V popularitě se Olga Havlová vyrovnala Haně Benešové. A to zdaleka neměla takové předpoklady a zázemí, aby se mohla stát důstojnou první dámou. Pocházela z chudé rodiny, vyučila se šičkou, neuměla anglicky, nenosila drahé róby, nikdy nebyla v honosných sálech nebo královských palácích. „Dokázala se s tím ale velice dobře vyrovnat,“ říká Ladislav Špaček, někdejší dlouholetý mluvčí prvního polistopadového prezidenta Václava Havla.
Olga (rozená Šplíchalová) se narodila v červnu 1933 a byla o tři roky starší než její pozdější manžel. Vyrůstala jen s matkou a sourozenci, otec rodinu opustil v jejích šesti letech. Když bylo Olze šestnáct, přišla při práci s lisem o čtyři prsty levé ruky. Později své zranění maskovala například rukavicí nebo smotaným šátkem.
S Václavem Havlem se seznámila v legendární pražské kavárně Slavia v roce 1953. Vzali se však až o devět let později. Svatba to byla hodně obyčejná, po obědě oba novomanželé odešli do práce. Jelikož Olga nemohla mít děti, často se starala o dívky a chlapce jiných disidentů. V chalupě na Hrádečku na Trutnovsku některé děti trávily i celé prázdniny.
Mnohokrát byla vyslýchaná příslušníky StB, mnohokrát musela přečkat domovní prohlídky. Asi největší krizi zažilo manželství v roce 1983. V době, kdy byl Václav ve vězení, začala Olga chodit s hercem Janem Kašparem. Ostatně i Václav míval milenky, takže jednu dobu žili v manželském čtyřúhelníku.
Prezidentem se Václav Havel stal na sklonku roku 1989, jeho žena Olga ovšem na roli první dámy nebyla vůbec připravená. Těžko se vyrovnávala se státnickými oficialitami, když si například před státní večeří musela podat ruku se spoustou lidí a vyslechnout množství zdvořilostních frází. „To pro ni bylo utrpení,“ vzpomíná Ladislav Špaček. „Ale nikdo to na ní nepoznal.“
Věnovala se renovaci zanedbaného Pražského hradu, založila charitativní organizaci Výbor dobré vůle. „Paní Olga nastolila vzor, který potom všechny další první dámy od ní odvozovaly,“ konstatuje Špaček. Na podzim 1994 jí lékaři diagnostikovali rakovinu, zemřela v lednu 1996.
Na životní příběh Olgy Havlové se můžete podívat ve videu.
