MĚLO BY BÝT NÁHRADNÍ MATEŘSTVÍ LEGÁLNÍ? HLASUJTE ZDE
"Dobrý den, je mi 30 let a přišla jsem o dělohu. Hledáme s manželem ženu, která by nám donosila dítě." Nebo: "Jsem vdaná 10 let, bohužel dítě sama porodit nemůžu - nejde to fyzicky. Jediné, co můžu - najít někoho, kdo to udělá za mě." I na takové příspěvky narazíte po zadání termínu "náhradní matka" do internetového vyhledávače.
Náhradní mateřství je jednou z variant pro ty, kteří nemohou mít vlastní děti jak přirozenou cestou, tak klasickými metodami asistované reprodukce, například umělým oplodněním. Tento postup, který vyhledávají především ženy bez dělohy, homosexuálové nebo "svobodní otcové", je ovšem zakázán téměř v celé Evropě především kvůli etickým, psychologickým a legislativním otázkám, které vyvolává.
Zkuste si jednoduše odpovědět na ty následující:
1. Kdo je skutečná matka dítěte, ta, která mu poskytla svoji genetickou informaci, nebo ta, která jej odnosila a porodila?
2. Jaký vliv má na náhradní matky fakt, že se musejí dítěte vzdát?
3. Lze bránit takové ženě v tom, aby si dítě ponechala?
I kvůli těmto sporným aspektům je náhradní mateřství zatím nelegální také v České republice.
Přitom z hlediska medicíny je to metoda velice jednoduše proveditelná. Lékaři ženě vpraví do těla cizí uměle oplodněné vajíčko s tím, že ona plod donosí, porodí a dítě potom odevzdá jeho genetickým rodičům. Existuje samozřejmě i varianta, kdy biologickým rodičem je pouze jeden z nich, tedy otec. Tento úkon je často spojován s finanční odměnou, ovšem motivem náhradních matek může samozřejmě být pouhá touha pomoci někomu, kdo velice touží po dítěti. Jsou známé případy, kdy ženě dítě donosí její příbuzná nebo kamarádka.
Trošku jiný scénář ale na vlastní kůži zažil jistý belgický pár. S náhradní matkou se dohodl, že za částku deset tisíc eur, tedy asi 270 tisíc korun, se žena nechá uměle oplodnit mužovým spermatem a dítě páru po porodu dá. Žena otěhotněla, ale našla si pomocí internetového inzerátu nizozemský pár, který jí zaplatil ještě o padesát tisíc eur navíc a kterému dítě nakonec "prodala". Belgičanům se přitom snažila namluvit, že potratila, ti jí to ovšem neuvěřili a o celý případ se začaly zajímat veřejnost i média. Náhradní matce nyní hrozí stíhání za obchod s lidskými bytostmi. O holčičku Donnu se oba páry soudí, dítě zatím zůstává u toho nizozemského.
Čeští odborníci jsou většinou pro legalizaci
"Nemám zcela vyhraněný názor. Chápu pocity žen (párů), které jinou cestou nemohou mít svého genetického potomka, ale převažují u mne obavy z dopředu obtížně odhadnutelných problémů například v psychické, sociální nebo právní oblasti," říká doktor Jan Šulc z Centra reprodukční medicíny Gest v Praze. "K legalizaci se tedy v současnosti spíše nepřikláním," dodává.
Doktor Šulc je ovšem jeden z mála. Většina oslovených českých specialistů na asistovanou reprodukci se vyjádřila pro náhradní mateřství. I přes možné komplikace. "Když léčíte neplodnost, tak jste pro to, aby tito lidé dítě měli. Naše klinika je první a zatím také nejaktivnější v metodě dárcovství vajíček, a tak se s žádostmi o náhradní mateřství setkáváme poměrně často, asi dvakrát do měsíce," popisuje ředitel brněnského Reprofitu doktor Marek Koudelka.
Doktorka Jitka Řezáčová z ústavu Péče o matku a dítě v pražském Podolí zase nakousla jiné téma. "Nyní se řeší možnost, že by náhradní matka mohla dítě geneticky ovlivnit, i když není jeho biologickým rodičem. Je to zatím úplně neprobádané území, ale i takový názor se objevil."
Podle doktora Koudelky může dojít k určitému buněčnému transferu, ovšem chromozomy, které nesou genetickou informaci, jsou jednoznačně biologických rodičů. "Neumím si představit, jak by náhradní matka mohla změnit genetickou výbavu, tedy chromozomy plodu," zpochybňuje tuto teorii rovněž doktor Šulc.
Asi nejpropracovanější systém, který z institutu náhradního mateřství udělal fungující obchod, má USA, například Kalifornie, Arkansas nebo Texas. Existují zde společnosti, které zprostředkovávají náhradní mateřství, zákony, které chrání všechny strany, a pořadníky čekajících na dítě i náhradních (surogátních) maminek.
Ve většině amerických států ale není náhradní mateřství nijak právně ošetřeno. Neplatí tam tedy vyložený zákaz, ale také neexistují žádné právní vztahy mezi zúčastněnými. Legální matkou, tedy tou, která je zapsána v rodném listě dítěte, se tak stává žena, která dítě porodila. Na tomto principu stojí i český Zákon o rodině, a náhradní mateřství je proto u nás oficiálně neuskutečnitelné.
Velkou debatu v rámci Evropské unie vyvolal v roce 2005 reprezentant Velké Británie Michael Hancock, který podal návrh na legalizaci náhradního mateřství. Výbor Rady Evropy pro otázky sociální, zdravotní a záležitosti rodiny ho ale neschválil a toto téma se od té doby znovu neotevřelo.
Největším problémem je psychika, potom peníze
Asi největším problémem u náhradního mateřství je jeho psychický dopad na všechny zúčastněné. U ženy, která takto otěhotní, může zafungovat prostý mateřský pud a ona se potom nemusí chtít dítěte vzdát. Stalo se třeba, že žena dítě nejen nevydala rodičům, kteří na něj čekali, ale zažádala otce také o alimenty. V jiném případě zase náhradní matka podstoupila bez vědomí genetických rodičů interrupci, když zjistila, že by se dítě narodilo postižené.
Dalším sporným momentem jsou peníze. Je "koupě a prodej" dítěte etická záležitost? Nehrozí nebezpečí, že se institut náhradního mateřství zvrhne v obyčejný byznys, ve kterém půjde místo pomoci bezdětným jen o výdělek? Například v Indii jsou surogátní matky mnohem levnější než třeba ve Spojených státech a objevily se i případy, kdy si ženy, které mohou mít děti přirozenou cestou, raději zaplatily náhradní matku, aby nemusely projít těhotenstvím.
Přesto si lze dělohu surogátní matky v některých evropských zemích legálně pronajmout. Tak například na Ukrajině či v Rusku existuje mnoho společností, které tento úkon za peníze zprostředkovávají. Jde to i ve Velké Británii, ovšem čekací lhůty jsou v současné době nekonečně dlouhé. Naopak v Řecku, Francii, Dánsku a Nizozemí je vysloveně zakázáno, aby žena dělala náhradní matku za finanční odměnu.
Dobrou zprávou jsou ale určitě studie, podle nichž rodiče, kteří získali dítě díky náhradní matce, prokazují často mnohem větší zájem o svého potomka než ti, kterým se narodil normálně. Voňavé miminko totiž pro některé představuje ten největší sen, o kterém si už mysleli, že se nikdy nesplní.
