Asi to všichni známe: nechce se nám vyběhnout, ale jakmile se k tomu dokopeme, začne nás to bavit a po návratu domů se cítíme spokojeně. Není to jen díky onomu příznačnému „dobrému pocitu“, že jsme pro sebe něco udělali. Vědecká studie z roku 2013, publikovaná v magazínu Medicine & Science in Sports & Exercise, potvrzuje, že krysy jsou na tom podobně: po „tréninku“ při běhání v kolečku vykazovaly známky lepší nálady a vyplavily se jim hormony, které mají podobné účinky jako antidepresiva.
Nejde jen o „profláklé“ endorfiny a serotonin, ale také endokanabinoid. Modří už podle názvu možná vědí – je to látka ze skupiny kanabinoidů, které se jinak vyskytují pouze v konopí. Endokanabinoidy si ale organismus savců umí vytvořit „na požádání“ v různých situacích. Jednou z nich je běhání či obdobný sport. Stačí prý 30 minut a endokanabinoidy se začnou vylučovat, spolu s endorfinem a fenyletylaminem, známým také jako hormon lásky. Tento koktejl způsobí sice krátkodobou, ale přece jen euforii, pro kterou se v angličtině zažil termín runners-high a která může být návyková. Běhání je zkrátka chemie.
Vyběháte si zdravější kosti a klouby
Na základní škole nám vštěpovali, že máme pít mléko, abychom měli zdravé kosti. A lili ho do nás s takovou vervou, až jsme si k němu vypěstovali odpor a někteří možná i intoleranci. Přitom stačilo říct: „Pojďte si zaběhat.“ Nejen že bychom byli lépe vytrénovaní pro namátkové závody v hodinách tělocviku, ale ještě bychom si odmalička posilovali kosti a klouby.
Je to samozřejmě trošku nadsázka, ale jádro tvrzení je pravdivé: pravidelné běhání posiluje hustotu, a tím pádem i odolnost kostní hmoty. Běhání, jakkoli nám to někteří často a rádi vyvrací, je přínosné i pro klouby – výrazně snižuje riziko artritidy a posiluje kloubní vazy. Až vám tedy zase někdo bude říkat „Ty si tím běháním jednou úplně odděláš kolena“, dejte mu přečíst třeba tuto studii.
Poběžíte navzdory věku
Pravidelné běhání je zvykem, který nás umí nejen udržovat v určitém stavu, ale dokáže nás i posouvat dál a také čelit některým projevům přibývajících let. Běhání je sportem, který si můžete „nechat“ až do stáří. Ano, možná už nebudete běhat půlmaraton za hodinu čtyřicet, ale možná také ano. Anebo budete pomalejší, ale udržíte si kondici a fyzičku. Běhání komplexně posiluje svaly a udržuje je pružné. Posiluje vazy kolem kloubů, a může tak být i prevencí zranění. Ale přináší i jiné benefity.
Pravidelné aerobní cvičení udržuje bystrou mysl a stimuluje dovednosti, které se s věkem zpomalují, především rychlost reakcí a rozhodování, rychlé „přepínání“ pozornosti mezi různými podněty. Také zlepšuje paměť. Vědci vypozorovali, že aktivně sportující starší lidé mají trošku jiný mozek než jejich „líní“ vrstevníci. Mají větší objem šedé hmoty mozkové a zaznamenána byla i vyšší cirkulace neurotrofinů, které mají na svědomí správnou funkci neuronů. Zájemci o detailní informace najdou studii tady.
Budete hubnout i po doběhnutí
Že pravidelné cvičení spaluje tuky, je fakt, proti kterému asi nikdo nemůže nic namítat. Ale v čem je běhání, nebo jiný aerobní sport, lepší?
Při běhání totiž naše tělo spaluje i dlouho po ukončení aktivity – podle výpočtů lékařů a trenérů stačí pracovat na tři čtvrtiny takzvaného VO2 max, tedy maximálního objemu kyslíku, kterého je sportovec schopen využít. Pro orientační představu, takové hodnoty bychom měli dosáhnout tehdy, když jen trošku přidáme nad své klidové, „pohodové“ tempo.
Taková aktivita by měla trvat určitou dobu - často zmiňovaná půlhodina však většinou bohužel nestačí. Aby tělo začalo efektivně spalovat, mělo by se udržet v tempu alespoň tři čtvrtě hodiny. Příjemnou zprávou je, že je na každém z vás, kolik kilometrů za tuto dobu uběhnete - někdo možná „dá desítku“, začátečníkovi ale bohatě postačí čtyři nebo pět.
