Na Michaele byste, přísahám, nepoznali, že ještě před pár měsíci byla kluk. Teď je to krásná holka, fakt. Je ze Slovenska a operovat se nechala pár dní nazpět v pražském Motole.
Čtěte také:Rozhovor s mužem, který byl ženou  Mike Perry - muž, který býval ženou  Tereza Spencerová |
Proces proměny je na Slovensku zdlouhavější. "U vás stačí k povolení hormonální terapie jen interní, endokrinologické a psychologické vyšetření, že?" ujišťuje se na terapii Michaela u ostatních, budoucích žen v různých fázích proměny. Některé začaly s hormonální léčbou, jiným už rysy zjemněly, narostla jim prsa a čeká je operace genitálií. Skupinové terapie, kde si vyměňují zkušenosti, pořádá v Česku jediná sexuoložka - Hana Fifková.
Slovenská účastnice terapie Michaela pokračuje: "U nás chtějí ještě genetické a urologické vyšetření, navíc požadují schválení vyššího územně správního celku, kde si s tím však nevědí rady. Tři roky mi to trvalo, u vás jen asi rok a půl, že?" Ostatní pokyvují. Michaela je šťastná, už se jako žena nejen cítí, ale dokonce se jí formálně stala podle dokladů. Jen jedno ji trápí: není osmicentimetrová vagina málo?
Sexuoložka Fifková ji uklidňuje: "Podle zkušeností minimálně půl roku se musí intenzivně dilatovat." Dilatací se myslí prohlubování pochvy za pomoci vibrátoru. "Pokud nenastanou komplikace, zánětlivé srůsty, určitě to není finální hloubka."
Čtěte ve čtvrtek
Jak vypadají lidé před změnou pohlaví a po ní? Jak jejich těla bojují s hormonální léčbou? Velké téma o skupinové terapii transsexuálů v příloze MF DNES Magazín+TV
V roli poučenější kamarádky vystoupí Niky: "Na přednášce pana profesora Veselého zaznělo, že to záleží i na našich fyzických dispozicích. Nedá se generalizovat, že ten chirurg umí větší, ten menší." A Hana Fifková ji podpoří: "Je to podobné jako u biologických žen: když měří 150 centimetrů a má uzoučkou pánev, nebude mít tak velkou pochvu."
Lékařů se zastane další z dvaceti účastnic skupinovky: "Já zažila perfektní přístup. Jen jednu chybu jsem udělala – po operaci jsem spěchala do práce a hojení se zpomalilo. Vyzkoušela jsem pár gynekologů, absolutně nepoznali, že jsem prošla změnou pohlaví, což bylo potěšující. Přišel na to až jeden, který se podíval dovnitř." Své gynekoložce to sdělila. Reakce? "Řekla, že všechny její kolegyně už někoho takového mají, a ona že prý ještě ne, jestli by se mohla podívat. Byla nadšená!" Ostatní to rozesměje.
K pochybám o velikosti vaginy: může to znít nevděčně, na druhou stranu transsexuálové chtějí po operaci (ročně jich v pražském Motole odbaví kolem stovky) mít normální sexuální život. A že to jde, dokládá další postřeh ze skupinové terapie: "Sehnat chlapa není problém. Žádný z nich zatím nepoznal, že jsem byla mužem; nevím, co by na to řekl, a nechci se k tomu vracet. Tam, kde bydlím, mám souseda, kterého znám od začátku. Není to tak dlouho, co slovo dalo slovo a dneska by mě za nic nevyměnil. S tebou je to tak nádherný, říká. A to vás potěší."
