Bohužel, aniž by si to uvědomily. Na první pohled by totiž žádnou z nás nenapadlo, že kvůli "tomuhle" by nás ten náš opustil.
Jen on a zase on (= nadměrná obětavost)
"Ženy ze sebe dělají služky, bojí se říct, že v něčem potřebují pomoct," rozohňuje se třicetiletá právnička Lenka z Prahy. Sama má několik kamarádek, které se snaží být dokonalé a zvládat i domácnost s malými dětmi samy. Mají vždy perfektně uklizeno, navařeno a tváří se šťastně. Když přijde jejich muž domů, nemusí dělat už nic.
"Postupně si na to zvykne a začne svou energii směřovat jinam," popisuje Lenka, jak si takové příliš pečlivé hospodyňky vychovávají z partnera chlapa, který jim už nikdy v ničem nepomůže.
Nezřídka pak jejich partner potká ženu, která ho na rozdíl od nich potřebuje. "Je proto lepší, nebýt moc dokonalá a nechat některé věci na chlapovi," shrnuje pragmaticky Lenka. Muž má být podle ní rovnocenný "parťák", nikoli hýčkaný "mazánek".
Přílišné vycházení vstříc a podřizování se výhradně zájmům partnera vidí jako cestu k jeho ztrátě i psycholožka Katarína Lomská Filasová. "Když přestaneme říkat, co potřebujeme a nebudeme si za tím stát, přestane si nás náš partner vážit," upozorňuje psycholožka. Nikdo nestojí o pouhý ocásek, o kterém vždy ví, kde ho najde.
Obdiv a náklonnost vyvolává naopak schopnost stát si za svým a mít své zájmy. "Takovou nemastnou neslanou přítelkyni, která se nikdy k ničemu nevyjádří, přítel při nějakém výletě nakonec někde zapomene," varuje psycholožka.
Zase sis neuklidil (= neustálé výčitky)
I když jste mu stokrát řekla, že hluboké talíře patří doprava, stejně je dá doleva. Postel zase neustlal a špinavé ponožky se válejí jako vždy na podlaze. Zkrátka každou prkotinu mu musíte donekonečna opakovat jako malému děcku. Ale nejste náhodou vy to malé dítě, které chce, aby vše bylo po jeho?
"Ono opravdu něčemu vadí, že se u postele válejí ponožky? Že postel není ustlaná? Existuje snad o házení ponožek do prádla nějaký zákon?" ptá se Katarína Lomská Filasová. Neustálým prosazováním svých vlastních pravidel ze sebe podle ní děláte jen naštvanou přítelkyni a vlastně přítelovu náhradní matku.
Tím, že partnera nutíte žít podle vašich "jediných správných" představ, ho můžete od sebe i nechtěně odhánět. Představte si, že by pro změnu on trval na tom, abyste vždy házela své ponožky na zem a nikdy nestlala. Dokázala byste vy žít výhradně podle jeho pravidel?
"Pokud tedy po partnerovi něco vyžadujeme, je třeba, abychom se s ním na tom dohodli," trvá na vzájemné spolupráci psycholožka. Samozřejmě můžete dát najevo svou nespokojenost s tím, že postel stelete vždy jen vy. Ale je třeba přitom hledat řešení a ne ho peskovat, co zas udělal špatně.
"Muži jsou rádi chváleni, i za banality, to pak udělají skoro cokoli," radí zas ze své zkušenosti třicetiletá Lenka, která žije se svým přítelem spokojeně již osm let.
Pochvalou podle ní dosáhnete svého, aniž byste se musely stavět do role neustále vyčítajících a nespokojených stvoření. Ne vždy se to ale partnerovi povede napoprvé. Pak je podle ní důležité nespustit vodopád výčitek, ale vyjádřit mu podporu a důvěru. "A také trochu slevit ze svých gigantických požadavků na úklid," dodává Lenka.
Ať žije romantika (= nereálná očekávání)
Sníte často o romantickém výletě nebo večeři, ale příteli to neřeknete, protože pak už by to přeci nebylo ono? Jestli vás má rád, přijde na to přeci sám, myslíte si. Jenže váš partner je "naneštěstí" normální chlap a ne princ z pohádky. Do hlavy vám nevidí, takže vaše romantické představy nemůže splnit, i kdyby chtěl. Vy jste pak z jeho pohledu bezdůvodně zklamaná a nešťastná, což ho mate a znejišťuje. Nemáte ho snad už ráda? Chcete někoho jiného?
"Romantika je jeden z nejzhoubnějších mechanismů pro vztah," tvrdí psycholožka. "Ona" si sní svůj sen a je stále nešťastnější, že se neplní. "On" je stále frustrovanější, že se mu nedaří milovanou bytost učinit šťastnou. Většinou to pak skončí jako nešťastná láska – ale to je přece také romantické, ne?
"Žena by si měla ujasnit, zda chce romantický vztah, nebo vztah, ve kterém bude šťastná," dává na výběr Lomská Filasová. Tyhle dvě varianty se podle ní v praxi neslučují. Pokud si vyberete tu šťastnou variantu, pak její podmínkou je umět partnerovi říci, co je pro vás důležité, co vám udělá radost.
"Pokud vám ani pak přání nesplní, zkuste mu to říci jinak, nebo si přejte něco jiného, reálnějšího," radí, jak žít ve vztahu spokojeně. Vyberete-li si ovšem romantickou variantu, trapte se, že věci nejdou podle vás a nedělejte nic, aby se situace změnila.
Miláčku, zhasni (= stud za své tělo)
Trochu jste přibrala, také trochu zestárla, a tak už raději nenosíte sexy oblečení jako dřív, ale oblékáte se spíše nenápadně. Při milování nechcete svoje problémové partie příteli vystavovat na odiv, a tak se nikdy neuvolníte a nejraději jste, když je zhasnuto. Máte pocit, že nejste atraktivní, a dáváte to pořádně najevo.
"Svému partnerovi svým studem vlastně říkáte, že má špatný vkus," upozorňuje psychoterapeutka. Žádný partner si vás totiž nevybere, pokud se mu nelíbíte. To, že s vámi je dobrovolně mimo jiné znamená, že ho fyzicky přitahujete. Jenomže vy se ho snažíte svým neustálým chováním přesvědčit, že přitažlivá nejste. To by po čase znechutilo každého.
"Přesto, že sama se sobě stoprocentně líbit nemusíte, nevnucujte partnerovi, že nejste krásná," nabádá psycholožka. Dejte mu naopak možnost přesvědčit vás, že jste sexy. Nechte ho, ať vám zvedne sebevědomí.
Sms, facebook, icq (= nepřetržitý kontakt)
Píšete si ráda s přítelem přes den po icq, když jste oba v práci? Ví přesně, co zrovna děláte, co jíte k obědu, kdo vás naštval, co jste si nového koupila? Jste přátelé na facebooku? I když spolu nejste fyzicky, je to, jako byste byli. Možná to tak nepřipadá vám, ale vašemu příteli nejspíš ano. Není se proto co divit, když pak dá večer přednost kamarádům, o kterých už na rozdíl od vás dlouho neslyšel. Vy jste mu totiž svou přehnanou komunikací ani nedala šanci, aby se na vás začal těšit.
Tady platí, že méně je někdy více. Čím méně si toho sdělíte přes email, tím více si toho budete moci říci večer doma.
Holky, on je strašnej (= ventilování problémů jinde)
Každá se občas potřebujeme vypovídat kamarádkám ze všeho, co nám partner udělal zlého. A protože to jsou opravdové přítelkyně, jsou vždy na naší straně. I kdybychom nebyly v právu. Přeci to, že s námi nechce jet přítel k moři, protože ho opalování nebaví, je od něj vyložená sobeckost. Ale to, že my s ním zas odmítáme jet na festival, už přítelkyním raději neřekneme...
Z každého takového povídání odcházíme díky bezvýhradné podpoře kamarádek přesvědčeny, že pravda je jen na naší straně a ten špatný je on. Místo kompromisů, pak trváme doma na svém. A to dlouho žádný chlap, který za to stojí, nemůže vydržet.
"Máme-li tendenci svého miláčka před kýmkoli kritizovat, tak by to pro nás měl být signál, že se o svůj vztah dostatečně nestaráme," shrnuje Katarína Lomská Filasová.
U jakékoli situace platí pravidlo, že jeden ji "páchá" a druhý ji dovoluje. Neřešíme-li pak takové situace tam, kde vznikly, ale raději si chodíme postěžovat kamarádce, může to dobré za kupou všech těch problémů někdy opravdu zmizet.
Psycholožka proto jednoznačně doporučuje probrat problém nejprve s partnerem. "Buďte k němu fér a řekněte, co se vám nelíbí," radí. Může to sice chvíli být nepříjemné, ale vytváříte tak šanci na zlepšení. A příště pak už třeba kamarádkám budete vyprávět, jak je úžasný, že k moři nakonec přeci jen jedete, a navíc se tam spolu budete učit surfovat.
Važte si sebe i partnera
Vztah se dá nevědomě sabotovat mnoha způsoby. Někdy je těžké si včas uvědomit, že jsme vstoupily na tenký led. V zásadě se dá ovšem říci, že budete-li si vážit samy sebe i svého partnera, a to stejně, neměly byste se ani nevědomě dopustit ničeho tak strašného, kvůli čemu by vás nakonec opustil.
Katarína Lomská FilasováPhDr. Katarína Lomská Filasová se věnuje individuálním a párovým konzultacím. Pomáhá klientům zorientovat se ve svém životě, zbavit se nefunkčních vzorců chování a rozšířit svůj úhel pohledu o nové možnosti řešení problematických situací. Vede také semináře osobního rozvoje. Vice na www.rozvoj-osobnosti.cz. |
