Žárlivostí jsou postiženi muži stejně jako ženy.

Žárlivostí jsou postiženi muži stejně jako ženy.

Vraždit ze žárlivosti může každý. Zvlášť když nám dochází serotonin

  • 12
Kdo nežárlí, nemiluje, říká se. A něco na tom je. Žárlí skoro každý, muži na soky, kteří je převyšují společenskou prestiží, bohatstvím, fyzickou silou. Ženy žárlí hlavně na mladší a krásnější rivalky.

Žárlíme, i přestože se žárlivosti mnozí naoko vysmívají nebo ji dokonce pranýřují jako projev nezdravého lpění na partnerovi. Žárlivostí jsou postiženi muži stejně jako ženy, a pokud dojde k eskalaci stresu, jsou také obě pohlaví schopna objekt své lásky zabít.

Proč vlastně žárlíme?

"Žárlivost patří k dědictví naší nesvobody," říká německý psycholog a sexuolog Ulrich Clement ve své knize Wenn Liebe fremdgeht o vlastnosti, která našim předkům zajistila lepší šance na přežití. Dle této často citované teorie si muži, ačkoli sami polygamní, chtějí zajistit pokračování svých genů, čili si chtějí být jisti svým otcovstvím. Ženy sice nepochybují, že dítě patří jim, snaží se však zabránit tomu, aby se partner citově zainteresoval jinde a ztratil zájem na živení potomků.

Podle Clementa je žárlivost afekt, čili vzrušená reakce na ohrožení rivalem, vyvolaná určitou situací. Jestli ale dotyčná osoba partnera ochrání, uhne rivalovi z cesty, atakuje ho, uteče nebo rivala zavraždí, závisí na kultuře, situaci a osobnosti. Čím více definujeme žárlivost biologicky, tím omezenější máme na ni vliv. Chápeme-li ji jako kulturně podmíněnou, náš vliv na ni se zvětšuje."

Může ze žárlivosti zabít každý z nás, nebo jen narušená osobnost?

Podle policejní psycholožky Ludmily Čírtkové v podstatě může zabíjet každý. "Řekla bych, že ublížit partnerce či partnerovi je za určitých okolností schopen téměř kdokoliv, není to jen výsada jasně narušené osobnosti. Záleží totiž na tom, co se v intimním vztahu děje, jak se oba aktéři k sobě chovají. Existují případy, kdy zjišťujeme, že oběť byla dobrá a pachatel jednoznačně zlý. Ale pak jsou tragicky končící vztahy, kde budoucí oběť dlouho provokovala a ponižovala, až nakonec pověstná poslední kapka způsobí katastrofu."

Navzdory tvrzení, že k agresivitě více inklinují muži, ze žárlivosti vraždí i ženy, dokonce stejně často.

Častým motivem zabití nebo vraždy je provokace

Zde dle odborníků ženy jasně "vedou". "Ženy, které se na svého partnera cítí více vázány než on ně, úmyslně provokují jeho žárlivost, mají silnější potřebu ujistit se o jeho přízni a o tom, jestli o ně bude usilovat. Riskantní trik," píše ve své knize Ulrich Clement.

Pro muže, kteří se cítí být ve slabší pozici, je podle německého specialisty typická poddanost. Dávají ženě najevo, že udělají prakticky vše, jen aby si ji udrželi. Škála projevů této oddanosti osciluje od zesílené bdělosti, odstřižení partnerky od mužů, nárokování si jejího času, fyzických doteků, zejména v přítomnosti ostatních, emocionální manipulace až po násilí, namířené proti partnerce nebo konkurentovi.

Policejní psycholožka Ludmila Čírtková k tomu říká: "V poslední době jsem se setkala s několika případy, kdy žárlení obalené domácím násilím začalo u mužů až v seniorském věku s odchodem do důchodu. V jednom případě manžel opakovaně naložil svou šedesátiletou manželku do auta a vozil ji po městečku od jednoho domu k druhému s tím, aby se přiznala, s kterým sousedem mu je nevěrná. Z toho je patrné, že na odstartování žárlivosti mohou mít vliv opravdu rozmanité okolnosti."

Titulky vyvolávají emoce a dobře prodávající noviny

Bulvár by se samozřejmě neprodával tak skvěle, kdyby většina lidí nelačnila po senzacích. Milujeme vášeň, při níž mrazí. V některých případech stačí už jen jméno a "úspěch" je zaručen. Například jihoafrický atlet Oscar Pistorius nebo v našich poměrech Petr Kramný. Nabízí se zde určitá paralela?

"Zatím vidím spíše rozdíly. U kauzy Pistorius můžeme zatím předpokládat momentálně vybuzené emoce, konflikt a spontánní nepřipravovaný čin. U případu Petr Kramný se však podle známých informací rýsuje spíše jiný typ činu zahrnující úkladnost a promyšlenější postup," říká psycholožka Čírtková (čtěte také: Pokud Kramný zabíjel, je prototypem úkladného vraha).

Jak se chránit?

Určitě neprovokovat, zejména pod vlivem alkoholu. A dávat pozor na to, jak se partner chová ve vypjatých situacích. Jak reaguje na odmítnutí, kritiku. Pozor na nevyrovnané osoby s nízkým sebevědomím. Pozor i na šaramantního Othella. Jeho bezbřehé projevy náklonnosti mohou zpočátku imponovat, ale běda, jakmile se objeví potenciální sok.

Slovy Ludmily Čírtkové: "V době namlouvání a dvoření se obvykle oba partneři snaží. Jsou zamilovaní a láska může být opravdu slepá. Nedávno jsem měla klientku, která požádala o rozvod hned po návratu ze svatební cesty. Novomanžel ji během cestování po Africe znásilnil. Prostě nerespektoval, že řekla ne. Už dříve si sice všímala, že leccos jí na partnerovi nevyhovuje, ale věřila, že svatbou se to spraví. Naštěstí na svatební cestě pochopila, že musí rychle konat, pokud nechce být nešťastná a špatně skončit."

Jsme jen loutkami hormonů?

Autorka textu

Libuše Konopová je seznamovací koučkou a spisovatelkou. Vede vlastní on-line poradnu, kde se jí můžete na cokoliv zeptat.

Libuše Konopová

V článku Süßer die Alarmglocken nie klingeln (Sladčeji zvony na poplach nikdy nezvoní) se píše: "Pravá mozková hemisféra je již dávno považována za "sídlo negativních pocitů", ale nyní se odhalilo, že je i ohniskem žárlivosti. V lékařské databance "Medline" se nachází mnoho případů pacientů, u kterých po poškození pravé hemisféry vypukla psychóza žárlivosti. Podle dalších výsledků vyvolává ataky žárlivosti pokles serotoninu."

"Psychiatrička Donatella Marazziti z italské Pisy analyzovala krevní obraz u 14 žen a 7 mužů posedlých myšlenkou na možnou nevěru partnera," uvádí zmíněný článek z časopisu die Weltwoche. U všech zjistila povážlivě nízkou hladinu serotoninu, stejně jako u zamilovaných nebo u pacientů s obsedantně kompulzivní poruchou. Pokud klesne tento hormon na dno, zareaguje naše psychika dle vědců "pohledem do tunelu". Mozek se upne na nejmenší detaily, které náhle získají všeovládající význam. Ale funguje to i opačně. Když psychiatři pacientům odliv serotoninu zvedli podáním léku, chorobná žárlivost zmizela.

Ale žádný strach, nemusíte běžet k doktorovi pro injekci. Serotonin lze "natankovat" i přirozeně: pohybem a vyváženou stravou, bohatou na vitaminy, hlavně B. To znamená cvičit a konzumovat za studena lisované oleje, nejlépe olivový a lněný, dále luštěniny, celozrnné pečivo, ořechy, lososa a listovou zeleninu.

Jakkoli platí, že konkurence je zdravá a partnery motivuje, aby se více snažili a nevnímali se s nudnou samozřejmostí, je třeba mít se na pozoru: jak ve výběru partnera, tak ve vlastním postoji a chování vůči němu. Zachovávat si za všech okolností kritický nadhled. Neviset na partnerovi víc, než je zdrávo. Být si vědom, že provokování žárlivosti je hra s ohněm. Přitom většina požárů začíná docela malým plamínkem...

Jste žárliví?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 14. května 2014. Anketa je uzavřena.

Ano
Ano 350
Ne
Ne 211
, pro iDNES.cz