Tomáš Slavata, triatlonista a filantrop
Abych byl upřímný, tak pro mne každý dárek, který jsem o Vánocích dostal, byl krásný. Kvůli rodinné situaci, ve které jsem vyrůstal, byl pro mne i ten nejhorší dárek třeba ve formě pletené vesty či ponožek nádherným. Máma na nás často zapomínala, i na to, co jsme si opravdu přáli. Možná to bylo tím, že si to prostě nemohla dovolit. Ale pro nás se ségrama Vánoce stejně byly hezké. Vždycky jsem totiž zabalil své hračky a chtěl jsem je tím potěšit. Myslím si, že nemůže být nejhorší dárek, protože i když dostanete to, co vlastně nechcete, je to projev toho, že na vás ten člověk myslí a nezapomněl. To jsem si jako dítě vždycky přál, aby máma nezapomněla.