První rodina nové Výměny žije v Botswaně.
Vím, co je to hlad
První rodina nové Výměny žije v Botswaně ve vlastním rodinném domě ve vesnici Gabane poblíž hlavního města Gaborone. Skládá se z Lucie (41), která je ženou v domácnosti, jejího manžela Bokanga (42), vyučujícího na botswanské univerzitě, jejich synů Jonáše (5) a Eliáše (8) a dcery Zoe (9).
Partneři se seznámili na univerzitě v Praze, oba studovali doktorát na první lékařské fakultě. Nějakou dobu žili v Mělníce. Bokangovi se však po čtrnácti letech strávených v zahraničí zastesklo po domovině. „A tak jsme poslali všechny naše věci poštou a se třemi kufry jsme přijeli do Botswany,“ líčí Lucka. V té době už měli dvě starší děti.
„Kamarádi mi říkali, že jsem blázen, že je Botswana třetí svět, že tam nejsou žádné školy, bylo kolem toho hodně, hodně předsudků,“ pokračuje Lucie. Rodina žije v Botswaně sedm let.
Prostřednictvím Výměny manželek podle svých slov chtěli ukázat, že předsudky nejsou oprávněné, a že existuje i jiný svět než ten evropský a český. Bokang dodal, že Výměna manželek je jeho nejoblíbenějším pořadem, a divákům chtěl představit svou rodnou zemi.
Tereza (32) je na rodičovské dovolené. Po obdržení letenky si chtěla nalít panáka, nakonec ovšem byla nadšená.
Do Botswany se vydala Tereza (32), která je na rodičovské dovolené. Cesta byla dlouhá: obě ženy čekalo 24 hodin strávených v letadle či na letišti a dva přestupy. Tereza po obdržení letenky poznamenala, že asi bude potřebovat panáka, i když panáky nepije. „Jsem rozlámaná, ale těším se,“ prozradila před příletem. Při pohledu na nádherný velký dům, který se měl stát jejím útočištěm na deset dní, byla vyloženě nadšená.
„Manžel vypadá skvěle, sympaticky, děti jsou super,“ pochvalovala si Tereza, které po seznámení spadl kámen ze srdce, že rodina mluví česky. I ona vzbudila sympatie.
Protože se za týden měla uskutečnit svatba Bokangovy sestřenice, navštívila Tereza hned po příjezdu krejčovskou dílnu, kde jí i celé rodině měli ušít šaty na svatební párty. „Zítra jdeme koupit látky a ve středu si půjdeme zkusit naše šaty,“ sdělil jí náhradní manžel.
Pak Terezu zavedl ke své rodině, aby je seznámil. Poznala jeho matku, sestry a sestřenice. U jedné z příbuzných si vyzkoušela oděv na předsvatební rituál. Dostala modrou sukni, přehoz a na hlavu šátek. Překvapilo ji, jak teplé oblečení je. „Je mi v tom neskutečné horko. Tolik oblečení jsem na sobě měla naposledy zimě,“ divila se.
Ráno musela náhradní manželka přežehlit školní uniformy, ale jinak ji děti moc nezaměstnávaly. Všechny tři jí přišly velmi samostatné: „Čekala jsem, že jim budu chodit za zadkem, ale vůbec to tak není.“
Celá rodina včetně Bokanga má české občanství a létá do České republiky každý rok. Dětem se v Česku líbí, podle Zoe zde máme lepší jídlo a školu.
Tereza si Výměnu užívala, ale pár mráčků se na slunném botswanském nebi přece jen objevilo. Chyběly jí její věci na vaření a uklízení, s těmi cizími si příliš nevěděla rady. Velký dům se jí zdál tichý a prázdný. Proto raději nechtěla mluvit o domově. Vzpomínky na manžela a dceru jí vháněly slzy do očí.
Bokangovi při jednom z hlubších rozhovorů povykládala o svém dětství. „Maminka byla jen jedna, ale tatínků jsme měli více. A ne všichni byli hodní.“ Tereza má osm sourozenců, což se nevyhnutelně podepsalo na stavu rodinných financí. „Proto nemám ráda plýtvání jídlem, protože vím, co to je hlad,“ svěřila se.
Bokang odvětil, že on je z bohaté rodiny. „A to v Botswaně znamená mít hodně krav. Takže jsme měli maso, ale vždycky taky boty, oblečení a hlavně jídlo,“ vykládal. Své dětství hodnotí jako šťastné, i přesto, nebo možná právě proto, že v jednom pokoji spal s dalšími deseti dětmi.
