Dnešní doba je v lecčems úžasná: nabízí instantní návody na téměř cokoli a také spoustu inspirace, která na nás vyskakuje bez vyzvání ze sociálních sítí. Pod vlivem dokonalých, vypracovaných a neustále se vzdělávajících influencerů máme chuť být také lepší. Takže zatímco naše matky přišly odpoledne z práce, pořešily domácnost a rodinu a sedly k pletení, my si k tomu pod touhou být stále lepší a neustále se vzdělávat ještě přitopíme.
Jak rozplánovat denUmíte si efektivně rozvrhnout váš den, aniž byste se cítili přetížení? Zkuste zavést tyto strategie:
|
„Každý si najde svých deset minut denně,“ motivují nás odborníci na startu do lepšího života. „Je to jen deset minut, ale za dva měsíce už bude těch vašich každodenních deset minut znát,“ argumentují a mají pravdu.
Jenže nejsou sami, podobné argumenty nás dennodenně atakují ze všech směrů. A tak si ke cvičení přidáte i úklid, kurz duševní pohody, meditaci, kosmetickou desetiminutovku, chvilku pro výuku správného dýchání a taky na další cizí jazyk, výchovný seminář… a z deseti minut je rázem hodina, dvě…
Dokonalý křeček v kolečku
„Studuji online italštinu, každý den dvacet minut, občas si dám o víkendu pauzu, ale většinou si na to najdu čas každý den. Začala jsem s facejógou, kterou mi doporučila má kosmetička – je to jen deset minut a dá se provozovat i v autě třeba po cestě do práce. Ráno mám desetiminutové cvičení a pak osmiminutovou meditaci,“ popisuje kamarádka Radka, která se i ve čtyřiceti snaží rozšiřovat si obzory a neustále se posouvat.
Nechlubila se, řeč na její desetiminutovky přišla poté, co si s údivem stěžovala, že už nemá jak do rozvrhu vecpat večerní trénink volejbalu dvakrát týdně, natož saunu. Stala se z ní turbomyš, kterou dohání každodenní seberozvojový multitasking. Co s tím?
„Seberozvoj by neměl být zdrojem stresu. I když zařazení sebevzdělávacích aktivit do vašeho denního nebo týdenního plánu může být výzvou, zejména pokud máte mnoho povinností, jako je práce, péče o domácnost a děti nebo vlastní zájmy. Každý má jiný rozvrh a závazky, proto je přizpůsobte tato doporučení vašim osobním potřebám a možnostem,“ radí psycholožka online poradny Mojra Ingrid Molnárová.
„Zvažte svou osobní kapacitu a limity. Je důležité znát své hranice a nepřetěžovat se více, než je únosné. Přidání dalších úkolů může vést k vyčerpání a stresu, pokud nejsou dobře naplánované. Také promyslete, jaký užitek vám nové aktivity přinesou. Pokud jasně vidíte jejich výhody, které převažují nad nevýhodami, může mít smysl je zařadit do svého života. Například učení nového jazyka může rozšířit vaše obzory i kariérní možnosti,“ poradila odbornice.
Nejpodstatnější je podle ní skutečně začít a být konzistentní, i když jsou jednotlivé kroky malé. V takovém případě je ale třeba si sednout nad svůj time management. Nové povinnosti vás nerozhodí, pokud umíte efektivně řídit svůj čas. Důležité je přirozeně tyto aktivity začlenit do svého dne, aniž by vám narušily jiné oblasti života.
„Abyste u nové aktivity zůstali, je podstatná i osobní motivace. Pokud vás něco skutečně baví, je méně pravděpodobné, že vás to bude stresovat, i když to vyžaduje více času a úsilí. A neméně důležitá je rovnováha mezi prací a odpočinkem,“ doplnila psycholožka.
Odpočívat se zkrátka musí naučit i turbomyši. Příliš mnoho povinností totiž vyruší čas na potřebnou relaxaci a může vést až k vyhoření.
Jakkoli je sebevzdělávání obohacující a obdivuhodné, každý by měl znát své limity a nenechat se za ně tlačit. Protože v tu ránu se všechny výhody kurzu promění v jedinou velkou nevýhodu: stres.
„Pokud nové aktivity způsobují více úzkosti než radosti, je důležité je přehodnotit. Duševní pohoda by měla být vždy na prvním místě. Pokud se cítíte přetížení, zkuste snížit frekvenci nebo intenzitu těchto aktivit. Někdy je lepší říct „ne“ a soustředit se na kvalitu namísto kvantity aktivit ve vašem životě,“ dodává Ingrid Molnárová.
„Nikdy to nebude dost“
Deset minut denně v nás může také způsobit pocity selhání a méněcennosti. Buď z toho, že nejsme schopní dostát svému předsevzetí, nebo jednoduše proto, že se nedokážeme ani zdaleka přiblížit obdivovanému vzoru.
„Přiznávám, že svou desetiminutovou motivaci jsem našla u jedné holky na sociálních sítích. Uměla dokonale uklízet a systematicky uspořádat domov a já chtěla takový řád i u nás. Mám své zájmy a cvičení, ale dalších deset minut denně dám, říkala jsem si. Poctivě jsem se snažila plnit úkoly každý den, úplně jsem změnila řád domácnosti a měla z toho fakt dobrý pocit. Jenže děti mi do toho denně vnášely chaos. Po půlroce pachtění se za dokonale uklizeným domovem jsem to vzdala. Totálně mě odzbrojila má beznaděj z toho, že toho, co má být strašně snadné, já nikdy nedosáhnu,“ přiznává devětatřicetiletá Markéta.
Podle odbornice zapomněla, že zobrazovaná dokonalost zdaleka není reálná, ale že jde jen o výseč reality.
„Na jedné straně mohou být tato krátká videa motivující, protože nám ukazují příklady, jak zlepšit svůj životní styl, zdraví nebo produktivitu. Mohou nám poskytnout inspiraci a nové nápady. Na druhé straně však tato videa často zobrazují „dokonalost“, která může být nereálná, a vytvářet na nás tlak. Můžeme mít pocit, že musíme splnit určité standardy nebo že náš život by měl vypadat stejně jako ten, který vidíme na obrazovce. Tento tlak může vést k pocitům nedostatečnosti, úzkosti nebo frustrace, pokud se nám nedaří dosáhnout toho, co je prezentováno jako ideál,“ popsala Markétiny pocity psycholožka Ingrid Molnárová.
Myslete na to, že sociální sítě ukazují jen vybrané a perfektně inscenované momenty ze života influencerů, které neodráží realitu jejich každodenního života a zkuste se nesrovnávat. „Je dobré přistupovat k takovému obsahu kriticky, neporovnávat se a vybírat si z obsahu jen to, co je pro nás skutečně přínosné, a nezapomínat na své vlastní potřeby a možnosti,“ uzavřela.
Jak své desetiminutovky dlouhodobě ustát
 |
