První dobrá rada pro všechny je zachovat klid a nepropadat panice. Všichni sice chceme, aby to naše děti dotáhly dál než my, ale kvůli jednomu vysvědčení ještě není nic ztraceno. Během přijímaček na střední či vysokou školu se přece nikdo nestará o vysvědčení ze 3. B.
Kdy děti dostanou vysvědčení?
Poslední den školního roku 2024/2025 je v pátek 27. června 2025, kdy se bude dětem během jedné třídnické hodiny rozdávat vysvědčení.
Jak se jako rodič připravit na vysvědčení?
Hlavně nepanikařit, nejde o život! Zatímco dnešní učitelé se sami učí, jak s dětskou duší pracovat, pro mnohé rodiče může být špatné vysvědčení nepříjemným překvapením a sami nevědí, jak regulovat nepříjemné emoce. Pak mohou být v šoku nejen oni, ale také děti a ostatní obyvatelé bytových domů, včetně levitujících strašilek.
V dnešní době na sebe rodiče také berou přílišnou odpovědnost za školní výsledky svých dětí. Vysvědčení však není vizitkou rodičů, ale dítěte, stejně jako není válečnou korouhví mezi rodiči a učiteli. Spíš než trestem má být vodítkem, na čem je třeba zapracovat. Dětem, rodičům i učitelům jde vlastně o stejnou věc, přežít školní docházku ve zdraví.
Pavlína Martenková, která působí jako školní psycholožka, proto upozorňuje, že bychom na známky neměli klást velký důraz: „Nikdy totiž nevíme, co se dětem přesně v hlavách děje a co dalšího je k tomu trápí.“ Nenechme se tedy mýlit představou, že se do malé hlavy vejde méně starostí než do té naší. Nebo že jsou dětské starosti menší nebo banální. Naopak dětská představivost zvládání stresu mnohdy ještě komplikuje a zbytečný tlak na dobré známky by jim ještě víc přitěžoval. I proto je podle Pavlíny Martenkové vhodnější slovní hodnocení, které zdaleka není tak generalizující a nevede ke zbytečnému kastování.
Děti jsou naše zrcadlo
Přehnané nároky ze strany rodičů mohou vést k tomu, že na sebe začnou být příliš náročné i samy děti. Svědomitost při psaní úkolů a školní přípravě je sice chvályhodná, u velmi citlivých dětí však může vést k nepřiměřeným reakcím, panice a úzkostem, se kterými si dětská duše ještě neumí poradit. „Setkávám se pak i s dětmi, které pláčou kvůli dvojkám, a to není dobře,“ vysvětluje Pavlína Martenková. Nikdo potom nedokáže dopředu odhadnout, jakým způsobem bude dítě přetlak ventilovat, a sami rodiče jsou bezradní. Napravovat škody v dětské duši je totiž mnohem těžší a delší proces, než je napáchat.
Vzhledem k tomu, že dnes většina škol pracuje s online systémy známkování, mají rodiče šanci si dopředu spočítat průměr. Raději ho zaokrouhlete směrem k horší známce a zkuste to do rána rozdýchat u oddechové reality show či televizního zpravodajství, abyste si uvědomili, že jsou na světě i větší tragédie.
Jak správně komunikovat s dětmi?
Ptejte se......nejen „co bylo ve škole“ nebo „co bylo k obědu“, ale také:
|
Komunikace je základ každého vztahu, tak bychom se měli naučit mluvit i s dětmi. Nejen trpělivě jako s rovnocenným partnerem, ale hlavně otevřeně a upřímně. Nemusíte se tajit tím, že nejste spokojení s vysvědčením, ale nevzbuzujte pocit zklamání. Děti jsou vztahovačné a myslely by si, že ony jsou tím zklamáním, ne jen jejich výsledky. Trestání křikem nebo mlčením také není řešení.
„Raději s dětmi mluvte o tom, co by bylo potřeba zlepšit, na čem je třeba pracovat. Nejdůležitější je dětem nevyhrožovat,“ varuje školní psycholožka.“ Právě vzájemná otevřenost vám pomůže navázat pouto, které vydrží až do smrti.
Další tipy, jak mluvit o vysvědčení:
- Klidně si spolu sedněte už den předem a zeptejte se, jak se cítí a jaké čeká známky, ať ví, že jsou pro vás jeho pocity důležité. Děti mají vzácnou schopnost vypínat smyslové vnímání, pokud rodič vede příliš dlouhý monolog.
- Poslouchejte! Pocity strachu, nejistoty i frustrace mohou být známkou hlubšího problému.
- Zachovejte klid, protože vztek opravdu nikam nevede. Maximálně k tomu, že vám děti budou známky i maléry tajit, místo aby se z nich poučily a naučily se je řešit.
- Nestavte se nad dítě, nebojujte s ním. Snažte se o spolupráci, jako by školní výsledky byly váš společný projekt.
- Nic si z toho nedělejte, pokud se k vašemu názoru staví odmítavě. Vzdor je živná půda, ze které roste lidská osobnost, a provází všechny věkové kategorie už od batolat. To však neznamená, že vás děti neposlouchají.
- I když se známky zhoršily, najděte něco, za co dítě pochválit, aby úplně neztratilo motivaci.
- Nehledejte chybu jenom u dítěte, ale zamyslete se, zda jste zvolili vhodnou školu nebo jestli ho netrápí něco, co odvádí jeho pozornost.
- Pokud víte, že se dítě snaží, ale s předmětem i tak bojuje, nemá smysl mu něco vyčítat. Pokud však vidíte, že přípravě moc práce nedává, není od věci ho na to upozornit a varovat, že by se známky mohly ještě zhoršovat.
Nikdo pochopitelně nechce, abyste děti chválili za pětky. Buďte přísní, ale i spravedliví. Klaďte na ně přiměřené nároky, aby viděly, že odměny nepřicházejí bez práce.
Jaká je rada na závěr? Nenuťte děti, aby se učily o prázdninách, protože potřebují čas na odpočinek! Ale můžete společně vymyslet nějakou strategii na příští rok.
