asi takové, jako každé ráno vstát, zavázat si tkaničky běžeckých bot, překročit práh bytu a rozeběhnout se. Chvíli to trvá, než se zahřeju, ale po prvních pěti kilometrech se dostávám do svého tempa a šlapu do té doby, než se na hodinkách objeví dvě nebo dvě a půl hodiny jízdy. Teprve pak je čas na přestávku. 

Většinu času jedu vepředu, pak zastavím a počkám na Dašku. A tak se to opakuje. Cesty jsou rušné, takže nemůžeme jet vedle sebe, vietnamští řidiči jsou navíc chroničtí trubači. Klakson používají neustále. Když zdraví, když předjíždějí, když projíždějí v opačném směru a taky když potřebují dodat sílu v předjíždění nákladního auta v zatáčce. Zkrátka, na co zpomalovat a jet opatrně, když se dá troubit? Poslední zmíněná situace pro nás nejednou skončila zastávkou v příkopu a ústním průjmem sprostých slov.

Fotogalerie

V polovině naší jízdy Vietnamem slavíme tři měsíce na cestě. Ačkoliv je vietnamské jídlo super chutné a výživné a cítíme že nás posiluje, nějak na nás dopadá vyčerpanost. Nekonečné plánování, kde budeme další den spát, kde se najíme, jaký má zítřejší trasa profil a kolik ujedeme kilometrů, z nás vysává energii a ani sebevětší porce skvělého jídla s tím nic nezmůžou. 

Mám dny, kdy je lépe a kdy je hůře. V těch horších podrážděně reaguju na Dašku, za co se moc nemám rád. Viním z toho vyčerpanost, i když za tím stojí jen má slabá vůle. Vkradla se mezi nás rozčarovaná nálada, a tak se ji snažíme společnými rozhovory vyhnat pryč. Musím zvolnit, začít odznova. Říká se, že tempo určuje ten nejslabší z výpravy, a je to pravda. Je jedno, jak rychle jedu, stejně musím někde počkat na Dašku.

Běžecká paralela

Shon událostí a psychické rozpoložení mi připomnělo, jaké to bylo půl roku intenzivně trénovat na svůj druhý stokilometrový závod. Narozdíl od naší cyklojízdy domů jsem měl k dispozici knížku, podle které jsem trénoval, to nejkvalitnější jídlo, které jsem si mohl dovolit, a dostatek odpočinku. Tehdy jsem si připadal jako špičkový běžec s trenérem, nutričním poradcem a podporou mé nejbližší v zádech. 

Teď si připadám jako někdo, kdo dostal nápad se rozběhnout na nejdelší možnou trať bez toho, že by před tím příliš přemýšlel. Původní nadšení z naší cesty ze mě pozvolna opadlo a přes období frustrace na rušných cestách Vietnamu jsem se dostal někam, čemu se říká v ultramaratonském žargonu „dark cave“ (temná jeskyně). Nyní společně s Daškou pracujeme na tom, jak se z toho temného místa, kam je přitahována má mysl, dostat, a jak se posunout v naší cestě domů dále.

Znáte ty pocity a zažili jste někdy podobné chvíle při dlouhodobé zátěži? Jak překonáváte podobné situace vy?

Naše statistika Vietnamu:

Najeto: 1192,6 km

Nastoupáno: 8823 m

Projetý nejvyšší bod 1108 m n. m.

Počet dnů v zemi: 24 dnů na kolech včetně 6 odpočinkových dnů

0 nocí ve stanu

6 deštivých dnů

0 závad a oprav

Pády beze změn, stále 2:2 (Jakub:Daška)

Najeto celkem: 4469 km

Nastoupáno celkem: 46563 m

Celkový počet dnů na cestě: 106,5 dne

Autor:

Vánoce

Advent se pomalu blíží a spolu s ním nákupy vánočních dárků i pečení vánočního cukroví. Za vánoční atmosférou můžete vyrazit na vánoční trhy ve vašem okolí i do zahraničí.

  • Nejčtenější

O 10 let mladší: Život se s ní nemazlil, teď je z šedé myšky sexy kráska

Aleš a Libuše jsou manželé ve středním věku, kteří spolu se dvěma dětmi žijí v miniaturním bytě na sídlišti v Liberci....

Premium

Kořeněná jídla ani káva neškodí, vyvrací profesor Tesař letité mýty

Kola je pro ledviny hrob. Nejlepší je nesolit a nejíst ostrá exotická jídla. Alkohol dokáže „propít“ ledviny, které je...

Dvanáct zázračných potravin, po kterých jdou kila sama dolů

Dnes už každý ví, že držet diety formou nelogických přísných omezení či dokonce hladovění je obrovský nesmysl a hazard...

Když má máma křeče, není co jíst, říkají děti. Budou mít nový domov

Když se maminka klepe v křeči, bojím se, že umře, přiznal osmiletý Honzík. Jeho sestra Ivanka dodává, že jejím...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Premium

Patříte mezi ty šťastné? Sedm znaků, že máte opravdu kvalitní vztah

Být šťastná po boku toho druhého, nic neřešit, nehádat se. Ideální, co říkáte? Harmonické soužití, kdy si partneři...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

Premium

Kořeněná jídla ani káva neškodí, vyvrací profesor Tesař letité mýty

Kola je pro ledviny hrob. Nejlepší je nesolit a nejíst ostrá exotická jídla. Alkohol dokáže „propít“ ledviny, které je...

Premium

Špičkový výrobek i po letech funguje. Kvůli hloupé chybě je však k ničemu

Snoubení spotřební elektroniky a počítačů provázely porodní bolesti, které jsou z dnešního pohledu absurdní a...

  • Další z rubriky

OBRAZEM: Finská maminka ze sebe dělá upírku, cítí se tak lépe

Čtyřiadvacetiletá Julia Kumpulainenová z Finska si nechala udělat upíří zuby a každý den si na obličej aplikuje bílý...

Premium

Pandemie chřipky by mohla zabít i 80 milionů lidí, tvrdí odborníci

Ebola, SARS, ptačí chřipka nebo i tolik diskutované spalničky. Dokázaly zničit více životů než leckterá válka. Umějí se...

Dieta by měla přinášet potěšení a ne člověka stresovat, říká obezitolog

Nadváha a obezita se jen v Česku týká 71 procent mužů a 57 procent žen. Většina z nás ví, že mít kila navíc není...

Dvanáct zázračných potravin, po kterých jdou kila sama dolů

Dnes už každý ví, že držet diety formou nelogických přísných omezení či dokonce hladovění je obrovský nesmysl a hazard...

Databáze nemocí

Najdete na iDNES.cz