Jaký je význam Velikonoční neděle?
Je to důležitý církevní svátek, při kterém křesťané slaví Zmrtvýchvstání Páně. Velikonoční nedělí také končí půst.
Co se dělá o Velikonoční neděli?
V kostelích se konají bohoslužby a lidé do nich mohou nosit tradiční pokrmy, aby je kněz posvětil. Nejznámější jsou mazanec nebo beránek. V tento den je také nejvyšší čas na velikonoční výzdobu. Tvoří ji vázy s proutím nebo kvetoucími větvičkami, barevné pentle a hlavně různě dekorovaná vejce. Protože jde o významný den, patří k němu také sváteční oblečení.
Co se jí o Božím hodu velikonočním?
Velikonoční nedělí končí půst. Proto si lidé v tento den tradičně dopřávali maso, nejčastěji pečené – jehněčí, kůzlečí nebo skopové. Opravdového beránka dnes nahrazuje spíš ten ze sladkého těsta. V mnoha domácnostech se také pečou mazance. K tradičním velikonočním jídlům patří i vejce na nejrůznější způsoby, třeba uvařená a zapečená v masových roládách, ve formě pomazánek nebo jako součást nádivek.
Co se nemá dělat na Velikonoční neděli?
V tento den se nemá uklízet, zametat nebo prát. Takové práce patří k předvelikonočnímu úklidu, naopak Boží hod velikonoční už má být plný slavení, vzájemných návštěv a hodování u slavnostní tabule.
Zapomenuté zvyky
K Velikonocům se váže také mnoho zvyků, které se dnes už nedodržují. Mísí se v nich křesťanské i pohanské tradice. Hospodáři a hospodyně nosili kousky posvěceného jídla domácím zvířatům, stromům, polím nebo třeba studním. Mělo to zabezpečit dobrou úrodu a hojnost. Velikonočním mazancem se také kutálelo kolem polí, což je mělo uzavřít do ochranného a blahodárného kruhu. Naši předkové také věřili, že velikonoční mazanec z kynutého těsta má léčivou moc.
