Mrcha, toto slovo a slova jemu podobná zazní z jedné strany téměř pokaždé, když z té druhé zazní sebevědomé rozhodné NE. Když si dovolíme cokoli odmítnout ve prospěch sebe. V tu chvíli jsme sobecké, zlé, chybí nám empatie a kdovíco ještě.
Přitom základní respekt k sobě samým je zdravý a je naprosto nezbytný. A za tím strohým rázným NE může být dlouhá cesta seberozvoje. Tak proč máme v sobě ten zbytečný pocit samaritánství a sebeobětování se na úkor druhých?
„Mnoho žen získalo během dětství modely chování, že žena se má spíše přizpůsobovat a dávat sebe na druhé místo. I průzkumy dokládají, že pouze jedenáct procent českých žen si troufne říct, že má zdravou sebedůvěru. A tady jsme u kořene věci. Pokud dávám sebe na druhé místo, ukazuji tím, jak málo si sama sebe vážím. A pokud je moje sebevědomí na bodě mrazu, nevidí moji hodnotu přirozeně ani mé nejbližší okolí,“ míní koučka a mentorka Iva Filipi.
Minulost nám ženám vštípila, jak být dobrou matkou, manželkou a ženou v domácnosti. Jak vychovat zdravé, šťastné a sebevědomé děti. Jak mít po boku spokojeného a uspokojeného manžela a na čele nálepku „v dokonalém manželství“. Ale jsme skutečně šťastné, zdravé a sebevědomé my? I v 21. století se to v médiích hemží radami, jak dosáhnout dokonalosti tady i tam. Ale k jádru pudla se jde málokdy: a totiž že šťastné okolí má základ v našem šťastném já a že pokud budeme myslet neustále jen na ty druhé na úkor sebe, je to cesta do pekel. I když své konání pro okolí ověnčíme nejlepšími úmysly a pojmenujeme superlativy.
Sebeobětování totiž nic dobrého nikomu nepřinese a nikoho nedojme. Ani okolí nestojí o ufňukané odevzdané bytosti bez kapky šťávy a zdravého sebevědomí. „Ženy s takto zraněnou sebehodnotou navíc často ve vztazích zažívají manipulaci, ponižování nebo trpí chronickými zdravotními potížemi, depresemi či vyčerpáním,“ upozorňuje koučka Filipi.
Začněte maličkostmi
Být „mrchou“ je tedy pro naši duši mnohem zdravější. A pozor: zdravá mrcha není egoistická, sarkastická, zlá, ale myslí sama na sebe v tom nejlepším slova smyslu.
„Žena, která je ve své sebedůvěře pevně zakořeněná, si umí říct o pomoc, dopřává si pravidelně čas pro sebe, mluví otevřeně o tom, co potřebuje, a umí říct ne. A toto chování vnímám jako zdravou ukázku toho, kdy si žena sama sebe váží a nebojí se být sama sebou,“ vysvětluje Filipi a dodává „Zdravá sebedůvěra pramení z vnitřní spokojenosti na rozdíl od egoismu, který je vázán na vlastní prospěch na úkor druhých.“
Jak tedy z toho ufňukaného vyčerpávajícího kolotoče ven? Máme dobrou zprávu: nové chování se lze naučit stejně jako nové návyky. Podle koučky je to jako s chozením do posilovny. Ze začátku stačí zvládat málo a postupně si přidávat. Díky času a píli je pak jen otázkou času, kdy se výsledky začnou dostavovat.
„Toto chování souvisí se emočními vzorci, které jsme v dětství zažívali. A protože je náš mozek neuroplastický, umí tak měnit naše postoje převzaté z dětství. Co víc, dokáže vytvářet postoje nové tak, abychom vzali život do vlastních rukou a objevili svoji originalitu. A tento systematický mentální trénink se nám mnohonásobně vrátí,“ věří koučka.
Naučte se říkat NE
Pokud chcete v životě změnit přístup k sobě samým, začněte s maličkostmi a s vědomým přesměrováváním pozornosti k sobě sama. Co vlastně chceme a potřebujeme? Skutečně je to vypulírovaný byt, navařená večeře a slova pochvaly, která jediná nám přináší ocenění a zprostředkovanou sebehodnotu? Nebo ji najdeme v tom, že si dokážeme vyčlenit čas pro sebe a najít chvilku na knihu, lekci jazyka, cvičení, nebo kávu s kamarádkami? Stačí deset minut... který úsměv na naší tváři pak bude upřímnější?
„Je potřeba si uvědomit, co je pro mě důležité a co v životě potřebuji, abych se cítila lépe. Více vnímat sami sebe se také naučíme díky pravidelnému cvičení či procházkám, kdy posilujeme fyzickou pevnost, která je odrazem pevnosti psychické. Velmi dobře funguje obklopit se komunitou lidí, kteří nás na naší cestě podporují,“ popisuje koučka.
NE je jako zaklínadlo, kouzelné slůvko. Zní možná trochu drsně, ale sobectví za ním nehledejte. Až překonáte pocit, že říkáte něco zakázaného a silně negativního, dostaví se totiž kýžená úleva.
„Zkrátka pomáhá trénovat výstupy ze své zóny „pohodlnosti a bezpečí“ a říkat otevřeně svoje přání a pocity. Učit se říkat NE s vědomím, že každé NE druhým je ANO nám,“ míní Iva Filipi.
Mrcha vs. ti druzí
Stát se „zdravou mrchou“ přináší obrovské výhody nejen pro naše vnitřní já, ale také pro vztahy okolo nás. Pokud muži v našem životě naznají, že zde se vše neservíruje na zlatém podnose a veškeré laskavosti a ochota nejsou samozřejmostí, přestanou ji jako samozřejmost brát.
Ruku na srdce, když jste se seznamovala se svým milým, jaká jste byla? Muži milují akční, zdravě sebevědomé a hrdé, samostatné ženy. Nemusí být dokonalé, ale měly by být zajímavé. Muži potřebují dobývat, a potřebují trochu tajemnou ženu, která je sexy, má ráda sex a umí si hrát. Tak nás většinou poznali.
Tak přestaňte jen dávat a přijímejte. Domácí samaritánka se čtyřiadvacetihodinovým servisem, večeří a nákupním seznamem v jedné ruce a s kbelíkem a žehličkou v druhé je velmi příjemná součást pohodlného života, ale stane se tak jistou, jako je jisté, že každé ráno vyjde slunce. A pro muže ztrácí náboj a hodnotu. Kam to pak často vede, to všichni víme.
„Zdravá mrcha umí zdravě doplňovat všechny své složky: partnerku, milenku, mámu, podnikatelku, kamarádku. Inspiruje tak, jak díky svým zdrojům může mít člověk více energie, dokáže lépe zvládat emoce a umí být spokojenější.“
koučka a mentorka Iva Filipi
Že to doma občas drhne? Je potřeba trpělivost, trvejte si na svém v klidu a hrdě. „Naučila jsem se s partnerem mluvit jinak. Nikdy jsem nepokládala závislé otázky, co s námi bude a podobně. A časem jsem se naučila navíc zůstat v klidu. Když něco potřebuji, nevykřičím si to v hádce, ale klidně a několikrát zopakuji svou potřebu a pak za ní jdu. Přítel o ní ví, pokud mne vnímá. A většinou mi vyjde vstříc. A když mi vstříc nevyjde, už stejně dělám vše pro to, aby to klaplo,“ směje se Iveta a naráží například na hodiny latinskoamerického tance, který tolik miluje.
Přítele Radka do nich nejprve tlačila a on o latině nechtěl ani slyšet. Pak si to uvědomila a začala chodit sama. Radek pochopil, že Iveta se bude věnovat tomu, po čem touží, ale začal si být nejistý, žárlil a nakonec se přihlásil s Ivetou. „Chodíme společně a oba to moc baví. Ale chodila bych tak jako tak a na Radka bych se nezlobila, kdyby se nepřihlásil. Jen už si chci jít za svým,“ dodala.
„Každý jsme originál a není potřeba kopírovat cesty druhých. A tento princip si „zdravá mrcha“ velmi dobře uvědomuje. Její vnitřní spokojenost se projevuje důvěrou v sebe a v její životní směřování. Přijímá sebe i druhé v jejich nedokonalosti, druhým dává prostor, ve vztazích je více uvolněná, nemanipuluje a hlídá si rovnováhu mezi přijímáním a dáváním. Druhým tak ukazuje klíč k životní spokojenosti,“ komentuje koučka.
Mami, mami, mamííí
Proč se koncept „zdravé mrchy“ nevylučuje ani s „dobrou mámou“? Protože se zesiluje jejich zdravé prolínání. Dobrá máma neznamená doživotního otroka svých dětí, dobrá máma je šťastná máma. A přiznejme si, i když bychom pro své děti udělaly první poslední, nesamostatné, líné a rozmazlené fakany, ke kterým mamánkovský fullservis a nekonečné sebeobětování spěje, nechce doma žádná z nás.
Malé děti se učí nápodobou, ne neustále opakovanými poučkami z našich úst. Proto je podle odborníku dobré, když už malé děti vidí, že máma odpočívá, sedne si ke kávě, jde si večer zacvičit, nebo pravidelně relaxuje s knihou. A ty větší už by měly být rovnocennými členy domácnosti. Pomáhat s domácími pracemi a samostatně fungovat při přípravě do školy či kroužků.
„Postarat se s láskou o své nejbližší a poté bez výčitek odjet s kamarádkou na wellness nebo si zajít na dobrou večeři znamená žít život v rovnováze. Vnímat důležitost svých nejbližších, ale na prvním místě mít zdravě sebe znamená být ženou s velkým Ž, která rovnoměrně vyvažuje mezi dáváním a přijímáním,“ uzavírá koučka Iva Filipi.