Ačkoli netvoří většinu „rodiny“ singles, jsou všude kolem nás: muži, kteří nejsou schopni navázat funkční vztah se soběstačnou, po všech stránkách nezávislou ženou, ale ani s jejím opakem. Zkoušejí to obvykle na přeskáčku, tu s prvním, tu zase s druhým typem, výsledek je vždy stejný. Zůstávají single. Nemožnost vztahu s nezávislou ženou rádi vysvětlují argumenty přílišné zaneprázdněnosti.
Kde by si taková žena našla čas na partnera a rodinu, když je pořád pryč? Jak by vtěsnala péči o dítě a domácnost mezi své mnohočetné aktivity? Odpovědi, že by ty koníčky pravděpodobně zredukovala, kdyby si to situace vyžadovala, nevěří a zásadně ji odmítají.
7 tipů singles: od samožerů po mamánky |
Se stejnou tvrdošíjnosti však obhajují i nezpůsobilost pro vztah u druhého typu, tedy u žen submisivních. Nic naplat, že tyto ženy nijak nepodkopávají jejich mužství, ba naopak, dávají jim neomezený prostor předvést se a zazářit. Ovšem i zde se najdou stovky pádných důvodů, proč by soužití s takovou ženou znamenalo učiněnou katastrofu. Podívejme se na Milana, který během svého života prosvištěl oběma typy vztahů a vždy pohořel. Pardon, „samozřejmě“ vždy pohořela jeho partnerka.
Milanovo trápení
Lze říci, že Milan (47) kromě mnoha krátkodobých známostí absolvoval tři relativně delší vztahy. Všechny zkrachovaly na tom, že ho přestalo bavit se o partnerky starat, „rozhýbávat“ je, bojovat s jejich pasivitou. Jedna chodila z pohovoru na pohovor a když už ji někde přijali, dlouho tam nevydržela.
Druhá se pro jistotu zaměstnat ani nenechala, pokaždé našla důvod, proč se na tu práci nehodí. Třetí sice pracovala, ale jinak neměla žádné koníčky. Nikdy nic nenavrhla, nikam se jí nechtělo, nic ji nenadchlo. Když se Milan rozhodl trápení ukončit, nešlo to po dobrém. V hledání záminek, proč se do Milanova bytu musí vrátit, projevila na své poměry až překvapivou vynalézavost. Trvalo několik měsíců, než z Milanova života zmizela úplně.
Už žádnou lenivou nudnou princezničku, předsevzal si tehdy Milan a zaregistroval se v moderní seznamovací aplikaci. Tam jsou pěkné a chytré holky, slýchal od kolegů. A skutečně, na první pohled se zdálo, že nepřeháněli.
Pohledná Markéta (41) ho lákala lišáckým úsměvem a pěkným poprsím, navíc se zdála být zajímavou osobností. Nejen že zastávala atraktivní post, ale i ve svém volném čase si počínala přímo hyperaktivně. Jezdila na koni a na divokou vodu, lezla po skalách, lyžovala, surfovala. Bezva, to bude jiné kafe, těšil se Milan a uháněl na rande. Tam ho milá blondýnka skoro nepustila ke slovu, tolik mu toho chtěla sdělit.
Brzy přišla studená sprcha. „Nechci chlapa, který nemá na to, aby se mnou jel párkrát za sezonu na lyžovačku do Dolomitů, takových můžu mít na každém prstu deset“, prohodila znechuceně nad ristrettem. „Můj sen je mít takového, co se mnou bude držet krok, proto jsem tady...“ a upřela na něj své mandlové oči. Ze schůzky Milan odcházel rozladěn. To by nebylo soužití, ale soutěž, povzdechl si a jal se hledat dále.
Znáte typ single muže, který s emancipovanou ženou soupeří a slabé si neváží?
Od Zuzky (33) si toho zpočátku taky hodně sliboval. Nádherná, přímo modelka, k tomu ještě mladá, čili by mohla být tvárná. Navíc pracuje „jen“ jako asistentka ředitele, což znamená, že nebude zas až tak moc emancipovaná, mnul si ruce a pln energie spěchal na další rande. Jenže ouha. Po pár větách milou Zuzku začalo ze všeho nejvíc zajímat, kolik že Milan vlastně vydělává, jestli bydlí ve vlastním bytě a nemá náhodou někde nějaké děti, na které by musel platit alimenty. S takovými muži se totiž už párkrát setkala, takže se chce vyvarovat stejných chyb. Pochází z Moravy a v Praze je v nájmu, čili hledá někoho, kdo ji po této stránce zajistí, to přece musí chápat.
Pravda, Zuzka by jeho mužnost vyniknout nechala, ani do řeči mu neskákala a když jí něco vyprávěl, půvabně ho povzbuzovala úsměvy a výrazy údivu jako „Fakt, jo?“. V průběhu křížového výslechu ohledně Milanovy bonity se však kladný dojem rozplynul. Navenek submisivní, ve skrytu zlatokopka, vyhodnotil situaci, což jeho protějšek velmi dobře vycítil. Ještě než stačil zaplatit kávu, Zuzka se ladně zvedla, chladně mu podala ruku a na svých jehlách odkráčela. Zřejmě lovit movitější, hlavně ovšem štědřejší kořist.
Milanovy naděje opět vyhasly. Když dorazil do svého malého podkrovního bytu, pustil si zprávy, ale na politiku neměl náladu. Proč nemůže narazit na jednu jedinou normální ženu?
Nebyla snad nakonec nejlepší Monča, kterou musel půl roku živit, učit uklízet a vařit? Ta byla vděčná za všechno a nekladla si žádné nároky. Ale kde že! Už asi blázní, Monči se přece tehdy tak rád zbavil, byla mu nesnesitelnou přítěží a dodnes si pamatuje, jak se mu pak už ani nechtělo domů.
Se soběstačnou bojují, se submisivní zametají
Zazvonil u sousedky Marie, aby to s ní probral a vyslechl si její názor. Se svými starostmi se starší zkušené dámě často svěřoval. Svým způsobem mu nahrazovala matku a pravidelně ho zvala na vepřo knedlo zelo.
„To máš těžký, hochu“, zafilozofovala si nad sklenkou červeného. „Ze zjevu neslevíš, děti by mít neměla, o pár let mladší být taky musí, dojíždět za nějakou mimo Prahu by se ti rozhodně nechtělo, se soběstačnou bys bojoval a se závislou zametal....těžká volba!“
Ačkoli se Marie psychologií nikdy nezabývala, uhodila hřebíček na hlavičku. Milan si během této laické terapie vzpomněl na svou problematickou tetu, několikrát rozvedenou ženu, jíž byl kdysi svěřen do péče. Vtloukala mu do hlavy, že si má na ženské dát pozor, všechny jsou to vypočítavé potvory.
Soudila z toho, že ji všichni muži opustili? Zasela snad ona semínko nedůvěry, které teď vzklíčí pokaždé, jakmile objeví sebemenší nesrovnalost? Nehledá vlastně jen důvody, proč si nikoho nepustit k tělu, aby na sobě nemusel nic měnit, zvykat si na nový model, přizpůsobovat se?
Život je o kompromisech
Další příběh, v podstatě jako přes kopírák. Honza (49) už několik let pilně navštěvuje seznamovací akce. Nikdy nebyl ženatý, děti nemá. Před několika lety se s ním definitivně rozešla jeho přítelkyně, s níž ovšem ani nebydlel, a od té doby je sám. Nemusel by být, stačilo by málo, třeba jen kývnout na signály, které k němu různé ženy vysílají. Jedna ho zve na grilovací párty, druhá na výlet do Krkonoš, další na zahrádku u svého domu, kde by si dali kávu, dortík a popovídali o životě. Jenže Honza na každé něco vidí, každá mu něčím vadí.
Sledujte seriál Single man |
„Prkotiny, nevymlouvej se, život je přece o kompromisech,“ řekl mu u piva kolega Tonda. Že ty ve skutečnosti nikoho nehledáš, protože se bojíš, že by tlačila na pilu, chtěla se rychle vdát, mít rodinu?“ Nepohodlné, ale pravdivé. Jenže - co by se stalo, kdyby přišel o práci? To se přece „volnonožcům“ může stát ještě snadněji než normálně zaměstnaným. Jak by pak živil ženu na mateřské a ještě k tomu dítě? Kdepak, nic takového! On je natolik zodpovědný, že takové riziko vůbec nepřipustí. Když se se svými důvody svěřil Tondovi, ten jen nevěřícně kroutil hlavou. Pak téma rezignovaně uzavřel: „No, je to tvoje věc, ale já myslím, že děláš chybu. Na starý kolena budeš sám. Měl by sis vzít příklad ze svého bratra!“
„To by tak ještě scházelo“, ušklíbl se Honza. „Vyženit dvě děti a upíchnout si s takovou osobou další tři?! Nikdy!“ Zdá se, že bratr, ve svém životě docela spokojený, se pro jinak založeného, nejistého Honzu stal denním i nočním strašákem. Lépe řečeno strašákem se mu stalo jeho pojetí vztahů.
Tady a teď, žádné závazky!
Koho litovat dřív? Muže, kteří nevědí, co chtějí, anebo spíš partnerky, které je potkávají? Jana (41) by o tomto fenoménu mohla napsat knihu. Několik let se s ním opakovaně setkávala, takže už málem přestala věřit, že se někde najde „normální“ chlap, ochotný a schopný žít v dlouhodobém partnerství.
Taktika žen lovících zadané muže |
„Často se mi stávalo, že se muži vypařili, z ničeho nic přestali psát, o volání ani nemluvě. Cítila jsem, že o mě stojí a chovají se jakž takž mužně jen do té doby, dokud to mezi námi bylo čistě nezávazné. Jakmile jsem otevřela plánování budoucnosti, bylo zaděláno na konec. Stačilo se v zimě zeptat, kam pojedeme v létě na dovolenou. A to jsem se tématům jako společné bydlení nebo dítě vyhýbala širokým obloukem...“
Že muži znenadání přestanou komunikovat, zažívá mnoho žen, které se po rozchodu snaží najít nového partnera. Některé případy jsou až absurdní – když se třeba na několik dní nebo dokonce týdnů odmlčí muž, s nímž žena prožila vášnivou noc. Hlava jí nebere, proč nezavolá, nemá potřebu jí sdělit, že to i pro něj bylo úžasné a rád by si to co nejdřív zopakoval. Jenže v tom je právě ten háček. Čím úžasnější sex prožili, tím větší hrůzu takový „zbabělec“ má, že se na něj žena bude chtít vázat. Což je přesně to, čeho není schopen.
Podobné příběhy ve své praxi často slýchává německý single-kouč a párový terapeut Eric Hegmann. „Nejistý, distancovaný nebo vyhýbavý typ vztahu je dán raným dětstvím, vazbou na blízké lidi, většinou rodiče. Strach ze vztahu může být vyvolán vědomými i nevědomými, bolestnými zkušenostmi. Ale vedle těchto psychologických důvodů jde i o strach ze zodpovědnosti. Nejistí lidé se vyhýbají rozhodnutím, protože si netroufají udělat chybu, přiznat a napravit ji,“ tvrdí.
Jak je poznat a neztrácet čas?
Jsou šarmantní, ale jen v první fázi „balení“, potom jejich angažovanost rapidně klesá. Navnadí, ale pak se nehlásí. Hrají s partnerkou něco jako hru na kočku a myš. Neplánují budoucnost, prohlašují, že je třeba žít jen teď a tady. Nesnášejí, uvažuje-li partnerka nahlas o společném bydlení, založení rodiny. Neidentifikují se s „my“, myslí pouze sami na sebe. Vždycky si najdou spousty důvodů, proč se potenciální partnerka nehodila. O svém podílu na rozpadu mluví málokdy.
Autorka Libuše Konopováje vztahová a seznamovací koučka. Čerpá ze zkušeností a příběhů ze své praxe i online poradny.  |
Pravda, tento fenomén se netýká jen mužů, najdou se i vztahu neschopné ženy. Ve srovnání s počtem takto „deformovaných“ mužů však tvoří menšinu.
Jedna věc je poznat tento typ, druhá, neméně důležitá, je umět se s takovou situací vyrovnat. Jak na to?
„Nejlepším prostředkem, jak se obrnit proti takovým přehmatům, je zdravé sebevědomí a vědomí vlastní hodnoty. Kdo má sám sebe rád a nedefinuje své štěstí prostřednictvím vztahu, je dříve nedůvěřivý, když muž slibuje modré z nebe, nebo si nedá líbit, jestliže muž zpočátku zamilovaně toká a pak se jakoby mávnutím proutku stáhne,“ radí vídeňský kouč a autor mnoha publikací na téma vztahy Dominik Borde.
