Vizitka
|
"Začátky nebyly tak těžké, byla jsem naivní a plná energie. Teď už jsem trochu unavená," říká Karolina Milerová v rozhovoru pro pondělní magazín ONA DNES (více o byznysu kolem pohádkového krtečka čtěte zde).
Vzpomínáte si, kdy jste poprvé viděla Krtka?
To si nepamatuji, ale prý jsem se ho bála. Zalezla jsem pod peřinu a říkala, že je to bubák. Tak mi to alespoň popisoval můj táta. Ale pak jsem si na něj zvykla.
Co vás na něm tak vyděsilo?
Asi mi vadilo, jak byl černý a jak najednou vykoukne z té krtiny - to jsem se ho lekla.
Takže to nebyla vaše oblíbená figurka?
Já byla odmalička posedlá auty a barbínami. Krtka jsem měla taky ráda, ale protože byl všude, nebrala jsem ho jako něco výjimečného. Kdybych vyrůstala v rodině, kde se vyrábějí barbíny, tak bych to taky nebrala jako někdo, kdo se těší celý rok, jestli ji dostane pod stromek.
Jak jste ho tedy vnímala? Nelezl vám na nervy tím, jak byl všude?
Já jsem Krtka asi nikdy nevnímala jako figurku. On pro mě ztělesňoval dědu, kterého jsem hrozně milovala a byla na něj jako dítě fixovaná. Práce, kterou teď dělám, je pro mě důležitá, protože mám díky ní pocit, že jsem s dědou pořád v přímém kontaktu, i když už nežije. Vlastně jsem pořád s ním, protože on je Krtek.
V současné době máte vlastní firmu Little Mole, která zastupuje licenční práva na postavu Krtka. Od začátku bylo jasné, že to budete dělat vy?
Byli jsme s dědou takhle domluvení. Vím, že se objevily různé spekulace, kdo to bude dělat, ale já jsem vlastně poslední z naší rodiny a hlavně jediná, kdo se tomu věnovat chce. A přece to nemůžu nechat jen tak ležet.
