První rodina žije ve vlastním domě v obci Meziboří v Ústeckém kraji. Lucie (39) je žena v domácnosti. Petr (49) pracuje jako operátor výroby. Společně mají syny Dominika (11) a Matyáše (8) a dceru Nikolu (14).
Partneři jsou spolu už devatenáct let, ale stále ještě nestanuli před oltářem. „Přítel říká, že nemá čas na svatbu, že musí pořád chodit do práce,“ povzdychla si Lucie. Někdy jí prý přijde, že jsou spolu jen kvůli dětem, že všechna láska ze vztahu vymizela.
Ani finančně na tom rodina není zrovna nejlépe. Lucie je žena v domácnosti, a tak je nad vodou drží jen Petrův plat. Lucie má navíc blíže nespecifikované zdravotní problémy, které štábu nejprve zatajila.
Lepší emoce než takový chlap
Deset dní s Petrem strávila Marie (53), která se živí jako kadeřnice. Tu hned po příjezdu zarazilo umístění postele, na které měla spát – přímo v kuchyni vedle pračky. „Hezký, aspoň budu moct hned vařit,“ podotkla.
Později se ukázalo, že jde o Luciinu postel. Zatímco dcera Nikola má pokojíček pro sebe, kluci a otec spí v obýváku na rozkládací sedačce. Jedná se prý o provizorium, než se přestaví ložnice. Seznámení proběhlo v přátelském duchu, i když se Petr zdržel jakýchkoliv hodnotících komentářů. „Čas ukáže, jaká bude,“ řekl.
Marie se rovnou pustila do domácích prací a přišla přitom na spoustu nedostatků: plíseň v kuchyni, zrezlou pračku, smetí přilepené k zárubním a přetřené barvou i nedomalované zdi. „Petr je podle mě hodný, jen ho to asi vždycky přestane bavit dělat,“ přemýšlela nahlas.
Je to bordelářka, neumí vařit, jen brečet, kritizoval Lucii náhradní manžel |
Později ale poznamenala, že je náhradní manžel málo komunikativní a že s ní zatím skoro nepromluvil slovo. Nevěděla ještě, že mu starosti dělá manželčin zdravotní stav. „Podle toho, co psal doktor, na tom není zdravotně dobře. Prý je na tom úplně špatně,“ svěřil se Marii nakonec. Co přesně má Lucii být, ovšem neprozradil. „Myslím si, že kdyby na tom byla úplně špatně, tak by neodjela,“ mínila Marie.
Tichá domácnost pokračovala. Marie se divila – měla sice mnoho manželů, ale žádný z nich nebyl tak netečný jako Petr. „To jsou lepší emoce než takový chlap,“ neodpustila si. „Vdávala jsem se sedmkrát, za jednoho z nich dvakrát,“ vyprávěla tak alespoň kamerám. „Pak jsem měla Zdeňka, ten po mně střílel. Tak jsem si našla – myslela jsem si – normálního manžela, ale ten mě šíleně zbil. A ještě tu noc jsem potkala svého současného přítele.“
Další den jí Petr oznámil, že odteď se bude o domácnost starat jeho tchyně. „Aha, dobře,“ přijala jeho slova bez dalších otázek Marie. Večer po odchodu štábu přišel Petr s dalším požadavkem: aby Marie odešla na hotel. Nikdo ovšem nevěděl proč.
To už ho Marie konfrontovala. „Takže aby tvé ženě bylo líp, tak já mám jít na hotel?“ Petr přikývl: „Zdraví ženy je na prvním místě. Ať si každý myslí, co chce.“ Marie se dále dozvěděla, že má Lucie údajně obavy, že se náhradní manželka špatně stará o domácnost, a přítomnost matky jí dá větší jistotu. „Manipuluje nás svým zdravím, ale je to nesmysl,“ prohlásila Marie.
Petr si vyžádal telefonický hovor se svou přítelkyní, která ho ujistila, že léky bere a je naprosto v pořádku. „Je možnost, že náhradní manželka půjde na hotel. Nechci nic podcenit ohledně tvého zdravíčka,“ vysvětloval jí. Opět se mu dostalo ujištění, že je vše v pořádku. „Jestli ti říká, že je v pohodě, tak co pořád řešíš,“ domlouvala mu i tchyně. Ale Petr byl neoblomný.
Lidi tě tady poznali
I přesto se změna režimu konala podle původního plánu. Marie chtěla vzít děti na bobovou dráhu a ty její návrh s nadšením přijaly. Dalším přáním bylo, aby se Luciina postel přesunula z kuchyně jinam, aby manželé po skončení Výměny mohli spát spolu, a Lucie nemusela dýchat plíseň, která pokrývala kuchyňskou podlahu.
Hned potom vyměněná manželka popadla kufry a odjela na hotel. „Pro Petrův klid odjíždím, aby byl šťastný,“ okomentovala. Další den se vrátila s vidinou toho, že podle manuálu udělají několik úprav v domě. Jenže Petr už měl naplánovaný program s kluky a s ní už očividně nepočítal. „Kdy to tady předěláme?“ ptala se ho. „To se fakt musí dělat, nebo nemusí? Já na to nemám vůbec energii a náladu,“ zněla odpověď.
Tchyně se mu pokoušela domluvit, aby aspoň zalil plesnivou podlahu. „Teď narychlo honem to dělat, to se mi opravdu jako nechce. Udělám to, ale ne teď,“ odpověděl.
V hlavě měl momentálně jinou záležitost. „Co se týče výletu na bobovou dráhu, tak ano, ale nechci, aby se toho účastnila náhradní manželka. Lidi ji tady poznali, a co jsem tak slyšel za její minulost… Dělala nějaké věci, které bych před těmi dětmi nechtěl říkat.“
Mariina minulost mu nedala spát, a tak se rozhodl ji vyzpovídat. „Máš nějakou minulost z Mostu, prý jsi jela nebo jedeš v nějakých nekalých věcech, nezákonných. Lidi mě upozorňovali, že prý jedete v nějakých bílých prášcích a že děláš za prachy nějaké věci.“ Marie nechápala. „Seš ku*va, no,“ objasnila jí Petrova slova tchyně.
Vyměněná manželka nevěřila svým uším: „Co si to ke mně dovoluješ? Ty říkáš, že jsem feťačka a ku*rva, jo? Tohle mě teda uráží, kor na kameru!“ Marie se dušovala, že nikdy nic takového nedělala. „Ještě nikdo v životě mě takhle neurazil.“ Štáb se v tu chvíli rozhodl, že natáčení ukončí.