Psychika však nehraje roli pouze při závodu. Dobrá pohoda je důležitá každý den, kdy si nazouváte boty a vyrážíte na trénink.
Jednou z nejdůležitějších podmínek efektivního tréninku je jeho pravidelnost a právě přichází období, kdy bude vůle většiny běžců vystavena tvrdé zkoušce. Sychravé počasí, vlezlá zima, tma. To jsou podmínky, do kterých se těší málokdo. Slýcháte-li navíc od svého okolí, že do takového počasí by vyrazil jenom blázen, pak to nejeden běžec nevydrží a trénink odpíská. Ti, kdo přece jen vyrazí, musí prokázat buď velikou sílu vůle, nebo dostatečně silnou motivaci.
Jak najít správnou motivaci
Základním předpokladem pravidelnosti je, že vás bude trénink bavit. Co z toho, že jste pro své blízké a kamarády blázen, který běhá i v zimě a dešti. Pokud budete na toto své malé bláznovství hrdí, máte napůl vyhráno. Už jen tím, že se zvednete z gauče a vyrazíte, totiž ukážete sobě i všem okolo, že běh není jen póza módní vlna, ale činnost, která vás naplňuje a baví. A to je ta nejlepší motivace ze všech.
Být bláznem se tak stane hnacím motorem a jako vedlejší efekt navíc budete inspirovat a motivovat své okolí, protože tento přístup je vysoce nakažlivý. Jako všude jinde i zde však platí zlaté pravidlo „všeho s mírou“. V okamžiku, kdy se začne celá situace dostávat do absurdní roviny, ve které podstupujete extrémní nebo nekomfortní zátěž pouze pro to, abyste svému okolí ukázali, že na to máte, to nemůže skončit dobře. Ideální je v tomto případě zůstat sám sebou a nenechat sebou manipulovat.
Při každodenním fungování je důležité najít kompromis mezi systémem, který bude efektivně rozvíjet vaší výkonnost (a chtě nechtě bude svázaný určitými pravidly) a spontánní radostí z pohybu v přírodě a z dobře vykonané práce.
Běhejte tak, ať vás to baví
Ne každý trénink bude lehký, ne každé pocity po běhu budou příjemné a ne vždy si budete na sto procent jistí, že to co děláte, má smysl. Jakmile se nad tím vším zamyslíte, vždy byste měli dojít k závěru, že běháte proto, že z toho máte radost. A je jedno, jestli je hlavním cílem rychlejší čas, hubnutí nebo vyčištění hlavy. Pokud se radost vytratí a vy se přistihnete, že běháte jen ze setrvačnosti nebo z donucení, pak je jen otázkou času, než vyhoříte a na běh zanevřete nadobro.
Správné nastavení mysli využijete i při zvyšování výkonu. Velké množství běžců se totiž brzdí tím, že o něčem předem prohlásí, že to nejde. S tímto přístupem se setkáte u většiny hobíků poté, co jim oznámíte, že by měli zaběhnout deset kilometrů v tempu tři minuty a třicet vteřin na kilometry. Chvíli na vás budou koukat jako na blázna a pak odpoví, že to není reálné.
Už jen tento přístup samotný je však předem diskvalifikuje od toho, aby to zvládli. Na tempu tři třicet přitom není nic závratného a zdravý dospělý muž by s tím po systematickém tréninku neměl mít zásadní problém. Opravdová rychlost, na kterou potřebujete talent a profesionální přístup, se pohybuje až o další půl minuty níž.
Vliv nastavení mysli na výkonnost
Krásný případ toho, jak hlava ovlivňuje lidskou výkonnost, nám nabízí případ takzvané zlaté míle. V padesátých letech minulého století probíhal virtuální souboj o to, kdo jako první zaběhne jednu míli (1 600 metrů) pod čtyři minuty. Do té doby se o tento výkon marně pokoušela celá řada špičkových atletů, až se to nakonec podařilo Rogeru Bannisterovi v roce 1954.
Krátce na to se začali objevovat další a další běžci, kteří čtyřminutovou hranici pokořili, dnes už jich je na světě přes 1 400. Jakmile se totiž ukázalo, že to není nadlidský úkol, spousta běžců doslova odhodila železnou kouli, která je do té doby svazovala, a motivováni Bannisterovým výkonem běželi mnohem rychleji než předtím.
Že na tom opravdu něco je, potvrzuje povolání mentálních koučů, kteří jsou dnes mezi vrcholovými sportovci takřka nepostradatelní.
Zdravé sebevědomí je tak společně se správnou motivací klíčem k tomu, abyste ze sebe dostali maximum. A je úplně jedno, jestli se chystáte na olympiádu, nebo chcete porazit kolegu z práce na Pražském půlmaratonu.
Vítek Kněžínek Vítkovi leží v botníku něco přes padesát párů běžeckých bot všech možných typů, které nejraději testuje na dlouhých závodech v horách, kde se mu čas od času podaří probít na pódiové umístění. Rád má i silnici, na které pokořil hranici 75 minut na půlmaratonu. jeho hlavní pracovní náplň představuje konzultace s výběrem bot v běžecké speciálce Triexpert. |
