Málokterá tradice se v moderní době dodržuje tak svorně jako velikonoční koleda. Spolu s ní se v naší diverzifikované společnosti znovu opakují palčivé otázky, kdo, kdy a jak smí koledovat. Krajové tradice a zvyky, které se váží k velikonočnímu pondělku, se velmi liší a mnohdy se ani příslušníci jedné rodiny nemohou shodnout, kdy smí mrskat děvčata nebo kdo polévá vodou. Někteří berou toto třaskavé téma tak vážně, že se velikonoční pomlázka může jednoduše změnit v Silvestr. Některé věci se však přece jen mění. V minulosti by se dívka cítila dotčená, kdyby její příbytek koledníci nenavštívili. Dnes by si možná leckterá žena radši zopakovala jarní úklid, než se muset nechat mrskat jako násobilka.
Pomlázka bolí, ponižuje ženy a baví hlavně muže, říká nový průzkum |
Proč se chodí koledovat?
Vrcholem křesťanských Velikonoc je Boží hod v neděli. Na Velikonoční pondělí ustupuje význam Kristova zmrtvýchvstání do pozadí a ke slovu přicházejí pohanské rituály odkazující k jarnímu slunovratu a oslavám probouzení jara. Mezi nejdůležitější patří koleda.
Jak se lidově říká pomlázce?Mrskačka, šlehačka, švihačka, binovačka, karabáč, metla nebo šmirgust a po valašsku tatar. |
Starý namlouvací obřad je spojený s mládím, láskou a plozením víc, než se na první pohled zdá. „Mrskání“ děvčat je čistě český a slovenský zvyk, který v jiných zemích nenajdete, a stále se mu v našich končinách dobře daří. Zatímco ženy zdobí a předhánějí se, která má pro koledníky připraveno nejvíce vajíček, muži usilují o co nejdelší bič.
Co s pomlázkou po Velikonocích?Další jarní tradice je sázení použitých pomlázek z čerstvých proutků do země, aby z nich vyrostl nový život v podobě stromku. |
Pointou velikonoční pomlázky zdaleka nebylo násilí nebo sadistické sexuální vzrušení, ale omlazení, nebo též „pomlazení“. Odtud také vychází název pro svazek čerstvého vrbového proutí i celý pomlazovací ceremoniál, kterému dosud říkáme pomlázka. Vyšlehané dívky pak podle tradice zůstanou mladé a svěží jako jarní proutky a ženy zdravé, veselé a nebudou mít zlý jazyk. Kdo z furiantství zapojuje sílu a nátlak, docílí jen toho, že se jeho milá radši nechá pomlazovat či pohlazovat od jiného chlapce.
Od začátečníků po proutkařské mistry: návody jak uplést pomlázku ze čtyř, osmi i dvanácti proutků |
Proč zrovna vajíčka?
Bez ohledu na to, zda obsahují zárodek, představují vajíčka plod lásky. Proto je dívky dávají svým milým. V rozšířenějším smyslu asociují nový život, který se na jaře rodí. V této souvislosti však vejce nepatří jenom k Velikonocům, ale bývala obětována probouzející se zemi nebo symbolicky ukládána do rakví. Díky své výživnosti byla velmi cenná a lidé si je jako dárek dávali už ve středověku. Až později se vajíčko jako dárek propojilo s Velikonocemi. Kraslice byly původně hlavně červené, stejně jako Kristova krev. I proto se velikonočnímu pondělí říká též Červené pondělí.
Velikonoce jsou za dveřmi. Máme pro vás nejlepší tipy na barvení vajíček |
Co dál se dává koledníkům? Záleží na věku!
Většinu dnešních dětí už nenadchnete vařeným vajíčkem ani sebepropracovanější kraslicí. U mladších ročníků vedou hlavně čokolády ve tvaru vajíček, zajíčků či kuřátek a další sladkosti. Teenagerům dávají babičky a tetičky často peníze na přilepšenou. Od osmnácti let je pak na mnoha místech republiky běžné, že hospodyňky vítají koledníky sklenkou pálenky. Tohoto zvyku jsou si vědomí muži z okolí a hlavně dopravní policisté, kteří zpřísňují hlídky na silnicích. Zejména tam, kde je hodně děvčat.
Hody hody doprovody,já jsem malý zajíček. Utíkal jsem podle vody, nesl košík vajíček. Potkala mě koroptvička, chtěla jedno červené, že mi dá lán jetelíčka a já říkal: Ne, ne, ne. Na remízku mezi poli, mám já strýčka králíčka, tomu nosím každým rokem, malovaná vajíčka. |
Proč jsou na pomlázce pentle?
Velmi osobním a symbolickým darem pro koledníky byly barevné stuhy. Koupit si pomlázky již ozdobené velmi unavenými odstřižky z krepového papíru je sice pohodlné, ale vlastně se to podobá nošení dříví do lesa. Pomlázku si totiž nezdobí sami chlapci, pouze svazek proutí nahoře pevně zavážou. Pentle koledníkům naopak darují dívky jako dárek za omlazení, případně tím vyjadřují své city. Červená pentle je jasným důkazem lásky, zelená sympatie, žlutá odmítnutí a modrá? Modrá je odjakživa barva naděje a modrou stužkou dívka neříká ano ani ne, ale nechává si čas na rozmyšlenou.
Kdy se chodí na koledu?
V komoře v koutku,na zeleném proutku. Proutek se vám otočí, korbel piva natočí, pijte, pijte páni, máte plné džbány, pijte, pijte paničky, máte plné skleničky. |
Nejžhavějším tématem stále zůstává, kdo smí koledovat a který čas je pro šlehání děvčat nejvhodnější. Pomlázka má v českých zemích dlouhou tradici, a to nejen na Velikonoce, ale také na Vánoce, na Tři krále, masopust nebo na svatého Martina. Plošně se však dodržuje jen velikonoční koleda v pondělí. Uvádí se, že koledovat se má jen od půlnoci do půlnoci. Koledníci chodí většinou od rána až do odpoledních hodin, jen v některých místech se striktně dodržuje pondělní dopoledne.
A kdy smí koledovat děvčata?
Dívky omlazuje i polévání vodou, které zejména v některých místech na Moravě nahrazuje nebo doplňuje mrskání. Stříkání vodou prý také podporuje plodnost a oblíbili si ho především Slováci nebo Poláci. Na Moravě smějí po poledni polévat také dívky chlapce. Velmi exkluzivní krajový zvyk je výměna rolí, kdy na přestupný rok vyplácejí dívky chlapce.
Podle lidové tradice přestupného roku obcházely Telč na Jihlavsku s koledou na Velikonoční pondělí v krojích ženy a dívky z folklórního souboru Podjavořičan. (1. dubna 2024)
Dívčí koleda je známá především v Orlických horách, kde děvčata chodí s „binovačkou“ z proutí již o tzv. Smrtné neděli, která vychází dva týdny před velikonoční nedělí. Smíšené jsou dnes hlavně výpravy malých koledníků. Především proto, aby si holčičky mohly jít za svým štěstím samy a nemusely čekat, jestli se s nimi chlapci o sladkosti rozdělí.
