Běhej, cestuj, poznávej – Lausanne

  18:59aktualizováno  18:59
Já vím - je ještě teprve duben, možná vás čekají první závody v tomto roce. Ale co půlmaraton v Lausanne v říjnu? Tento rok to bude opět prodloužený víkend a já garantuji nezapomenutelný zážitek.

| foto: Michaela Tomčíkovápro iDNES.cz

Při běhu se čím dál tím více snažím propojit své vášně a k těm patří především cestování a poznávání nových míst. Znáte ten pocit, když se vrátíte domů a pomyslíte si: jo, tak tohle stálo za to. Běh propojuji s emocemi, s pocitem, že zažívám něco výjimečného, co si chci dlouho držet v paměti a podělit se o zážitek i s ostatními. Proto jsem běžela půlmaraton v Budapešti, který mi toto město ukázal zcela jinak, běhy v Jizerských horách nebo běh přes francouzské lovecké lesy. Právě jsem se vrátila z půlmaratonu v Berlíně, kde mi při přeběhu přes checkpoint Charlie vyhrkly slzy a pak nakonec závodu, když jsem dosáhla svého časového cíle a pak o trochu déle, když jsme zjistila, že jsem přišla o dva nehty na nohou:). V létě se těším na štafetu od Tater k Dunaji, běh, který bude opět jiný a přes milované Slovensko. Příroda, zážitek, emoce.

Půlmaraton v Lausanne jsem si v minulém roce vybrala právě z těchto důvodů. Toužila jsme po jiném běhu, po běhu v přírodě a pak to už byla jasná volba. Tento běh mě ale i trochu pokořil – nedosáhla jsme svého časového cíle. To ale nemění nic na tom, že to byl pro mě jeden z nejsilnějších zážitků minulého roka, který mě vyburcoval k dalším běhům.

Na půlmaraton v Lausanne jsme se přihlásili parta asi 20 lidí někdy v září – kamarádi ze Slovenska, Čech, kamarádi žijící ve Švýcarsku, Německu a UK. Parádní příležitost potkat se na jednom místě. Z Prahy jsme vyrazili v pátek v půl šesté a po druhé hodině v noci jsme byli v Lausanne. Byli jsme čtyři v jednom autě a náklady na cestu jsme si podělili, což nás vyšlo laciněji, než cestovat letadlem. Ubytováni jsme byli v hostelu – švýcarské hostely jsou kvalitní, snídaně byla vynikající a servis také. Takže nic finančně náročného.

Ani neumím popsat pocit, když si jdete vyzvednout startovní číslo a jdete podél švýcarského jezera, všude kolem hory, racci létající nad zakotvenými plachetnicemi, slunce pálící do očí. 

Byl konec října a nádherných 20 stupňů, tušila jsem, že v den běhu nás počasí překvapí. Tak se i stalo. V noci jsme přetočili hodinky o hodinu nazpět a poté se všichni vzbudili na ohromnou bouři. Hromy, blesky a tak silný déšť, jaký jsem v tom roce slyšela poprvé.

Bylo mi do breku, když jsme viděla maratonce vybíhající do deště (ti startovali v deset hodin, půlmaraton pak začínal před druhou odpoledne). V hlavě jsme měla jasno: není možné, abych běžela v takových podmínkách, na pokoření svých cílů mohu zapomenout, hloupé počasí, proč stále tak leje, už to přestává – aaale ne, déšť zesiluje. No a tak dále - prostě „pozitivní motivace“.

Už v poledne se však počasí zlepšilo, zasvítilo slunce, jenom vítr nezeslábl. Vlakem s jízdenkou na startovní číslo jsme se dopravili do vesničky 21km od Lausanne, rozcvičili se, postavili na start a začala naše cesta nazpátek.

A pak si představte ten obrázek, jak vyrážíte cestou, která vede přes vinice – ty máte v kopcích po pravé straně a po té levé se rozléhá ženevské jezero, ze kterého se týčí štíty hor. Tohle je obrázek, který nedovedu ani nechci vymazat ze své mysli. To byl moment, kdy jsem si uvědomila, že spojení běhu a hor je mou budoucí motivací.

Při tomto běhu mě ale kopečky pokořily. Jeden za druhým jsem je počítala. Nahoru, vydechnout, dolů a znova. To převýšení není velké, ale pro běžce zvyklého na rovinku je to výzva. Asi na jedenáctém kopečku mi bylo jasné, že to na rekord nebude. Protivítr také nepomohl. Švýcaři, sedící po celé délce tratě kolem stolků, které si postavili před své domy, popíjející vínko a usmívající se, ti také moc nepomohli. Měla jsem sto chutí přisednout si k nim, ochutnat to úžasné víno, smát se s nimi a komentovat běžce: „Jo, tak tomu to fakt jde, ten je rychlý; jak to ta holka klade ty nohy; tamhle běží někdo se slovenskou vlajkou“. 

No jo, doběhli jsme s vlajkou a pak ten výkon zapili tím vínem.

Výzvy půlmaratonu v Laussane aneb co vzít v úvahu:

  • Cesta letadlem je zbytečně drahá, cesta autem trvá přes osm hodin
  • Trasa běhu je kopcovitého charakteru s několika převýšeními 
  • Ubytování a stravování je ve Švýcarsku dražší
  • Počasí na konci října může překvapit

Lákadla půlmaratonu v Laussane aneb proč na ten běh nezapomenete:

  • Nezapomenutelná trasa podél ženevského jezera
  • Výjimečné propojení vinic, jezera a hor
  • Ne tak mnoho běžců, maratonci běží dopoledne 
  • Povzbuzují domácí obyvatelé sedící podél celé tratě (a popíjející vínko)
  • Možnost propojit běh s výletem do hor
  • Možnost podělit se s výdavky na cestu a bývat v hostelu

Běhu zdar!

NAPIŠTE ČLÁNEK I VY

Autor:

Nejčtenější

Andrea Černá: Jako kůl v plotě nežiju, ale pět dětí už porodit nestihnu

Andrea Černá

Přestože Andrea Černá ztvárnila desítky náročných divadelních rolí, pro národ zůstává hlavně Eliškou ze známého filmu...

Na Pacifické hřebenovce jsem věčně hladověla, vzpomíná Lucie Kutrová

Lucie Kutrová

Do dvaceti se kromě školy zajímala jen o módu a večírky. Neuběhla ani kilometr a nechápala, proč lidé chodí třeba na...

Už žádné módní trapasy. Osvojte si základní pravidla oblékání

Ilustrační fotografie

Cit pro módu bohužel nebyl každému do vínku dán. Kvůli tomu můžeme na ulicích občas vidět opravdu zvláštní kreace,...

V obložení závazků: sendvičové generaci hrozí krize a vyhoření

ilustrační snímek

Musejí se starat o děti, zároveň pečují o rodiče a mnohdy i prarodiče. A k tomu pracují nebo podnikají. Tak žijí...

Průzkum: mladí bez rodin vstupují do života se zkreslenými představami

Ilustrační snímek

Mladí lidé, kteří vyrůstali v dětském domově, nemají v porovnání s vrstevníky stejné podmínky pro start do nového...

Další z rubriky

Pravé neštovice zmizely až díky českému lékaři, je to čtyřicet let

ilustrační snímek

Jen málokdy se celé lidstvo spojilo v boji proti společnému nepříteli. V případě pravých neštovic, jedné z nejčastěji...

Jak nás ovlivňuje jídlo? Popcorn tlumí deprese, fazole způsobují únavu

Ilustrační snímek

Máte hlad? Tak si dejte pozor, co si naservírujete na talíř. Všechno, co sníte, má totiž přímý vliv nejen na tělo, ale...

OBRAZEM: Slavní krasavci bez vlasů, kteří nemají o fanynky nouzi

Plešatí a sexy

Někteří muži špatně nesou, když už nemají bujnou hřívu. Známí fešáci však na svou holou hlavu nedají dopustit. Navíc po...

Databáze nemocí

Najdete na iDNES.cz