„Po staletí byly ženy, které projevily hněv, označovány za přehnaně emotivní, šílené nebo hysterické,“ říká Jennifer Coxová, britská psychoterapeutka, spisovatelka a autorka podcastu We Are Mad. „Byly jsme vychovávány k přesvědčení, že ženský hněv je neakceptovatelný, nekontrolovaný a nepředvídatelný,“ upozorňuje.
„A protože stále žijeme v patriarchální společnosti, jsme socializovány a učeny svůj hněv veřejně neprojevovat. Je to tabu,“ dodává. A domnívá se, že ženy svůj vztek často označují spíše jako frustraci nebo něco podobného, protože to zní společensky přijatelněji.
Být milá a hlavně nedělat problémy. Tlak okolí nejvíce dopadá na ženy![]() |
Jenže poslední dobou se na TikToku šíří virální videa s hashtagem „female rage“. Většinou jde o působivé sestřihy scén, v nichž ženské postavy vyjadřují svůj hněv, frustraci a bolest.
I když se jedná o fiktivní hrdinky, stojí za to zamyslet se, proč tolik žen a lidí zasažených misogynií tak silně souzní s těmito obrazy ženské zkušenosti.
Obrazy rozzuřených žen
Nové studiové album West End Girl britské zpěvačky Lily Allen, které vzniklo během pouhých deseti dní, vyvolalo v médiích velký ohlas zejména proto, že se na něm velmi nevybíravě vypořádává se svým bývalým manželem.
Otevřenost, s jakou dává Allen průchod svým negativním emocím ohledně zrady v partnerském vztahu, dostala zpěvačku na titulní strany nejen hudebních magazínů. Protože i dnes je ženský vztek velmi kontroverzní emoce. Allen přesto sklízí vesměs pozitivní kritiku, její upřímnost hodnotí recenzenti jako odvážnou.
Sexy, průhledné i s rozparkem. Šaty pomsty zvedají slavným ženám sebevědomí![]() |
Možná je na čase normalizovat skutečnost, že i ženský vztek a hněv jsou legitimní emoce, kterým je potřeba dávat průchod. Ostatně i dost filmů, jejichž hrdinkami jsou ženy, které žene hněv a touha po pomstě, sklízí divácký úspěch.
Vzpomeňme třeba na snímky Zmizelá nebo Nadějná mladá žena. Ano, víme, že jde o fikci a že bychom činy filmových postav v reálném životě zřejmě nenapodobily, ale vyvstává otázka: Proč jsou pro nás tyto obrazy žen, která dávají průchod svému hněvu, tak očistné?
Legitimní emocionální reakce
Ženy mají mnoho legitimních důvodů zuřit. Muži využívají hrubé, agresivní a násilnické chování k potvrzení svého chlapáctví, síly a dominance. Tato toxická maskulinita pak vede k násilí na ženách, zejména k sexuálnímu, protože v mužích posiluje pocit nároku na ženské tělo.
A pokud je mužský hněv nástrojem k prosazování domnělé nadřazenosti a ženský oprávněnou reakcí na ni, proč je právě ženský hněv stále společensky nepřijatelný? Proč je legitimní emocionální reakce označována za nepříčetnost?
Misogynové často tvrdí, že ženy jsou „příliš emotivní“. Přesto svět stále řídí především sebestřední, pomstychtiví a nabubřelí muži. Ženy jsou oprávněně rozhořčené.
Jejich hněv není projevem toxické maskulinity, ale skutečnou reakcí na otřesné podmínky, v nichž musejí žít ve světě sdíleném s emocionálně nevyspělými muži. Právě proto ženský hněv působí tak skutečně, a proto s námi tak rezonují ženy, které si dovolily ho v životě projevit.
Dvojí metr vzteku
Zatímco macho mužům se odpouští jedna chyba za druhou, ženy bývají tvrdě souzeny za jediné pochybení. Média to ukazují opakovaně – muži ve veřejném prostoru často čelí jen mírnému odsudku, zatímco ženy jsou při sebemenších pochybeních drceny veřejnou kritikou.
Tento tlak na „dokonalý obraz“ a vědomí, že mají méně šancí, dohání ženy k dalšímu potlačování emocí – a právě proto je tak očistné, když se některá z nich rozhodne tato očekávání odhodit a projevit svůj hněv naplno.
Falešný feminismus i průvan v peněžence. Jak TikTok škodí ženám generace Z![]() |
Ženy si tento dvojí metr velmi dobře uvědomují. Proto se často snaží dělat všechno „správně“, aby se vyhnuly odsouzení a zůstaly oblíbené, i za cenu toho, že potlačují své emoce. Ale tato vnitřní tíha, která se hromadí celý život, aby náhodou neobtěžovala někoho v okolí, jim škodí.
Mlčení zabíjí
A proto bychom se měli naučit ho normalizovat. Jak říká Jennifer Coxová: „Většina výzkumů ukazuje, že skutečné škody vznikají, když se hněv nepojmenuje a neventiluje – což potvrzuji i z vlastní zkušenosti s pacientkami.“
„Hněv je energie. Je to kortizol. Je to adrenalin. Tyto hormony nám neprospívají, když zůstávají v těle příliš dlouho,“ dodává terapeutka. Podle ní může potlačovaný hněv nakonec vybuchnout s toxickými následky a negativně ovlivnit naše vlastní zdraví nebo vztahy. Tak mu dejte průchod, máte na to plné právo.























