Blanka (37) se v chodovské domácnosti okamžitě pustila do úklidu, jak je jejím zvykem. Byt byl podle ní uklizený jen na oko.
Mlč a seď v obýváku
Na druhé straně se představil Vráťa (33), který je podnikatel v oblasti bezpečnosti bytů. Spolu s ním a Janou bydlí v Chodově u Karlových Varů v bytě 2+1 ještě dcery Jana (14) a Iveta (10). Blanka, i když je spíš ráznější povahy, jak Vráťa odtušil hned po prvním setkání, mu od začátku sedla. Příjemně ho překvapilo, že stejně jako on vstává brzo ráno a bez okolků se chopí práce. Připravila holkám svačiny, což prý u nich doma není obvyklé. „To je hodná teta, že nám udělala svačiny. Ne jako máma,“ prohlásila starší Jana. Blanku zase potěšilo kafe, které jí připravil Vráťa.
Po odchodu prozatímního manžela do práce se Blanka pustila do úklidu. „Vráťa mi řekl, že manželka každý den zametá, ale já nemůžu najít koště,“ postěžovala si. Nakonec musela použít lopatku a smetáček. Při tom odhalila špínu, která nebyla na první pohled vidět. „Mám pocit, že se tu uklízí jen tak na oko.“
Odpoledne se hrálo Člověče, nezlob se, které Vráťa prohrál a spadl tak na něho úklid. Ukázalo se, že rodina skutečně nevlastní smeták, a i on tak musel lézt po čtyřech a zametat malým smetáčkem. „Jednou dvakrát týdně já nebo manželka tady takhle hezky lezeme,“ prozradil kamerám. Následně ještě povysával a vytřel. „To je hezká podívaná, tohle se mi fakt líbí. Zavedu to doma, i kdybychom měli hrát člověče každý den,“ pochvalovala si Blanka.
Také Vráťa si soužití užíval. V poledne měla Blanka navařeno i upečeno. „To já přijdu z práce ve tři, ptám se, co je k obědu, a manželka mi řekne: ‚Ježiš, já jsem to nestihla!‘“ Náhradní manželku u plotny povzbuzoval tleskáním. „Člověk si na to rychle zvykne. Jsem rád, že se nemusím vztekat. Nemusím tady chodit a kontrolovat. To mě moc nebaví,“ přiznal.
„Nedávno, asi rok zpátky, jsem měl impuls vzteku, tak jsem převrátil stůl, švihl jsem televizí o zem, a než jsem odešel, řekl jsem jí, ať to ku*va uklidí.“ Blanka jeho přístup neschvalovala: „Já bych to teda neuklidila.“ „Tak já bych vzal a zničil další půlku bytu,“ hrozil Vráťa. Následně dodal, že stejným způsobem převrátil nejen televizi v obýváku, ale i v dalším pokoji.
„Tady je takový klid, když tady váš táta není. Je hrozně ukecanej,“ nadhodila Blanka později. S Janou a Ivetou se rozhodly udělat si holčičí odpoledne. Během něj došlo i na obligátní otázku: „Hraje s váma vaše máma nějaké hry?“ „Moc ne. S náma si hraje jenom tatínek,“ zněla odpověď. „Ona dělá na krátký a dlouhý týden, takže chápu, že někdy chce mít klid. Při krátkém týdnu má ale pět dní volno, tak proč si s těma dětma občas nepohraje?“ ptala se Blanka. Následně ji dorazil fakt, že večeři pro sebe i mladší sestru většinou chystá dcera Jana. „S tebou je tu sranda, s mamkou se takhle nebavíme,“ potěšila ji děvčata.
Postupem času se však Blanka stávala čím dál alergičtější na Vráťu. „Nemám na něho dneska vůbec náladu. Už by mohl jít taky do práce na chvíli.“ Na otázku, jestli nechce s něčím pomoct, opáčila: „Už jsem ti třikrát říkala, ať držíš hubu a sedíš v obýváku.“ Důvodem jejího špatného rozpoložení byl prý fakt, že v ten den měli dědeček, manžel i syn svátek. Smutnící Blanka se proto na chvíli musela zavřít do pokoje.
„Ono to asi vyzní hrozně, ale mě se po manželce nestýská. Všechno tady šlape, jak jsem si vždycky představoval,“ rozmýšlel mezitím Vráťa. „Akorát teda dneska v noci se mi stýskalo. Teda spíš mému tělu se stýskalo,“ dodal. „Určitě budu po manželce vyžadovat to, co dělá Blanka, a jestli bude mít nějaké kecy, tak nějak nevidím důvod pokračování našeho vztahu.“
Přesto se rozhodl splnit manželčino přání a předělat dlaždičky v kuchyni. Práce podle oka se mu ale nevyplatila. „Už je to křivý! Mr*ám na to, ty vole! Nebudu to dělat!“ rozkřikl se najednou a několik dlaždiček skončilo napadrť. Nepomohlo ani domlouvání náhradní manželky.
Dostala jsem kytku, něco je špatně
Změna režimu velké novoty nepřinesla. Blanka si vymyslela výlet do Karlových Varů a manžel dostal za úkol uvařit oběd. „Ale opravdu něco echtovního, protože jsi prý vyučený kuchař, takže ne že mě něčím odbudeš,“ varovala ho náhradní manželka. Ještě ten den dostala na oko rázná Blanka další důvod smutnit. K MDŽ jí manžel poslal velký pugét lilií. „Takovou kytku jsem v životě od něj nedostala. K MDŽ jsem nikdy kytku nedostala, ani k Valentýnu. Doma musí být něco špatně,“ vytušila.
Později ten den se rozhovořila i o svém přístupu k dětem. „Jsou prostě rozmazlený, no. Je to určitě tím, že já manžela nepustím k výchově. To vzniklo tak, že když jsme měli problémy a došli jsme až k rozvodu – pak se tedy žádost na poslední chvíli stáhla – tak v tu chvíli jsem se strašně upnula na děti, nechtěla jsem, aby tím trpěly, a už mě to nepřešlo.“ Později Vráťovi přiznala, že jejich krize vzešla z nevěry. „Byla jsem první, ale pak si manžel našel osmnáctku. Podal žádost o rozvod, proběhl soud o děti, ale těsně předtím to stáhnul.“
„Já kdybych řešil nevěru, tak bych ji asi zbil jako chlapa. Já bych jí rozbil hubu,“ přisadil si dočasný manžel a svěřil se s vlastní historkou. „Já jedu jen s bráchou domů pro cédéčka a ona tam sedí s nějakým zm*dem, vole, takhle naklonění k sobě.“ „A to je podle tebe nevěra, že si s někým takhle povídala?“ ptala se Blanka. „Ale tohle ona dělá všude a pokaždý. Já tu ženskou prostě miluju a strašně mě tímhle raní.“ „Takže ji potom zbiješ, jo?“ vyzvídala dál manželka. „Já jsem neřekl, že ji zbiju, já jsem řekl, že ji zabiju,“ dodal dramaticky Vráťa. Blanka mu poradila navštívit odborníka. „Je hodně žárlivý a normálně mu z toho přepíná.“
Předposlední den se rodina podle Blančina přání vypravila do Karlových Varů, přičemž oba prozatímní partneři hodnotili své vztahy. „Moje manželka to bude mít asi těžší. Jestli si neuvědomila, že tady na tu domácnost kašle, tak po ní začnu vyžadovat víc. Když se nezmění, tak mám takový plán, že déle s tou ženou ani setrvávat nechci. Skloubit moji manželku s Blankou dohromady by bylo parádní,“ povzdychl si Vráťa.
Naopak Blanka došla k názoru, že by měla zvolnit. „Uvědomila jsem si, že bych manžela neměnila, ale v poslední době jsem se mu málo věnovala. Měla bych se vyprdnout na práci a věnovat se mu víc. Tak ten prach nebude utřený v deset, ale třeba ve tři. Nikomu to neublíží.“
