Touha po módních trendech ženy v komunistickém Československu neopouštěla, navzdory zoufalému nedostatku kvalitních materiálů a textilního zboží. Na řadu proto musela přijít vynalézavost, nitě, knoflíky a šicí stroj. Symbolem luxusu se později stal Tuzex, kde se daly sehnat texasky a kousky ze Západu.
I socialistická móda byla občas zábavná a elegantní.
Budování socialistické vlasti se nemohlo obejít bez budovatelů, a tak si tehdejší Československo zakládalo na podpoře rodiny, stavěla se sídliště i školky a rodičům byly do začátku k dispozici novomanželské půjčky. A tak se v sedmdesátých letech vzedmula populační vlna, které se říká Husákovy děti.
Výchovu často suplovaly jesle, školy a školky.
I socialistická žena se chtěla líbit, i když její pojetí krásy bylo často na hony vzdáleno dnešním trendům. A jak by ne, když výběr kosmetiky byl značně omezený. Na trhu bylo pouze několik značek a jejich kvalita se vůbec neřešila.
Na parádu se za socialismu moc nemyslelo, důležitější byla funkčnost.
Touha lidí zhubnout je nezávislá na politickém režimu. I za socialismu se ženy a muži snažili zbavit přebytečných kilogramů. Přestože na ně tehdy neútočily reklamy se zaručenými radami a dietami a regály v obchodech rozhodně nebyly přecpané vhodnými potravinami. Nedostatek byl však nahrazován lidovou tvořivostí.
Většinou si lidi předávali diety přepsané na papíře, dalo se pořídit i pár knih s odbornými radami, jak zhubnout.
Sexy vykrojené trikoty, pletené návleky, čelenky a nadšené poskakování mladých těl. Pořad Cvičme v rytme se v 80. letech stal kultovním. Díky upnutým dresům a vyvinutým cvičenkám se mu někdy říkalo Večerníček pro tatínky. Ale pro tehdejší režim byla tato relace hlavně příspěvkem k tomu, jak udržovat národ fit.
Kromě pořadu Cvičme v rytme občas vycházely v časopisech snímky s doporučenými cviky. Tyto vydala Praktická žena v roce 1985.
Socialismus s lidskou tváří vystřídala doba normalizace. V oblasti partnerských vztahů kraloval Miroslav Plzák a jeho kolegyně Jiřina Hanušová se ujala dopisů, které přicházely do redakce Mladého světa. Odpovídala pod přezdívkou Sally.
Svazáci ti s nesmělostí pomohou, radili odborníci na vztahy.
Kdo by si nepamatoval sladkou chuť socialistických dezertů. Vždyť cukrárny poskytovaly v šedi tehdejšího Československa aspoň zdání něčeho barevného a sladce opojného. Připomeňte si chuť dětství lahodnými retro dezerty, jaké možná pekla i vaše maminka nebo babička.
Nejoblíbenější socialistické dezerty
Co si pamatujete z dob socialismu?
RETRO KVÍZ spustíte zde |
