„V období, kdy jsem se rozváděla a stěhovala se s dětmi do pronájmu, jsem měla úzkosti a nedokázala jsem si odpočinout ani v noci. Neustále se mi opakoval jeden sen, který pokaždé přerušilo probuzení a silný pocit strachu. Vždy to byl záběr na mé dlaně, někde na louce, skrz které se sypal písek a já nebyla schopná jej zachytit,“ popisuje svůj zážitek se sny Marcela. Proč písek na zelené louce, to dodnes neví. Jeho sypání ale přisuzuje tomu, že se bála, že jí život prokluzuje mezi prsty a není v její moci ovlivnit události, které se jí dějí.
Každý z nás si pamatuje sny, kdy před někým utíkal, nebo se naopak utéct snažil a nemohl se pohnout z místa. Kdy chtěl křičet, ale jeho pusa nevydala ani hlásku, kdy jej ohrožovali obří pavouci nebo mu z pusy padaly zuby... Proč se nám takové hrůzy zdají, když s realitou mají jen málo společného?
„V tyto dny přichází jarní únava, prošli jsme změnou času. Právě v tomto období je náš nervový systém citlivější, spánek křehčí a sny bývají intenzivnější, živější a často i znepokojivé. Nejčastější sny jsou o tom, že někam padáme, ztrácíme kontrolu nebo nám padají zuby. Často se ve snech objevují také pavouci nebo hadi. Všechny tyto motivy jsou o tom, že je na nás vyvíjen tlak, máme pocit selhání nebo se bojíme něčeho nového, co má do našeho života přijít. Všechno souvisí s nejistotou. Ne vždy se to dá vyložit jednoduše, ale základní symboly většinou sedí,“ přiblížila autorka Velké knihy snů Petra Novotná.
Sny jsou vlastně zprávy z našeho podvědomí a vyplouvá v nich do naší mysli to, co přes den potlačujeme. „Během dne jsme často v zápřahu, jedeme naplno a nemáme moc čas sledovat, co naše tělo a emoce potřebují. Podvědomí se dostává ke slovu až během spánku, kdy poleví kontrola nad tím, jak působíme, reagujeme a jak potlačujeme emoce,“ vysvětluje Petra Novotná s tím, že během noci naše mysl začne zpracovávat konflikty z běžného života, myšlenky i vnitřní hlas.
„Sny nejsou jen náhodné obrazy – snaží se nám říct to, co jsme přes den nezpracovali. Uklízí naši mysl, takový náš vnitřní svět. A pozor, čím déle určitý problém ignorujeme, tím nepříjemnější sen můžeme mít,“ vysvětluje, proč některé sny přidávají na intenzitě.
A proč se Marcelin sen opakoval? „ Opakující se sny nás vracejí k tématu, které nemáme vyřešené. Připomínají nám znovu a znovu něco, čemu nechceme věnovat pozornost. Čím déle problém ignorujeme, tím intenzivnější nebo nepříjemnější se sen může stát.
Dodala, že pokud je naše psychika zatížena nedořešenými věcmi a my je neustále ignorujeme, ve snech před nimi neutečeme. „Neuzavřené vztahy, potlačený smutek, vina nebo dlouhodobý stres se často vracejí právě ve snech. Tam se vám to vrátí. Opět je to o tom, že podvědomí vás upozorní na to, co třeba nevědomky řešíte v běžném životě. Sny jsou jako zrcadlo.“
Pozor, nebezpečí!
Mohou naše sny fungovat jako varování? Mohou. Pokud se je naučíme vnímat, můžeme z nich číst ne budoucnost, ale spíše špatný směr naší navigace či vedení.
Úplněk, změna času, jaroJaro jako období obnovy ovlivňuje nejen spánek, ale i sny. Všechny tyto události ovlivňují náš nervový systém i hormonální rovnováhu.
|
„Sny nás mohou upozornit na vyčerpání, emoce, které nechceme vidět, nebo rozhodnutí, o kterých pochybujeme. Je ale důležité naučit se sny číst v kontextu života, který žijeme – ne jen jako výklad jednoho symbolu, i když i ten může být vodítkem,“ vysvětlila Petra Novotná.
Ve svůj prospěch lze tedy využít i špatné sny, jen s nimi musíte pracovat: je dobré se naučit sny vnímat a zapisovat a na základě nich potom rozvíjet svou intuici a emoční inteligenci.
„Je skvělé si je zapisovat a vracet se k nim. I když nám sen na začátku přijde bezvýznamný, v dlouhodobějším kontextu s opakujícími se snovými symboly může vytvořit odpověď nebo řešení, které hledáme,“ vysvětlila autorka Velké knihy snů. Na noční stolek si tedy položte zápisník. A pokud si sny nepamatujete, je dobré zapsat si alespoň emoce a pocity, které ve vás sen zanechal.
„Po delší době se k nim můžete vrátit a ptát se: Cítím se v reálném světě podobně? Co se mi ve snech opakuje?“
Když vím, že sním
Mnoho lidí už někdy zažilo stav, kdy věděli o tom, že sní, a snažili se udělat si sen „hezčí“. Případně znovu propadnout spánku tak, aby se jim to hezké dozdálo. Patříte mezi ně? Pak máte co dočinění s lucidním sněním.
Nebezpečná spánková paralýza?Spánková paralýza je stav, kdy se člověk probudí, ale tělo zůstává dočasně „ochrnuté“. Vzniká při narušení přechodu mezi spánkem a bděním. „Ačkoli může být velmi nepříjemná, sama o sobě není nebezpečná. Často souvisí se stresem, nepravidelným spánkem nebo vyčerpáním,“ uklidňuje Petra Novotná. |
„Lucidní snění je stav, kdy si během snu uvědomujeme, že sníme. Tento stav umožňuje se snem vědomě pracovat – měnit jeho průběh, čelit strachům nebo vědomě prozkoumávat vnitřní svět. Pro mnoho lidí je to nástroj sebepoznání, kreativity i osobní odvahy, ale je velmi těžké se lucidní snění naučit ovládat a vyžaduje to hodně praxe,“ přiblížila Petra Nováková.
Lucidní snění se dá postupně natrénovat. Jako základ poslouží kvalitní spánek a vedení spánkového deníku. Je dobré si taky všímat pocitů a prožitků během dne, vnímat je. „Každý by měl postupovat podle vlastních zkušeností a pocitů – především bez tlaku. Lucidní snění vyžaduje velmi citlivou práci s podvědomím,“ upozornila autorka.
Sny a naše paměť
Dlouho se předpokládalo, že sny jsou součástí hlubokých fází spánku, ale dnes se už ví, že se objevují ve všech jeho fázích. „Liší se ovšem jejich charakter. V REM spánku bývají sny emocionálně silnější a jsme v nich více zapojení,“ uvedl už dříve v rozhovoru neurovědec Aleš Stuchlík s tím, že hrají roli v procesu ukládání našich vzpomínek.
„Problém je, že zkoumat sny je složité, protože jsou subjektivní a těžko se měří. Lze se sice lidí zeptat, co se jim zdálo, a porovnat to s tím, co si pamatují, ale stále jde o nepřesné informace,“ dodal.
Petra Novotná
|
Být si vědomi, jak spíme, je proto moc důležité. Spát bychom měli kolem sedmi až osmi hodin denně – i když délka spánku je individuální.
„Důležitá je také kvalita a struktura spánku, která je označovaná jako spánková architektura. Ideálně bychom měli kvalitně spát jak v první polovině noci, kdy převažuje hluboký spánek s pomalými vlnami, tak v druhé polovině, kdy převažuje REM fáze. Tyto fáze se během noci střídají a každá z nich přispívá k ukládání vzpomínek. Nejen konkrétních událostí typu, koho jsme potkali nebo co jsme dělali, ale také znalostí, dovedností a nově osvojovaných návyků,“ dodal neurolog.
Navíc, pokud je spánek nekvalitní, přerušovaný nebo příliš krátký, sny mohou být chaotické nebo si je vůbec nepamatujeme. „Dlouhodobá únava se pak často projeví právě v nepříjemných nebo vyčerpávajících snech, které ukazují na přetížený nervový systém,“ doplnila Petra Novotná.
Pět našich nejčastějších snů
|




















