Ženy, které vyrůstaly bez otce, trápí často i nevědomé hluboké trauma. Přestože jejich dětství mohlo být hezké a bezproblémové.
Nenaučily se totiž, jak funguje rodina, v níž se na výchově a životě podílejí máma i táta. Neviděly, jak se starat o muže, nezažily silné ruce, které opraví rozbitou pračku, nezažily něhu, když se na maminčiny narozeniny objevila ve váze kytka. Neměly srovnání, jak funguje mužská a ženská energie.
Jsou to i zkušenosti praktického charakteru, které můžou ženám bez otce chybět, tedy to, jak si s mužem povídat, jak respektovat jeho potřeby, jak si nebrat osobně naše staré lovecké pudy – třeba jít na ryby či do hospody.
