Pomlázka, šmigrust nebo tatar
K Velikonočnímu pondělí patří neodmyslitelně pomlázka upletená z čerstvých vrbových proutků a ozdobená barevnými stužkami. Na Moravě se jí říká také šmigrust nebo tatar. Někde se můžete setkat také s označením mrskačka.
Chlapci a muži si pomlázku tradičně zhotovovali sami a chodili s ní od domu k domu na koledu. Přitom pomlázkou šlehali přítomná děvčata a ženy, aby si zachovaly mládí a krásu a do příštího roku „neuschly“.
Od začátečníků po proutkařské mistry: návody jak uplést pomlázku ze čtyř, osmi i dvanácti proutků |
Mrskání by měla provázet aspoň krátká básnička. Odměnou pro koledníky je výslužka, nejčastěji velikonoční barevná vejce. Dnes se tento zvyk udržuje už jen někde, častější je na Moravě a na venkově.
Kdy se chodí koledovat?
Chlapci a muži by měli na koledu vyrazit už brzy po ránu. Úderem 12. hodiny totiž jejich právo šlehat ženy končí. Jak připomíná Michael Rund z Muzea Sokolov, dříve bylo koledování omezeno na ještě kratší dobu – v 19. století pomlázka končila už v 9 hodin ráno.
Zapomeňte na nudné Hody, hody. Velikonoční koledy, které letos musíte znát |
Kdy šlehají ženy?
Šlehání nebylo vždy vyhrazené jen mužům, v minulosti se ženy i muži šlehali navzájem. Aby si ženy tuto roli aspoň někdy vyzkoušely, obrací se úlohy na přestupný rok. Pak vyrazí na koledu naopak dívky. V nepřestupném roce musí podle tradice ženské části populace stačit to, že koledníky na oplátku polijí vodou. I tady se ale najdou krajové zvláštnosti. Třeba v některých šumavských obcích se ženy mohou pomlázky chopit i v nepřestupný rok – a to na Velikonoční pondělí odpoledne.
V Orlických horách a v Podorlicku se můžeme i dnes setkat se zajímavým zvykem – holčičí koledou. Dívky při ní chodí po vesnici s pomlázkou dva týdny nebo týden před Velikonoční nedělí. Šlehají chlapce a zvou je, aby přišli na oplátku zase oni k nim.
Proč se slaví Velikonoční pondělí?
Je to svátek, který následuje po Božím hodu velikonočním, neboli po Zmrtvýchvstání Páně. Křesťané si připomínají radost z Kristova vzkříšení. Zvyky o Velikonočním pondělí se ale spíš vážou k pohanským tradicím, jsou oslavou plodnosti a mládí.
Proč se říká Červené pondělí?
Na Velikonoce se barví kraslice, nejčastěji právě do červených odstínů. Červená barva symbolizuje Kristovu krev a upomíná tak na jeho oběť, smrt na kříži a následné vzkříšení.
Co se nesmí dělat na Velikonoční pondělí?
Šlehání mladými proutky má přinášet mládí a sílu. Je proto zakázané používat suchou, třeba loňskou pomlázku, protože hlavně děti by pak dobře neprospívaly. A použitá pomlázka by se také neměla uchovávat doma. Jak ve své knize Výroční obyčeje a lidové umění uvádí Antonín Václavík, dříve bylo zvykem hodit pomlázku po koledě do ohně nebo do vody, aby se „zneškodnila“. Tato zapomenutá tradice vychází z přesvědčení, že pomlázka je po mrskání plná neduhů, které do ní přešly dotykem s lidmi.
| Den | Datum 2026 | Datum 2027 |
|---|---|---|
| Květná neděle | 29. března 2026 | 21. března 2027 |
| Modré pondělí | 30. března 2026 | 22. března 2027 |
| Šedivé úterý | 31. března 2026 | 23. března 2027 |
| Škaredá středa | 1. dubna 2026 | 24. března 2027 |
| Zelený čtvrtek | 2. dubna 2026 | 25. března 2027 |
| Velký pátek | 3. dubna 2026 | 26. března 2027 |
| Bílá sobota | 4. dubna 2026 | 27. března 2027 |
| Boží hod velikonoční | 5. dubna 2026 | 28. března 2027 |
| Velikonoční pondělí | 6. dubna 2026 | 29. března 2027 |
