Hledal jsem něco, do čeho se mi vejde foťák, protože si na svých dvouhodinových výbězích fotím trasy, telefon a drobnosti jako klíče či kapesníky. Vyzkoušel jsem si cyklistický batoh, ale přišel mi zbytečně velký, tolik věcí s sebou zase netahám. A taky mi na zádech nepříjemně skákal.
Proto jsem se zaměřil na běžecké vesty a na internetu narazil na UltrAspire Spry. Objednal jsem si modrou verzi (k dostání je ještě červená). Když přišla, byla přesně taková, jakou jsem si ji představoval: lehoučká, prodyšná, pevná a krásná.
Hodí se přesně na to, k čemu jsem ji chtěl: na běžné výběhy za město do dvou hodin, kdy s sebou nepotřebujete tahat bundu, lékárnu, jídlo (tyčinka se tam vejde, ale dva krajíce s řízkem už stěží). Nenaskládáte do ní ani další nezbytnosti z povinných výbav na ultra-běhy. To od ní ale nikdo nečeká, na to není určená.
Co se do ní tedy vejde?
1) Když mám chuť jen tak si pobíhat po polích a lesích, většinou si vystačím s výbavou na prvním obrázku.
Ve větších vedrech vyměním telefon za lahvičku s vodou nebo si ji strčím do zádové kapsy. Moje láhev je placatá a mírně prohnutá, takže na zádech nijak zvlášť nevadí. Po chvíli si na ni zvyknu a nevnímám ji.
2) Pokud se vypravím na sportovní běh a je vedro, většinou volím tuto výbavu:
Nikde nic netlačí, nic nepřekáží, vše je celou dobu tam, kde to má být, a hned po ruce. Nemusím zastavovat, na vše dosáhnu pohodlně za běhu.
3) Jednou jedinkrát jsem měl potřebu do zadní kapsy uložit triko s dlouhým rukávem. Mám ultratenké a lehké, ale přesto se tam vešlo jen tak tak. Silnější mikinu bych tam už nenarval.
Ale stejně jsem si s plnou kapsou připadal podivně, protože mi dělala na zádech nevzhledný hrb.
Vážně to není baťoh a nevypadá to moc dobře. Zadní kapsu využívám vlastně jen minimálně. Ale na mapu je výborná (pokud ji ovšem máte v nepromokavém obalu, protože jinak ji stoprocentně propotíte).
4) A nakonec malý podzimní bonus: Pokud jste běhající rodič a máte doma školkové dítě, věřte, že na podzim je ta správná doba obíhat parky s prázdnou vestou. Pokud vás zajímá, kolik kaštanů se do ní vejde, podívejte se.
Blog Dušana Potůčka Maaristaan najdete tady.
