Chtěla bych mít miminko
Terčino první přání ve změně režimu bylo spíš netradiční: „Chtěla bych, aby děti vstávaly později.“ Vadilo jí totiž, že místo aby využily čas k odpočinku na maximum, jsou zvyklé ráno brzo vstávat a uklízet nebo se trousit za kamarády.
Podle jejího názoru si také nejsou zvyklé navzájem děkovat, což by chtěla napravit. Všechny změny jí rodina vcelku ochotně odkývala. Mirek nakonec dostal pochvalu, že moc nepije. „Zkusím pít méně, i když bude doma manželka. Přijde mi, že často to byl i důvod našich hádek,“ uvažoval nahlas.
Terka se snažila rodinu zabavit, moc jí to však nešlo. Společně vyrazili do herny, až na místě však zjistili, že je určena dětem do deseti let. I přesto se mladá maminka rozhodla, že ratolesti nažene dovnitř. „Nemůžu jít na trampolínu, je jenom do padesáti kilo a já mám šedesát sedm,“ stěžovala si Míša. Na připomínku otce, že bude muset zhubnout, odvětila: „Mému klukovi se líbí, že jsem krev a mlíko.“
Míša v herně také prozradila, že by v patnácti chtěla mít první dítě a antikoncepci, kterou jí chce dát předepsat otec, prý brát rozhodně nehodlá. „Já už to nedávám, ty v*le. Tak prý je normální mít v patnácti nebo šestnácti první dítě,“ nechápala Terka.
Její přání, aby vstávaly do školy později, děti nevyplnily a všechny byly vzhůru už před šestou. Terka jim ale odmítla otevřít dveře, protože podle Mirka ráno chodí za kamarády a zůstávají i za školou.
„Ty nám nemáš co rozkazovat, je to naše škola!“ rozčílila se Míša. Zdánlivá banalita se rozvinula v hádku a zvlášť Míša přestala držet emoce na uzdě: „Drž už hubu!“ řvala na Terku. „Ta holka nemá žádnou výchovu, nikdo tady není vychovaný,“ poznamenala náhradní manželka.
Dusno bylo v havířovské domácnosti i odpoledne. Terka si postěžovala Mirkovi, jak na ni byla Michala sprostá. Pro změnu se tak s dcerou pohádal on. „Hajzl jeden za*ranej,“ ulevil si Mirek, když za sebou třískla dveřmi od pokoje. „Mně už je všechno u zadku,“ okomentovala situaci Terka. Její rozloučení s náhradní rodinou bylo očividně velmi vlažné.