„Vnímání barev je podmíněno nejen kulturně (např. zelená jako symbol nebe u Muslimů, nebo symbol štěstí u Irů, zelená jako symbol peněz, apod.), ale také evolučně,“ vysvětluje psycholožka Jana Švecová.
Červená
Zejména malé děti sahají automaticky po červené barvě: prý je to i proto, že ji vnímaly jako úplně první barvu ještě v matčině děloze. Podle psycholožky je to barva, kterou jsme během evoluce dokázali rozeznat jako první - červené bývají nejsladší plody, červená ve rtech a tvářích ženy zase muže upozorňovala na ovulaci u ženy a činila ji přitažlivější.
„I malé děti preferují červenou proto, že je pro ně barvou „signální“. Červená v jejich světě má význam přežití. Vždyť kůže bradavky mateřského prsu je červená. Při sání mléka dítě zažívá tělesné blaho, v těle se uvolňují hormony, které vyvolávají pocit pohody a uspokojení. Proto si také červenou spojujeme se symboly lásky a radosti,“ popisuje dětská psycholožka a terapeutka.
Teplé odstíny celkově zvyšují tepovou frekvenci a nabuzují organismus, červená prvky se proto hodí do místností, kde je třeba vykonat v krátkém čase vysoký výkon. Děti podpoří k akci a má pozitivní vliv na hrubou motoriku. Vyvarovat se velkých červených ploch by měli rodiče dětí trpících poruchou pozornosti, rozrušovat je budou i ve školních třídách. Pro ty jsou naopak vhodnější spíše pastelové tóny.
Růžová
Pastelové odstíny růžové připomínají dětem láskyplné city a vztahy, do pokojíčků jsou proto skvělou volbou. Podle Šárky Richtrové, která navrhuje dětské pokojíčky jsou současnými trendy v těchto odstínech korálová, lízátková, barva cukrové vaty nebo starorůžová.
„Některé odstíny růžové podle studií mají zklidňující efekt na fyzickou aktivitu dětí, ačkoliv je růžová považována za barvu teplé části spektra,“ říká Jana Švecová, držitelka Ceny prof. Matějčka za vynikající práci v oblasti dětské psychologie.
Pastelové barvy v pokojíčku dokážou navodit příjemnou, veselou a zároveň klidnou atmosféru. Takto barevný nábytek lze navíc dobře sladit s dalšími doplňky, jako jsou lampičky, koberce, polštářky nebo tapety. A třeba mátová zelená, blankytně modrá, oblázkově šedá nebo levandulová v pokojíčku vykouzlí dojem teplého jižního léta po celý rok.
Žlutá
Žlutá a oranžová spolu s červenou nabuzují organismus a rozproudí krev v žilách. „Chceme-li upoutat pozornost dítěte, např. zajistit si jeho zájem pro nové téma, použijme červenou, oranžovou a žlutou,“ doporučuje rodičům Švecová.
Žlutá barva povzbudí také apetit problematického jedlíka, zároveň ale nejvíc unaví jeho oči – důvodem je velké množství světla, které odráží. Nehodí se proto do blízkosti psacích stolů.
„A nemají se jí malovat ani stěny pokojíčků úplně malých miminek, protože žlutá je spojována se strachem a vztekem: věřte nebo ne, ale v ostře žlutých místnostech prý kojenci víc pláčou,“ říká Šárka Richtrová ze studia Viabel, kde se na vytváření dětských pokojíčků specializují už téměř deset let.
Modrá
Studené barvy jako delfíní a azurová modř snižují pulz, tělesnou teplotu, ale i chuť k jídlu. „Modrá a chladné barvy spektra podporují spíše snížení tepové frekvence, zklidnění a uvolnění. Výkonnost některých funkcí může klesnout v prostředí, kde vládnou tyto barvy,“ popisuje dětská psycholožka vliv na děti i dospělé. Jestliže chceme u malých čtenářů podpořit soustředění a klid, pak stejně jako v knihovnách a studovnách doporučuje volit barvy modré, zelené a fialové.
A přidává závěr výzkumu, při kterém děti hrály počítačovou hru v červeném a modrém virtuálním místnosti. V modré se jejich výkon pomalu ale jistě zvyšoval. V červené sice výkon rychle stoupl, ale následně zase rychle klesl.
„Růžová a modrá jsou stálice a žádané budou vždycky. Dříve tak populární nábytek v dekoru přírodního dřeva je dnes na ústupu a úplně pasé jsou naštěstí i monotematické pokoje á la červeno-modrý úkryt pro malého Spidermanna nebo bílo-růžový ráj pro malou kočičku Hello Kitty, které děti potěšily maximálně jednu sezonu. V dětských pokojíčcích dnes vítězí nadčasový design a s ním i krásné kombinace v jemných pastelových barvách,“ popisuje své zkušenosti z praxe Šárka Richtrová.
Zelená
Zeleň mechová, mátová i hrášková je dobou kompromisní barvou do pokojíčku sourozenců, zelená prý u dětí navíc údajně zlepšuje schopnost koncentrace a hodí se proto třeba ke čtení.
„Některé studie ukázaly, že zelená podporuje tvůrčí myšlení, proto např. výzdoba výtvarných tříd by měla tohle zohlednit,“ myslí si dětská psycholožka.
Černá, hnědá a šedá
Hnědá bývá u dětí nejméně oblíbená. Malá miminka zajímá ze všech barev nejméně, a když ji volí starší děti, je to pro rodiče spíš varovný signál jejich nepohody nebo vzdoru. V návrzích dětských pokojů proto funguje spíš jen jako barva doplňková.
Černá nabývá na významu zejména v období puberty, kdy vyjadřuje nepřístupnost a ostych ve vyjadřování citů. V té době někteří dospívající také vyžadují po rodičích, aby jim vymalovali pokoj na černo. Na takové požadavky doporučuje psycholožka reagovat citlivě, dítě vyslechnout a pokusit se o kompromis, pokud se neshodneme. To totiž může mít na jeho vzdor nakonec větší vliv než výsledná barva stěn.
„Zkusme se s ním porozprávět o tom, proč si myslí, že je to dobrý nápad. Má váš výrostek jen dočasné emo či gothic období, poslouchá metal, nosí černé kabáty a kožené kalhoty, a černá je pro něj důležitou symbolikou? Pojďte se domluvit např. na výmalbě části pokoje touto barvou. Jedna či dvě stěny černé jsou vstřícným krokem z vaší strany a dávají najevo, že zohledňujete názor a potřeby vašeho puberťáka,“ navrhuje rodičům Jana Švecová, která střety dospělých a dospívajících denně řeší i jako rodinná terapeutka.
Pokud je ale vaše dítě úzkostné, smutné až depresivní, pak by černá nejspíš podpořila jeho nálady a nebyla by dobrou volbou. Výzkumy v oblasti psychologie sportu a mapování emocionálních reakcí na uniformy policistů či dresy hráčů podle Jany Švecové dokazují, že tato barva podporuje agresivní chování. Zároveň je v naší kultuře symbolem smutku a truchlení.
Barevné kombinace
„Ať se jedná o jakoukoliv barvu v prostředí či oblékání, vždy je ale dobré zohlednit osobnost a věk dítěte. U dospívajících se snažíme zjistit, co pro něj osobně které barvy znamenají a jak na něj působí,“ radí rodičům. V prostředí, kde se chceme na něco soustředit a dlouhodobě pobývat, je dobré vyvarovat se i barevným kombinacím, které se podobají výstražným zbarvením v přírodě - např. kombinaci červené a černé nebo žluté a černé. Pro náš mozek signalizují nebezpečí, nutnost mít se na pozoru, roste nám tepová frekvence i svalové napětí a můžou způsobit i agresi.
„Zjistilo se také, že výrazná a dominantní kombinace bílé a černé ve třídě dokonce může mít vliv na snížení IQ hodnoty studentů,“ přidává na závěr málo známý poznatek Jana Švecová. Podle provedených výzkumů černobílá kombinace blokuje spontánnost a entusiasmus studentů, kteří pak k řešení úloh přistupují s menším elánem, což má samozřejmě vliv i na jejich práci - ať již je to test matematický, nebo zkoumající jejich inteligenční kvocient.
