První rodina má pronajatý dvoupokojový byt v Náchodě. Jana (38) se živí jako sociální pracovnice, ale v současnosti je na mateřské. Manžel Josef (45) pracuje v automobilce. Dohromady vychovávají pět dětí: Honzu (17), Martina (15), Pepu (4) a dvojčata Janu a Miloše (2).
Manželé se seznámili při organizování dětských táborů a vzali se před šesti lety. Pepa si osvojil Janiny dva starší syny. V některých oblastech jim to však příliš neklape. Jana v domácnosti obstarává vše a Pepa jí nepomáhá. „Když na to mám manželku, tak to nepotřebuju dělat,“ směje se. Aby toho nebylo málo, Jana si není jistá, jestli je to stále ještě láska. Doufá proto, že ji Výměna nasměruje.
Hnusné práce za trest
Deset dní s Pepou strávila Veronika (31), která je také na mateřské. Při prohlídce ji šokovalo, kolik lidí se vejde na tak malý prostor. Nervozita ale opadla po seznámení s Josefem. „Pán je hrozně sympatický, vypadá to, že o děti se umí postarat,“ zajásala. Sympatie byly oboustranné.
Hned první ráno bylo trochu hektické, protože tatínek musel jít na převaz do nemocnice. Dvojčata nebyla na Veroniku zvyklá, a proto je odchod otce rozhodil. Nebylo to však nic, co by náhradní manželka nezvládla. Pomocí jídla se jí podařilo děti do pár minut utišit.
Josef se navzdory svým přesvědčením snažil, krmil děti a pomáhal v kuchyni, ale sám přiznal, že takto to normálně nefunguje. „Užívám si to s těmi dětmi. Že bych s nimi trávil tolik času jako teď, tak to normálně není,“ svěřil se, zatímco za přítomnosti dětí sledoval z postele televizi.
Vždy když udělal něco nadstandardního, nezapomněl na to Pepa Veroniku upozornit. „Pozor, tohle bych taky obvykle nedělal. Předstíral bych, že tady nejsem, a nechal bych to uklidit Janičku,“ smál se, když Miloš převrhl misku s jídlem a on ji sbíral ze země. Všechnu práci, kterou jeho manželka zastane, podle svých slov bere jako samozřejmost.
Už po pár dnech mu však došlo, že by měl své manželce víc pomáhat. Rozhodl se jí tak aspoň poslat dopis. „Lásko, růžičko, divoženko moje, pořád mám před sebou tvoje oči,“ četl hrdě kamerám svůj výtvor. Veronika se rozplývala, jak pěkně Pepa dopis napsal. „Bacha na to, ani nevíš, jak se chlapi umí přetvařovat,“ poučil ji náhradní manžel.
Pepa je velký fanoušek hokeje a několikrát odešel na zápas. Veronika tak zůstala na děti i domácnost sama. „V létě chodí na hokej třeba obden,“ práskl na něho nevlastní syn Martin. Ten jí také pomáhal s uspáváním dvojčat. „Jde vidět, že Martin tady s nimi tráví spoustu času a mamce fakt pomáhá,“ ocenila ho vyměněná manželka.
Tábor miluješ víc než mě
Ve změně režimu se Veronika chtěla jít podívat na hokejový trénink čtyřletého Pepy. Velký Pepa měl také pověsit poličky, jak si přála jeho žena v manuálu, a udělat nějaké menší opravy v domácnosti.
Na procházce, která se s dětmi ukázala být takřka nadlidským výkonem, Pepa Veronice přiznal, že jeho manželka plakala, když zjistila, že čeká dvojčata. „Řekl jsem jí, proč řve, že jí s nimi pomůžu,“ smál se Pepa. „Měla asi důvod brečet, není to jednoduché. Tohle mi určitě otevírá oči.“
Líbí se mu moje pipinka. Je pořád nadržený, stěžovala si vyměněná manželka |
Ani do tradičně „mužských“ prací se ovšem Pepa příliš nehrnul. Při věšení poličky brblal: „Nemám to rád, tuhle práci, nemám to rád!“ Veronika se mu raději i s dětmi klidila z cesty. „Tohle jsou tak hnusné práce… Hnusné! Nejhorší! To je za trest,“ komentoval při vrtání garnýží. „Být tady Jana, tak by si vyslechla, že se na to můžu… Byla by hádka, stoprocentně, protože bych ječel.“
Další přání se mu plnilo o poznání lehčeji. Veroniku vzal na hokejový trénink malého Pepy a jako bonus pak ještě do stanového tábora, kde tráví léto. „Nedokážu si představit tady v červenci nebýt. To by bylo pro mě peklo,“ svěřil se. „Kolikrát už jsem slyšel: ‚Miluješ Kamenec víc než mě!‘“


















