Nevyrůstala jste v křesťanské rodině a v minulosti jste se zajímala o buddhismus i indiánskou kulturu. Proč jste se nakonec rozhodla, že křesťanství bude vaše cesta?
Řekla bych, že jsem odjakživa byla věřící, ale ne tím způsobem, jak to předpokládá křesťanství. Věřila jsem v hlubší smysl, v něco, co dává světu určitý řád a převyšuje nás. Dnes bych řekla, že to byla víra v duchu filozofie, kdy se ptám, kdo jsem a jaký je smysl mého života a všeho bytí. Taky jsem ale ráda chodila do kostelů, přitahovaly mě svojí atmosférou, klidem i vůní.
Později jsem šla studovat Husitskou teologickou fakultu, protože mě zajímal judaismus. A od toho byl už krůček ke křesťanství. Během studia jsem se seznámila s farářem Zdeňkem Krušinou, který mi nabídl, abych k němu chodila do kostela ve Vlašimi, a nakonec mě i pokřtil. Říkal mi taky, že bych byla dobrou farářkou.
Samozřejmě i vaření piva bylo vedle tetování určitým lidem trnem v oku. Někomu vadil i název a kritizovali mě, že beru Boží jméno nadarmo. V žertu jsem odpovídala, že beru Boží jméno na pivo.