Příjdu na rande, kouknu jestli nemá hrb na zádech, během chvilky už vím, zda má mozek v hlavě no a pak by mě zajímalo jaká bude v posteli. Pokud všechno prošlo, tak bych se vztahu nebránil. Tu postel asi není nutný testovat hned, ale posedávat na kafíčkách je taky ztráta času.

Rovný rovného si hledá. Svobodní bezdětní hledají bezdětné. Rozvedení s dětmi právě takové a ženatí se schází s vdanými.

Jana hledá nového tátu pro svou dceru a nového živitele rodiny. Prvním krokem je si to přiznat. A není na tom nic špatného ani biologicky divného. Ideálním parterem pro ni byl byl muž, který by hledal pro svého syna hodnou maminku co umí uvařit atd... Problém je v tom, že na "seznamovacím trhu" se spousta maminek s dětmi, ale žádní otcové s dětmi. Proč to tak je? Pokud žena není vyloženě alkoholička nebo feťačka vždy vyhraje děti po rozvodu ona. Muž získá akorát alimenty a cennou zkušenost - "tohle už nikdy". Tím se zájmy rozvedených začnou výrazně lišit, ženy většinou chtějí další manželství, muži ani náhodou. Současná demografická disproporce (nedostatek mužů s dětmi a přebytek žen s dětmi) je jen jednou statistickou hodnotou z mnoha dalších důsledků pokřiveného soudního systému zavedeného komunisty. Za první republiky bylo zvykem dávat chlapce do výchovy otcům a dívky ženám. Takové dvojice potom nové svazky uzavíraly mnohem snadněji.

Navíc budoucnost bude pro tyto ženy s dětmi ještě horší než současnost. Jak bohatneme stávají se i čeští rozvedení muži docela zajímavým cílem chudých cizinek. A pokud má typický český rozvedený 35-ti letý muž na vybranou mezi 30-ti letou češkou s nějakým dítětem (která mu navíc vlastně hrozně moc připomíná jeho bývalou) a nebo 20-ti letou Ukrajinkou (u které má dojem, že si jí vychová) tak většinou neváhá. Svým způsobem se opakuje situace z počátku 90-tých let, kdy po revoluci spousta našich dívek ulovila staršího "Itala" nebo "Západního Němce", akorát v obráceném gardu. Tehdejší muži na tom svým způsobem prodělali (a nároky na ně oproti komunismu stouply), dnešní vydělávají (ano i hezká dívka, ale s dítětem není pro většinu mužů k založení manželství přijatelná).

Parádně napsáno.

(Mimochodem, v Číně mají teď šílený problém - na 1 svobodnou ženu tam připadá snad 9 svobodných mužů; tamní svobodní muži zoufale shánějí partnerky, protože politika jednoho dítěte a existence prenatálních testů pohlaví tam vedla k masakru nenarozených dívek; to je tak, když se politika staví do cesty přírodě...)

A také stojí za připomenutí...

- "Dědečku, jak se vám to podařilo, že jste s babičkou vydrželi 60 let, aniž byste se rozvedli?"

- "Inu, za našich mladejch let, když se něco rozbilo, tak se to opravilo, a ne vyhodilo."

Jestli ovšem nebude chyba v tom, že mužům sdělí, že hledá sponzora a náhradního tatínka..To bejt chlapem, tak taky využiju možnosti a uteču. Já myslím, že se pokud se seznamuju, tak rozhodně neočekávám, že s tím člověkem strávím život, ono to nakonec všechno vyplyne samo od sebe.

kdyz se chova jako stetka, nemuze byt udivena

A jak by se musela chovat, aby nebyla "štětka" ? Na kolikátém rande "dávat" ? Nebo vůbec "nedávat" a "rozchodit to" . 

Tohle jsou hrozný šity. Jana bude asi pěknej ptáček, rozvedená, čtyřletá dcerka, na druhém rande roztažené nohy, a pak se diví. Vysoce atraktivní a totálně bl.bá.

Lidi, uvědomte si, že mít opravdový vztah, to chce investici. Osobní, citovou, časovou. Tyhle věci nejdou lehko, musíte si je vybojovat - především sami se sebou. Nejde to bez pokory, bez odevzdání, bez nezištnosti. Neděláte byznys, hledáte partnera pro život. Přístup "dokud mě to baví, budu s ní(m), pak se na to vykašleme" je bembelákovina. Pokud chcete jednou s někým sdílet něco opravdového, co bude mít pro vás hodnotu, čekáním na dokonalý protějšek to nezískáte, musíte si za tím jít.

Pěkné, ale zpět k realitě: Po prvním sexu se ukáže, jestli je zájem taky o něco jiného než sex. Pokud by paní rozhodila nohy na 50 rande, stejně by to většinou u těch samých jedinců dopadlo stejně. Tedy pokud ženy chtějí najít spřízněnou duši, ideální je "vyfiltrovat" nadržence a ti co zůstanou i po té, co si udělali "zářez", do těch má cenu investovat osobně, citově a časově. Jinak se dost často stává, že se investuje osobně, časově a citově a po velké investici, se nakonec zjistí, že šlo jen o ten sex.

A co je na tom překvapivého? To je přeci standartní postup...

Po pravdě Jana taky primárně hledá nového dotovatele a otce pro svou dcerku ... což zase ona balí do krásných slov o tom, že chce vážný vztah ... řekne to na začátku a diví se, že si to chlap nepamatuje .. njn ...

Jako sorry, ale pokud chlapovi dá hned na druhém rande, tak co potom čeká? (Asi jsem konzerva, ale pořád mám tak nějak představu, že muži si většinou neváží něčeho, co dostanou hned.)

A to my si kolikrát nevážíme ani toho, co dostaneme později......pokud teda budu ochotný přistoupit na podivný přístup některých žen, že sex je jen za odměnu.

Seznamování v reálu je daleko zajímavější než na netu. Navíc každý má okolo sebe spoustu lidí, kteří se chtějí seznámit. Někdy je třeba pro to něco udělat a někam začít chodit. Na internetu je to zase jednodušší a člověk může potkat protějšek, který by v reálu v životě nepotkal. Z reálu i z internetu vznikají pevné vztahy. Jen člověk musí trošku hledat a nevzdávat se po prvním nezdaru.

No jo, když ono je to seznamování v reálu promořeno různými sociálními rituály ve kterých čert aby se vyznal. Nemluvě o tom že co do míry nejistoty a neurčitosti to je horší než učebnice kvantové fyziky.