Barbora (32) žije ve Velkém Šenově s Pavlem (36) a dcerami Bárou (2,5) a Eliškou (16 měsíců). Zatímco Pavel pracuje jako vedoucí střihárny, Bára je na mateřské dovolené. A právě slovo „dovolená“ je kamenem úrazu v jejich vztahu. Pavel si myslí, že má jeho manželka neustálou pohodu, ačkoli zároveň přiznává, že má doma vždy uklizeno, navařeno a postaráno o děti.
„Já nedělám doma nic,“ oznámil hned v úvodu. Zjistit, kde je pravda a kolik času zabere péče o děti a domácnost, bylo také hlavní motivací jeho přihlášky do Výměny. Bára by si naopak přála, aby omezil telefon a věnoval se víc dětem. Problémem je také výchova starší dcery, kterou tatínek rád rozmazluje. Náhradní manželkou se Pavlovi na deset dní stala poštovní doručovatelka na mateřské dovolené Jarka (39) z Hlivic od Olomouce.
Asi jsem prostě jen pohodlný
Pavel byl zprvu z Jarky nadšený, líbilo se mu, že je podobně jako jeho manželka zasloužilou matkou dvou dětí, navíc v podobném věku. První den se snažil Jarce pomáhat, dcery koupal, převlékal i ukládal. „Samozřejmě, že jak funguju teď, nefunguju s Bárou, mojí ženou,” ujistil diváky.
Časem se však z jeho strany začaly ozývat výtky. „Na můj vkus se starám víc o děti než normálně.” Vadilo mu, že musí hlídat děti, zatímco vyměněná manželka vaří. „Přeju si, aby nedělala jen jednu věc, ale aby zvládla tři v jednom. Aby dokázala jak uvařit, tak mít pod kontrolou děti, a aby mezitím bylo ještě i uklizeno. Tak jak to dělá moje žena.”
Náhradní manželka Jarka (39) dala Pavlovi zkusit, jaké to je, starat se o domácnost
„Tady tatínek hází všechnu zodpovědnost na maminku. Sám přitom asi nedělá nic,” divila se už druhý den Jarka. Nově byla také veškerá starost o mytí a ukládání holčiček na ní. Pavel si mezitím užíval chvilky na mobilu se svou oblíbenou činností: sledováním výsledků sportovních zápasů. „Konečně si můžu udělat tu svoji pohodičku, jak jsem zvyklý,” liboval si.
Jak dny ubíhaly, snažil se i on přikládat ruku k dílu v pro něj zatím neznámých aktivitách. Sám si ohřál jídlo a špinavé nádobí dal do myčky. „Tohle by se mojí ženě strašně líbilo. Že já dávám věci do myčky,” ohodnotil se. „Protože já to prostě nedělám a ona pořád po mně chce, abych to dělal. Ono to není tak těžký, asi jsem jen pohodlný.” Podle Pavlova názoru tento jeho nedostatek někdy vyvrcholí v hádku, které by ale dokázal předejít tím, že by manželce občas pomohl. „Ona pak zvýší hlas, ale kdybych to udělal hned, tak mám celý den klid,” kalkuloval manžel.
 |
Náhradní ženě ale zatvrzele odmítal vyjít vstříc v jejím největším požadavku: aby nejedl na sedačce. S nohama pod bradou v rohu gauče byla jeho nejoblíbenější poloha pro spořádání oběda. O jídlo, které dosoloval a dopepřoval, se pak dělil se svou starší dcerou, dvouletou Baruškou. „Je to krásný. U stolu si připadám jak ve škole,” podělil se o své dojmy. „Katastrofa,” hodnotila Jarka. Jíst u stolu ho nedonutilo ani její přání ve změně režimu.
Vrásky jí přidělávaly i bujóny a polotovary, které jsou v šenovské rodině běžně používané. „Pavel mi řekl, že je vyučený kuchař, číšník, a proto by mohl vědět, že jídlo má chutnat po tom, co do něho dáváme, a ne po umělých bujónech, glutamátech a podobných věcech.”
Jedno z přání Jarky ve změně režimu bylo i to, aby Pavel uvařil. Ačkoli mu v kuchyni neasistovala, po ochutnání guláše hned správně odhadla, že použil kupovanou jíšku. „Nedělám jíšku, nezaprašuju, to je moc práce,” uzemnil ji manžel. Oběd se ale aspoň výjimečně konal v plném složení a u stolu. „Naposledy jsem seděl u stolu… no, asi o Vánocích,” přiznal Pavel.
Jednou z dalších činností, které Pavel během výměny „objevil“, bylo sekání trávy, což je podle jeho slov také výhradně práce manželky. A obvykle nepříjemná povinnost ho nadchla. „Šlo to perfektně. To se nedivím, že chce pořád sekat, když to jde úplně samo.” „Jde mu to dobře, místy je to sice neposekané, ale dobré,” hodnotila se smíchem Jarka těsně předtím, než vyměněnému manželovi uprostřed trávníku došel benzín.
Celá rodina pak vyrazila na výlet, ale jen díky tomu, že maminka Jarka má řidičák. „Takhle by to mělo být. Máma se stará o dítě a já si v klidu piju pivo a odpočívám,” rozplýval se Pavel. „Ale slíbil, že v lednu si udělá řidičák,” práskla kamerám Jarka. „Chtěl bych mamince ulevit trochu od toho řízení a bude to lepší i pro mě, až nastoupí do práce, tak abych mohl pomoct,” vysvětlil Pavel.
Změna v jeho přístupu se ukázala i předposlední den. Náhradní maminku poslal na wellness a sám se postaral o děti. „Výměna mi dala docela dost. Šlo mi hlavně o to, abych zjistil, jestli opravdu je to tak náročné být sedm dní v týdnu s dětmi doma a starat se o domácnost. A stoprocentně jsem se přesvědčil, že to náročné je.” Toto poznání ho přimělo k předsevzetí, že omezí ťukání na mobilu a ušetřený čas věnuje dětem. Naproti tomu Jarka si přeje změnit jen málo, snad jen udělat si víc času sama na sebe a na manžela.
Děti z ní mají strach
Na druhé straně se představili Antonín (53), podle svých slov marodící hostinský, syn Martin (8), kterého má Jarka z předchozího vztahu, a jejich společný syn Jaroušek (3). Kromě toho v rodinném domě bydlí i babička Marie (73), Jarčina matka.
Podle Jarky vládne v jejich vztahu tak trochu nuda, i když jsou spolu teprve čtyři roky. „Chtělo by to nějaké zpestření,“ doplnil Tonda. Dostal jej v podobě temperamentní Báry a někdy se nestačil divit.
Bára (32) si někdy nebrala servítky. Jinak klidného náhradního manžela se jí povedlo pořádně rozzuřit
Ta totiž hned objevila nedostatky ve znalostech malého Jarouška, který špatně mluví, neumí poznávat barvy ani si obout boty. „Asi se mu nevěnujou, nebo já nevím. Když to srovnám podle mojí Barušky…,“ neodpustila si výtku náhradní manželka.
Tondovi se také snažila vymluvit z jejího pohledu zbytečné konejšení a neustálé nošení Jarouška. „Já vím, že je trošku rozmazlený. Já ho miluju a asi to tak patří k životu, že když někdo někoho miluje, asi ho trošičku rozmazluje,” vysvětloval manžel. „Bára je taková… divoká. Jaroušek má z ní asi trochu strach, protože má hlubší hlas,” přemýšlel pak nahlas v ústraní, proč se jeho syn k náhradní manželce příliš nemá.
Rázná Bára hned zpočátku donutila Tondu vyplnit přání jeho manželky z manuálu. „Vy chlapi máte vždycky na všechno čas, pak se musíte přihlásit do nějakého pořadu a pak to jde samo,” nešetřila ho náhradní manželka, když se po roce konečně odhodlal pověsit poštovní schránku, což se mu povedlo až napotřetí.
„Můj manžel je to samé v růžové barvě. Tomu se musí všechno dvacetkrát říkat a teprve pak to jde udělat,” okomentovala situaci Bára a mimo Tondův doslech dodala: „Jestli všechno dělá takhle natřikrát, tak se nedivím, že to tady pořád mají takhle rozestavěné.”
Čas si ale televizní manželé našli i na zábavu. Společně s babičkou a oběma kluky uspořádali rodinný bowlingový turnaj ve vedlejší vsi. „Když vyhraju, roztrhám ti kalhoty,” navrhl vyměněné manželce Tonda. Ta ale nesouhlasila s tím, že stály hodně peněz, a navrhla jiné řešení: „Když vyhraješ, dáme si doma slivovici na ex.” To se také stalo, protože tým ve složení Bára, babička Marie a osmiletý Martínek prohrál.
„Nerada prohrávám, úplně šíleně. Se z toho zhroutím normálně!” sdělila divákům Bára. „Dneska gaťata půjdou dolů! Roztrhaný samozřejmě,” glosoval tatínek. Posilněna slivovicí, snažila se Bára dostat manžela do bazénu, ten to ale odmítl. „Nedostala jsem ho tam, protože je sra*ka,” povzdechla si.
Problémem se pro Báru ukázala být i neustálá přítomnost babičky, která se na její vkus až příliš angažovala v kuchyni. Po výměně režimu se tak snažila Mariino zasahování omezit. Nebylo jí to ale nic platné. „Podle mě jim chybí soukromí a to dělá hodně. Proto jim ten vztah tak vázne. Ona je šikovná, pomůže, ale je s nima od rána do večera.”
Tonda babičku, tedy svou tchyni, nikdy nezmínil, ale přiznal, že mu chybí manželčina pozornost a třeba i pohlazení. „Jako hospodský by mohl být živější. Má takovou mladou ženu, ona mu uteče,” prorokovala náhradní manželka.
Tondovi bylo naopak trnem v oku její kouření. „Musíš pořád tak kouřit?” ptal se několikrát. Aby toho nebylo málo, Báru navíc osočil, že se svými údajnými devadesáti kily prosedne kapotu jeho auta. „Já mám krásných 62 kilo,” opravila ho manželka. Celou dobu jí ale nechyběl úsměv a pro někoho ostrá slova brala s nadsázkou.
Něco podobného ovšem nesvedl Tonda, jak se ukázalo na rodinném výletě do Jeseníků. Bára totiž na jeho výtky ohledně kouření zareagovala slovy: „Nech mě, ty zase pořád chlastáš.” Citlivého Tondy se věta dotkla a výlet skončil předčasně, děti se tak nedočkaly ani slíbené jízdy na koloběžkách. Nejdřív manželce vyhrožoval, že bude spát venku. „Hulit a chlastat je rozdíl a to mě urazilo. Urazit bych se nechal, ale ponížit ne.”
Jindy nesmlouvavá Bára se musela omluvit a nakonec i prosit, ale ani to nepomohlo. „On mě taky pořád shazuje, že mám sto kilo. A pro ženskou je to ještě něco horšího, když jí někdo přidává kila. A zrovna já… Kdyby mi to řekl někdo jinej, tak ho pěkně…” čertila se.
Uraženému Tondovi se zastesklo po manželce a nechal jí proto po kurýrovi poslat pugét růží. Jeho žena přiznala, že kytku od něj dostala poprvé v životě. Nakonec však táta Antonín přece jen zpytoval svědomí a rodinu vzal předposlední den na výlet do Javoříčských jeskyní.
Oba dva vyměnění manželé se ke konci společného žití navzájem zhodnotili. „Tonda, to je pro mě taková puťka. Já prostě potřebuju chlapa. Ne Tondu, který ztrácí chuť do života,” myslí si Bára. Kritická však byla i sama k sobě. „Já moc city nedávám najevo. Za těch dvanáct let jsem Pavlovi ještě asi neřekla, že ho miluju,” přiznala a vzápětí dodala, že to je věc, ve které by se měla změnit.
Ani ona Tondovi by se ale jako partnerka nezamlouvala. „Když mám manželku, tak v tom musí být láska, cit, něha. A to tady nebylo, v žádném případě. Takhle bych nemohl žít.”
Z ženy jsem udělal blbce
Po deseti dnech následovalo radostné shledání na obou stranách. Výhrady manželek směřovaly hlavně k dětem. Malá Barča je podle Jarky hodně tvrdohlavá, její Jaroušek dle slov Báry zase rozmazlený a pozadu s učením. „Já myslím, že se mu málo věnuješ,” udeřila Bára na Jarku.
Ta jí ovšem smeč vrátila s tím, že manžel Pavel byl za uplynulých deset dní jiný člověk, než jakého popisovala v manuálu. „Na telefonu byl maximálně pět minut, po jídle si uklidil nádobí do myčky, všechno jsme dělali spolu.” Báru pak nabádala, aby nechala některé věci, třeba sekání trávy, na Pavlovi. „Ale to nejde, já to chci totiž hned, ne až za tři hodiny,” oponovala Bára.
Slova došla i na spor ohledně Tondy a alkoholu. „Já tyhle věci nechci řešit před kamerou!” zuřil Antonín, kterého se jeho manželka zastala s tím, že by ji podobná slova také urazila. „Tys taky říkal do kamery, že mám sto kilo,” namítala Bára, ale nakonec hádku vzdala. „Tady bych to ukončila.”
Největší změnou tak prošel jednoznačně Pavel. „Celý se změním. To teď zní, jako že jsem ze ženy udělal totálního blbce, protože normálně doma nic nedělám, ale najednou jsem fungoval jako ten nejlepší otec na světě.” „A já jsem velice ráda, že to změní, že bude konečně fungovat,” uzavřela Bára.
