První účastníci nové Výměny žijí v pronajatém bytě 3+1 v osadě Ploužnice v Libereckém kraji. Jarča (33) pracuje jako brusička, její partner Honza (42) je živnostník. Domácnost s nimi sdílejí děti Maruška (7), Valerie (11), Dominik (14) a Nataša (14). Dalším účastníkem byla babička Jitka (65), která většinu času tráví s rodinou, i když má svůj vlastní byt.
Rodinu do pořadu přihlásila Jarča, protože se Honza podle jejího názoru málo zapojuje do chodu domácnosti a navíc má sklon pokukovat po jiných ženách. Od té doby, co je se svou současnou partnerkou, má však prý utrum. „Pověsil jsem řemeslo na hřebík,“ směje se. S Jarčou prý „drží basu“ její tchyně Jitka. „Když na Honzu začnu nadávat, tak se babička přidá,“ prozradila manželka.
Manželé jsou spolu čtrnáct let a v domácnosti udržují přísně rozdělené tradiční „ženské“ a „mužské“ role. Jarča se však před rokem i přes nesouhlas svého chotě nechala zaměstnat a času na péči, kterou Honza vyžaduje, má o poznání méně. „Mohla by nastat změna,“ přiznává Honza. „Mohla by přestat pracovat a být zase doma. To by bylo super.“
Zničehonic je dusno
Jeho požadavky naopak splňovala náhradní manželka Majka (34), která je ženou v domácnosti. „Tady nic není, jen bytovky a les,“ zoufala si hned po příjezdu. Uklizený byt na ni však zapůsobil dobrým dojmem. „Ošklivá není, ani stará, dvě děti, to má akorát,“ ohodnotil ji po seznámení Honza. „Myslím, že jsou příjemní, holky budou super parťačky, babička uvidíme…“ přemýšlela Majka. Přítomnost Honzovy matky ji viditelně nenadchla.
Jak Majka předpokládala, největšími pomocnicemi se ukázaly být holky, které se ráno ochotně pustily do přípravy svačin pro celou rodinu. Příjemně ji překvapilo, že jsou zvyklé si po sobě stlát. I Honza se ale snažil. Opravil kliku od záchodových dveří, která upadla při Majčině prohlídce bytu, a následující den zase spáru ve sprchovacím koutu. „To se divím. On takový není, Jarča se na něj vždycky rozčiluje,“ práskla na svého syna babička. Hned druhý den zůstala Majce v ruce další klika.
Divím se, že se vůbec sám vykaká. Hvězdou Výměny byl zápasník Boráros![]() |
Ráno si babička odešla uklidit svou garsonku, vrátila se ale zase večer. „Myslela jsem si, že už nepřijde. Ale vesměs mi to nevadí. Je příjemná, milá, do ničeho nezasahuje,“ přehodnotila svůj postoj Majka.
Třetí den se celá rodina vypravila na koupaliště, Majce se však do vody příliš nechtělo: přišla jí špinavá a studená. Honzovo nadšení pro náhradní manželku proto poněkud vychladlo. „Chybí mi žena. Není taková ‚éé, nejdu do vody, je to studený‘. I když je nemocná, tak je pořád aktivní. To se mi na ní líbí.“
Maminka Jarča viditelně chyběla celé rodině. „Zničehonic je tady strašné dusno a nechápu proč,“ divila se Majka. „Jedna věc je smutek po mamince a druhá je spolu vycházet. Já se pak tady cítím strašně blbě. Ale v manuálu bylo, že tatínek je náladový. Tak už je to asi zde.“ Podle jejího názoru také náhradní rodina tráví málo času společně, každý člen je jako samostatná jednotka.
I když Honza přišel z práce s lepší náladou, dostali se dočasní manželé do prvního konfliktu: „V manuálu je napsané, že jsi náladový. Že přijdeš z práce naštvaný a vyliješ si to na Jarče,“ konfrontovala ho Majka. „Když vidím, že je bordel, třeba špinavé umyvadlo… Proč? Má být čisté,“ odpověděl Honza.
„Já jsem si svoji ženu tak naučil a já to po ní vyžaduju. A dělám v práci od rána do večera,“ dodal. Načež Majka namítla, že Jarča také chodí do práce. Na podobné argumenty Honza neměl odpověď. „Je to s ním těžké. Všechno tady funguje jenom díky jeho ženě a on se ani nesnaží, že by něco změnil, aby jí udělal radost,“ usoudila náhradní manželka.
Ženské jsou nepříjemné, hubaté a k nevydržení
První přání ve změně režimu se proto podle očekávání týkalo Honzova zapojování se do chodu domácnosti: „Když přijdeš z práce a osprchuješ se, tak by sis mohl oblečení chystat sám. A ne tvoje žena, nebo teď holky.“ „Nebyl by problém. Ale na to mám ženu, ona to dělá s radostí,“ odpověděl Honza blahosklonně.
Další přání mířilo taktéž na Honzu: měl spravit upadlou kliku. Poslední požadavek, tentokrát Jarčin z manuálu, aby uklidil sklep, zůstal nevyslyšen: „Žena si to přála, ale nejdřív si musí uklidit svoje věci, takže sklep zůstane sklepem.“
Když mu uvaříš, bude vrnět jak kocourek. Výměně tentokrát dominovali muži![]() |
Jinak se ale Honza snažil: sám si připravil oblečení, umyl boty a pověsil prádlo. Z pobytu v dusné atmosféře v bytě měl však nervy na pochodu, a tak se pak radši vypravil ven čistit auto. „Co doma? S ženskýma se to někdy dá vydržet, ale někdy ne. Někdy jsou nepříjemné, hubaté, ‚udělej si to sám, já na to nemám čas‘ a tak dále. Takže si to musím dneska vyčistit sám,“ povzdechl si.
Majce už pomalu docházela trpělivost, především s Honzovým zvykem ji ignorovat, když po něm něco chce: „Je tohle normální? Kdyby tohle dělal můj chlap, tak ho pošlu s prominutím do řitě. S*ru na to.“ Aniž by o tom věděla, Výměna přece jen donutila Honzu se zamyslet. „Už teď vím, jaké to je, když to nechávám všechno na Jarče. Pak ta žena neví, co má dřív dělat. Takže jako chlap bych jí měl být víc nápomocný.“