Když se řekne buddhismus, všem se vybaví spíše muž – mnich.
Praktikuji školu Karma Kagju, která je jednou ze škol tibetského buddhismu. Ani v Tibetu nebyli všichni buddhisté mniši. Lidi u nás na Západě oslovil hlavně laický styl, tedy to, že vedeme běžný život – máme práci, rodinu, a praktikujeme – čili meditujeme ve volném čase.
Jak se žena stane učitelkou buddhismu?
Mně o učení požádal náš učitel Ole Nydahl, který pochází z Dánska. Titul lama získal na konci 70. let od nejvyšších učitelů při svých cestách na východ. Když vybírá své žáky, které žádá, aby ve svém volném čase dělali přednášky pro zájemce o buddhismus, nerozlišuje mezi pohlavími. V buddhismu nejsou ženy méně než muži.
Co to vlastně znamená, když je někdo cestující buddhistický učitel?
Stejně jako všichni chodí do práce, aby byl finančně nezávislý. Také proto, aby měl životní zkušenosti - protože být rentiérem by bylo příjemné, ale problémům běžných lidi bychom asi moc nerozuměli. Máme přátele, rodiny, chodíme normálně oblečeni, nic extravagantního.
Je v Česku více buddhistických učitelek?
Ano jsme dvě, ještě moje kamarádka Veronika Černá. Po celém světě je ale učitelek buddhismu několik desítek.
Málokdo si představí, že člověk, který je cestující buddhistický učitel, má podobný styl života jako kdokoli jiný. Normálně chodí do práce, vydělává peníze a podobně. Například vy jste zároveň manažerka a učitelka buddhismu. Jak se vám daří tyto dvě role skloubit?
Je to neustálý boj s časem. Postupně se mi změnily priority, dříve pro mě byl hodně důležitý sport - jezdila jsem na koni, cvičila aerobik, jezdila na kole a běhala. Dnes jsem ráda, když občas stihnu posilovnu. Moje práce je časově velmi náročná, hodně cestuji a můj pracovní rozvrh je nepravidelný. Buddhistickým aktivitám se věnuji po práci, o víkendech. Odpočinku je málo, občas si slibuji, že to napravím, aby tělo více vydrželo, ale moc mi to nejde. Jsem ale moc šťastná, žiji tak, jak jsem si vždycky přála. Nenudím se ani chvíli, potkávám spoustou zajímavých lidí, mám skvělé přátele a milujícího přítele, opravdu mi nic nechybí.
Proč vás oslovil právě buddhismus?
Chtěla jsem vědět všechno: jak a proč vznikl vesmír, bytosti, proč je tolik utrpení, když chce být každý šťastný. Chtěla jsem vědět, jak se věci mají, a nesmířila se s výrokem, že absolutní pravdu nemůžeme poznat. Hledání trvalo několik let, vyzkoušela jsem mnoho směrů, ale žádný mi nedal všechny odpovědi na mé otázky. Až při přednášce lamy Oleho v Brně v roce 1998 mi všechno zapadlo do sebe.
Jak buddhismus změnil váš život?
Z vnějšího pohledu se tolik nezměnilo. Ale některé věci už neprožívám tak dramaticky. Mám méně obav, v situacích, které mi dříve připadaly bezvýchodné, dokážu snáze najít řešení. Buddhismus není koníček pro volný čas, prostoupí celý váš život. A kdybych to měla shrnout: jsem určitě šťastnější než dřív.
Pomohl vám buddhismus překlenout těžká období? Například rozvod?
Buddhismus není berlička, o kterou se opřeme. Ale meditace mění naše pochopení věcí a vnáší prostor do situací. Nevnímáme je tolik jako překážku či úděl, osud a díváme se víc dopředu, aby celý život dával smysl. Ale chvilku mi trvalo, než jsem dokázala toto životní období a svého partnera vidět jako možnost se něco naučit. Pocit bolesti a křivdy pominul až časem, kdy jsem uviděla lépe také vlastní chyby a porozuměla svému bývalému partnerovi. Nebylo to příjemné, přiznat si podíl na tom všem.
Váš exmanžel je jedním z našich slavných horolezců (Radek Jaroš, pozn. redakce). Když jste se rozvedli, rozdělili jste si děti. Vy jste se s dcerou odstěhovala a syn zůstal s otcem. Jaké to bylo? Nebylo to dětem nebo i vám líto?
Ondrovi bylo dvanáct, když jsme s Andrejkou odešly z Nového Města do Brna. Rozdělení bylo podle přání dětí, Andrejka chtěla do Brna a Ondra chtěl zůstat ve Městě, kde měl spoustu kamarádů. Ondra za námi ze začátku často jezdil a já jsem hrála hrdinku, ale pokaždé, když jsem ho posadila v neděli do vlaku, mi tekly slzy. Děti měly od začátku úplně jiné světy, nikdy mi nepřipadalo, že by odloučením trpěly. Rozpad rodiny je ale něco jiného. Přestože jsme se s Radkem snažili je nezatahovat do našich sporů, jsem si jistá, že dětská zranění obecně poté, co se rozpadne rodina, jsou velmi hluboká. A to navzdory tomu, že ten svazek již nebyl šťastný a že rodiče zůstali přáteli. Je to můj negativní příspěvek do citového života mých dětí. Přestože situace dnes je velmi dobrá, jsme s Radkem přáteli, navštěvujeme se a pomáháme si, vím, že jsem tenkrát spoustu věcí neudělala dobře, a mrzí mě to, hlavně kvůli dětem. Ale snad jsme aspoň dětem ukázali, že se lidé mohou rozejít v dobrém a přát si vše nejlepší včetně nového partnera.
A co vaše děti? Zajímá je buddhismus?
Oba mají rádi mého nejbližšího učitele lamu Oleho a jeho učení jim dává smysl.
Jak může buddhismus vůbec radit lidem, jak mají žít například v partnerském životě nebo jak mají vychovávat děti, když Buddha byl mnich?
Buddha měl do té doby, než ve svých 35 letech dosáhl osvícení, mnoho partnerek. V naší škole navíc je a bylo mnoho velkých učitelů, kteří měli rodiny.
Kde se člověk může v Česku o Buddhově učení dozvědět více?
Na našich stránkách www.bdc.cz je seznam více než 50 českých center a také kalendář akcí, které pořádáme. Určitě stojí za to navštívit v Praze 9. 12. a 8. 12. v Brně přednášku lamy Oleho. Bude mluvit právě o lásce a partnerství z pohledu buddhismu.
Existují nějaké knihy, které byste lidem, kteří nebudou chtít přijít ani na přednášku, ani do buddhistického centra, doporučila?
Úvod do buddhismu a souhrnné informace se dají získat z knihy lamy Oleho Nydahla Jak se věci mají. Ráda bych ještě upozornila na jeho novou knihu Buddha a láska, která se už v mnoha zemích stala bestsellerem a 11. listopadu vyšla i v českém překladu. V souvislosti s jejím vydáním existuje také internetová stránka www.buddhaalaska.cz. Na ní je také možné pokládat otázky o lásce a partnerství, na které odpovídají čeští učitelé buddhismu.
Mnohé asi napadne – co může lama vědět o lásce?
Lama Ole žil 40 let ve šťastném manželství se svou ženou Hannah, která bohužel loni zemřela na rakovinu. Symbolické je, že svoji partnerkou, kterou poprvé potkal už v dětství, držel až do chvíle její smrti v náručí. A to by si zřejmě přála každá žena.
Petra JarošováNarodila před 44lety. Vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, pracuje jako manažerka a zároveň učí buddhismus. Má dvě děti. S devatenáctiletou dcerou Andreou žije v Brně. Mladšího syna Ondřeje od rozvodu vychovává manžel. |
