Sára Saudková, fotografka a spisovatelka
Protože se už dlouhá léta úspěšně vyhýbám Vánocům a oslavám vůbec, jsem ušetřena veškerého stresu a dárkového běsnění s tím spojeného. A tedy i toho, abych se nuceně radovala z dárku, který se úplně nepovedl. Ráda a často obdarovávám lidi, které mám ráda, ale neřídím se nějakým dnem v kalendáři. Zkrátka to udělám a nečekám. A když se mě děti ptají, co bych si přála, opakuji neměnné a upřímné: „Tak mi něco nakresli.“ Víc vážně nechci. A ještě něco – až teď zcela chápu prosbu mé nejstarší sestry, která vždycky toužila jen po jednom: „Dejte mi všichni svatej pokoj!“ Je to totiž dar z nebes – nechat své blízké, ať si dělají, co mají rádi a co je těší.
