Sociální sítě vynesly na světlo důležité téma duševního zdraví. O diagnózách, poruchách i terapiích se mnohem víc mluví, je běžné sdílet své myšlenky po návštěvě terapeuta – ostatně čas od času to na svém instagramu dělám i já. Je dobře, že mluvíme o tom, co nám leží na duši a co prožíváme.
Jenomže zároveň s touto diskusí se začaly objevovat hojné komentáře o tom, že díky sociálním sítím má dnes každý nějaký ten autismus, ADHD (poruchu pozornosti s hyperaktivitou), OCD (obsedantně-kompulzivní poruchu) a kdovíco ještě. Proto mě zajímalo, jak je to doopravdy a jaký efekt mají sociální sítě na diagnostiku.
Každý z nás má do určité míry příznaky nějaké duševní poruchy, ale abychom mohli mluvit o diagnóze, je potřeba naplnit celý set určitých kritérií.
