Ačkoliv se potravinové intolerance a alergie na potraviny objevují v naší populaci už dlouho, mnoho lidí si je stále plete. Přitom jde o dvě zcela různé reakce těla na některou potravinu (nebo její složku) a rozdílný je i způsob léčby či zmírnění příznaků.
Klasická alergie
Projevuje se po konzumaci určitých pokrmů a je pro ni charakteristická okamžitá a často silná reakce imunitního systému. Mezi nejčastější příznaky patří vyrážka, kýchání, podrážděná pokožka, otoky, rýma, únava, průjem a zvracení.
Nejdůležitější otázky o alergiích, na které byste měli znát odpovědi |
Obvykle se zmíněné příznaky (nebo jen některý z nich) objeví krátce po konzumaci, případně styku s konkrétní potravinou, ačkoli se mohou opozdit i o několik hodin. Zajímavé přitom je, že potravinová alergie se vyskytuje poměrně zřídka – podle odborníků je diagnostikovaná jen u přibližně 2,5 % populace.
Potravinové intolerance
Ty se projevují zcela jinak – reakce těla jsou opožděné a symptomy se mohou objevit až za několik dnů či týdnů. Navíc člověk může být „intolerantní“ k více potravinám současně. Běžné jsou početné symptomy od migrény přes otoky, únavu a všeobecný pocit nepohody.
Co je coIntolerance – metabolická porucha, kdy tělo není schopné vyrobit dostatečné množství látek, obvykle enzymů, které danou potravinu zpracovávají. Alergie – reakce imunitního systému, k jejímuž vyvolání stačí velmi malé množství alergenu a může bezprostředně ohrozit život. V ojedinělých případech může způsobit až anafylaxi. |
Ačkoli potravinová intolerance není životu nebezpečná, její vliv by se neměl nikdy podceňovat. Pokud máte podezření, že vás právě tento problém trápí, je dobré se obrátit na odborníka.
Nemusíte se bát náročného vyšetření, k vypátrání viníka mnohdy stačí odběr krve ze žíly. Pokud test ukáže výsledky, které naznačují zvýšenou úroveň protilátek na určitou potravinu, je nejjednodušší se jí vzdát a nahradit ji jinou.
Co nejčastěji způsobuje alergie a intolerance
Mléko: Nejčastější potravinou, kterou lidé špatně snášejí, je kravské mléko. Alergie na mléčnou bílkovinu se většinou začne projevovat již v kojeneckém věku, a to při přechodu na umělou výživu, může to však být i později. V takovém případě se dá nahradit jiným mlékem, například kozím nebo ovčím. Kozí mléko je svým složením podobnější mléku mateřskému než kravskému, a je tak lépe stravitelné. Zejména u dětí je nesmírně užitečné při vývoji, obsahuje totiž nenasycené mastné kyseliny, aminokyseliny, vitaminy skupiny B a další stopové prvky, které podporují správný vývoj mozku.
Nesnášenlivost se však nemusí týkat jen mléčné bílkoviny, ale i laktózy. V takovém případě už ale mluvíme o intoleranci. Lidé, kteří jí trpí, mají nedostatek enzymu laktázy a nejsou schopni zpracovat a vstřebat mléčný cukr. Mléko pak mohou nahradit jen čistě rostlinnými produkty – například sójovým, ovesným, rýžovým nebo mandlovým mlékem.
I bez lepku se dá žít. Co dělat, když vám lékař zjistil celiakii |
Lepek: Intolerance na lepek je v Česku také poměrně běžná – vztahuje se na důležitý bílkovinový komplex obilných zrn, takzvaný gluten. Ten se vyskytuje nejen u pšenice, ale i u dalších obilnin, jako je žito, ječmen nebo oves.
Naštěstí je dnes na trhu k dostání celá řada bezlepkových výrobků, které usnadní dodržování předepsané diety. Nejčastějšími alternativami, kterými je možné nahradit běžné obiloviny, je například pohanka, kukuřice, rýže, jáhly, ale i amarant, quinoa nebo proso.
Ořechy: Jednu z nejrychlejších a nejmasivnějších reakcí vyvolávají skořápkové plody. Na ty je třeba dávat opravdu pozor. Někdy stačí sníst třeba jen tři kousky a dostaví se anafylaktický šok, upozorňují odborníci. Alergie na ořechy je navíc poměrně častá, a proto musí být na etiketách tučně označeny podle platné legislativy.
Mezi ty nejčastější zakázané patří arašídy, lískové a vlašské ořechy. Ze semínek nejvíce alergizují sezamová či lněná semínka. Problémem je, že ta se přidávají téměř do všech druhů pečiva, jediným řešením je tak péct si chleba doma, případně vyhledávat ten tradiční, který je vyráběný z chlebového kvasu. Opatrní buďte i při konzumaci čokolády, nugátu, marcipánu, sušenek nebo polotovarů z brambor. Ve všech těchto potravinách se totiž mohou nacházet stopy ořechů.
Nadýmání i bolest hlavy. Pozor na potravinovou alergii i intoleranci |
Sója: Velmi prudkou reakci mají alergici i na sóju, proto by se jí měli velkým obloukem vyhnout. A nejen jí – zkřížené reakce se mohou objevit i na jiné boby a luštěniny, třeba čočku, sezam, kokos či slunečnicový olej. Sója je ovšem zrádná ještě v jedné věci – sice obsahuje mnoho hodnotných aminokyselin, má však nízký obsah vápníku a vitaminu B12.
Je-li hlavním zdrojem bílkovin ve stravě, mohou na nesprávné složení doplatit zejména děti. Sója i přes svůj vysoký obsah bílkovin totiž nikdy nenahradí živočišné zdroje. Pokud se však sóji nechcete za žádnou cenu vzdát, volte tu fermentovanou. Díky tomuto procesu se z ní většina alergenu vytratí.
Ovoce: Alergií na ovoce existuje hned několik, různé jsou i reakce. Zcela běžná je například alergie na jablka, jahody, višně nebo kiwi, nepříjemné střevní problémy však může vyvolat i konzumace broskví nebo meruněk.
Alergie na ovoce je poměrně nepředvídatelná – není žádnou výjimkou, že člověk, který je alergický na určitou ovocnou skupinu, ji vyloučí, ale po čase začne být alergický na jinou skupinu. Nejjednodušší je spojit se s alergologem, pokusit se najít „viníka“ a vyloučit ho z jídelníčku.
Článek vyšel v únorovém vydání časopisu Zdraví.
