Kdy přišel ten moment, že jste se rozhodla ze všeho vypsat?
Bylo to na naléhání mé psychiatričky. Nápad psát vznikl u ní v ordinaci jako reakce na její naléhavou radu, abych svou léčbu deprese nestavěla výhradně na lécích. Navrhovala, abych docházela na psychoterapie, ale to jsem nechtěla. Jakmile jsem díky antidepresivům získala zpátky kontrolu nad svým rozumem, chtěla jsem, ostatně jako vždy ve svém životě, rozhodovat o sobě sama. Psychoterapii vnímám jako jistou formu manipulace. A jestli něco doopravdy nesnáším, tak to, když se někdo snaží kýmkoli manipulovat. I kdyby to bylo pro jeho dobro.
A tak jste hledala vlastní cestu?
Ano. A měla jsem ještě jeden důvod: znáte takové ty lidi, kteří vám svým vyprávěním vysají všechnu pozitivní energii? Takové ty lidské mozkomory? Nechtěla jsem se stát jedním z nich. Proto jsem zvolila psaní, protože v tom jsem dobrá a mé chandry tak nikomu neubližovaly.