Vůně mají moc přenést nás zpět v čase, ale také léčit zdravotní obtíže

Voní, nevoní?

Na tom, že některé věci páchnou, se shodne v podstatě celý svět, málokdo by asi označil za libé exkrementy, hnijící maso nebo pach krve. Důvod je jednoduchý, z hlediska přežití je důležité rozpoznat to, co nás ohrožuje, a čemu je tedy lepší se vyhnout. Naopak najít shodu na tom, co je voňavé, už je o poznání těžší – i pokud jde o celkem univerzálně pozitivní věci, jako je třeba sladká vanilka, najdou se jedinci, kteří se jí raději vyhnou.

„Pokud jde o libost, je většinou naučená během života. Z psychologie známe rčení ‚co je známé, to je dobré‘, což platí i o vůních. Ty, se kterými se setkáváme často, máme obvykle rádi,“ vysvětluje Lenka Martinec Nováková. Druhou možností je, že si propojíme pach s konkrétní situací nebo člověkem – pokud jde o příjemný zážitek, podvědomě tak hodnotíme i vůni s nimi spojenou. 

„U mě to třeba vysvětluje, proč mi voní terpentýn. Ředidlo na barvy asi většina lidí bude považovat za zápach, ale já ho mám spojený se vzpomínkou na tátovu dílnu, kde maloval olejovými barvami, my si tam kreslili a hráli a cítila jsem se bezpečně,“ usmívá se výzkumnice.

Schválně, voní vám hřebíček? Podle několika studií se ukázalo, že na něj lidé reagují velmi rozdílně, důvod se našel v ordinacích zubařů – podobný pach totiž můžete cítit právě tam. „Zjistilo se, že lidé, kteří měli nepříjemné zážitky se zubařem, reagovali na hřebíček až úzkostně a panicky. Zatímco ti s dobrými zuby ho vnímali neutrálně nebo jim voněl,“ vysvětluje Lenka Martinec Nováková.

Vůně na míru

Toužíte po zcela originálním parfému, který nemá nikdo jiný a voní přesně podle vašich představ? Pod vedením odborníka si ho můžete sami namíchat. Tuto službu nabízí v Praze a Brně například parfumerie Alchymista. Nemusíte se bát přijít, ani když o výsledné vůni nemáte příliš jasno. Pomocí otázek vás znalci navedou k ingrediencím, které budou nejlépe sedět vaší osobnosti. Mixovat ale můžete klidně i doma, zkuste třeba experimentovat s vrstvením dvou různých vůní (ideálně od stejné značky) nebo s kombinacemi vonného tělového mléka či oleje a parfému.

Vnímání některých vůní můžou ovlivnit i zdánlivé maličkosti. Přesto mají tu moc, aby pro celou generaci jedné země proměnily celkem příjemnou, nasládlou mentolovou vůni v synonymum nemoci a utrpení. „Před pár desetiletími byly provedeny studie v Americe a Velké Británii – zjistily se obrovské rozdíly v hodnocení libavkového oleje. Zatímco Američané si ho spojovali s větrovými bonbony a žvýkačkami, Britům hned připomněl léky, do kterých se tento olej přidával během války. Vyvolával v nich vzpomínky na nemoci, traumata, válku,“ odkazuje Lenka Martinec Nováková k jedné starší studii.

Některé rozdíly v hodnocení pachů můžou být hluboce zakořeněné kulturně, v Japonsku například budou krčit nos nad mlékem. Vysvětlením je fakt, že ho v asijských zemích dospělí téměř nekonzumují, protože ho špatně tráví. A naopak, pro nás můžou být nevábné některé suroviny či koření běžně používané v tamní kuchyni.