Ona

Rozvod nemusí být tragédie. Pět pravidel pro ty, kteří nechtějí válku

  • 32
V Česku končí rozvodem polovina manželství a asi v šedesáti procentech případů žijí v době rozchodu v domácnosti nezletilé děti. Jak si dát sbohem, aby konec manželství nebyl pro zúčastněné pohromou?
Ilustrační snímek

Dobře si to rozmyslete

„Pokud nechcete, aby byl rozvod tragédie, je nejlepší se vůbec nerozvádět,“ říká manželský a rodinný poradce Marek Kučera. Podle odborníků se mnoho manželství rozvádí zbytečně - takzvané „rozvody z nudy“ nebo kvůli prkotinám zná ze svého okolí nejspíš každý. 

Modelově jde třeba o situaci, že manželé dostaví domek, pořídí si děti a najednou je muž pořád v práci, žena je sama doma, připadá si neatraktivní a zanedbávaná. Když muži naznačuje, co by chtěla, on to nepochopí a neudělá... A postupem času se žena dostane do stavu, že už jí na manželovi vadí úplně všechno a nemůže ho vystát. 

„Doporučuji lidem, aby se při problému nebo nespokojenosti toto pokusili řešit. Je potřeba s partnerem nebo partnerkou otevřeně komunikovat, sdělit si, co je problém a společně potíže překonávat,“ vysvětluje doktor Kučera. 

Ilustrační snímek

K odborníkovi nejlépe v páru

Pokud se partneři nedokážou sami domluvit, měli by vyhledat odborníka, který se zabývá partnerskými vztahy, aby jim pomohl komunikační problém překonat.

Nejčastější důvody rozvodu: peníze, nevěra i nerealistická očekávání

Ale co když jeden z partnerů nic řešit nechce? Třeba s tím, že žádný problém nemá a rozhodně není blázen, aby chodil na nějakou terapii a ještě za to něco platil. „Chtěl bych zdůraznit, že v jednotlivých regionech jsou k dispozici manželské a rodinné poradny, které jsou financovány kraji nebo obcemi a nabízejí služby, které jsou pro klienty zdarma,“ upozorňuje terapeut.

„Rodina je systém. Často to funguje tak, že když se některý člen rodiny změní a začne se chovat jinak, změní se i ostatní,“ vysvětluje doktor Kučera, proč má smysl, aby do poradny s partnerským problémem zašel i jeden z partnerů sám. 

Mnohdy, i když to ve vztahu zaskřípe, může dojít k tomu, že se vztah stabilizuje a dokonce ještě upevní. „Je dobré krizi využít k tomu, aby se vztah transformoval,“ doporučuje Marek Kučera.

Pokud do partnera budete neustále šít, neustojí to. Dejte mu prostor!

Přijměte zodpovědnost

Pokud už je rozvod nevyhnutelný, je důležité rozlišovat, v jaké pozici který z partnerů je - a z toho plyne, s jakými pocity se musí vyrovnávat. Kromě výjimečných případů je to vždy jeden z páru, kdo řekne: „Konec, rozvedeme se.“ 

Pro toho z partnerů, který se rozhodl vztah ukončit, může být těžké vnitřně zpracovat to, že to byl on, kdo o rozvodu rozhodl, a přijmout za to zodpovědnost - srovnat se s tím, že to rozhodnutí udělal. Ve své praxi se doktor Kučera setkává s případy, kdy tito opouštějící umanutě hledají příčiny rozchodu mimo sebe.

„Někdy s nadsázkou říkám, že snad očekávají, že jim partner řekne:,Ano, máš pravdu, jsem tak děsný, že ses se mnou měla rozvést. Naprosto tě chápu, že odcházíš,‘“ ilustruje doktor Kučera. 

Pro partnera, který byl tím opuštěným, bývá zase těžké situaci přijmout bez zášti nebo potřeby se „viníkovi“ pomstít. I tento pocit je ale potřeba překonat, pokud v budoucnosti partneři mají komunikovat a společně fungovat jako rodiče.

Soužití v jednom domě nemusí být idylické, důležitá je ale komunikace mezi...

Nesnažte se vyhrát

„Obecně platí, že na rozvodu vždycky tratí všechny strany - děti i jejich rodiče, kteří zhusta mají oba pocit, že ten druhý z toho vyšel lépe,“ vysvětluje terapeut. 

Pravidla randění pro rozvedené: zaměřte se na sebe a postupujte pomalu

Vždy doporučuje, aby se partneři pokusili co nejlépe domluvit. Zejména ve vztahu, kde jsou děti, je neschopnost komunikace zásadní problém, protože v zájmu dětí spolu rodiče komunikovat prostě musí. 

„Rozvádějící se rodiče si musí uvědomit, že jakýkoli spor s tím druhým, který do budoucna naruší možnost dohody, je velkou zátěží pro děti. Radím jim, aby se v zájmu dobrých vztahů s expartnerem připravili oželet svou představu o uspořádání péče nebo i o majetkovém vyrovnání - naprostou prioritou by mělo být to, aby spolu rodiče vycházeli,“ zdůrazňuje doktor Kučera. 

A dodává, že někteří právníci, především pokud nemají zkušenosti s rodinným právem, si myslí, že prospějí svému klientovi, když ho poženou do rozvodového souboje - že ho dovedou k „výhře.“ „Pokud jeden z partnerů toho druhého převálcuje, nejvíce na to doplatí děti,“ varuje terapeut.

Ilustrační snímek

Jak „to“ říct dětem?

Podle doktora Kučery je na prvním místě vždy komunikace mezi rodiči. Ta je dramaticky nejdůležitější. Pokud bude fungovat komunikace mezi nimi, bude fungovat i od rodičů k dětem. Takže pokud se dokážou rodiče domluvit mezi sebou, dokážou to sdělit i dětem. 

Jednoduchý recept na to, jak to udělat „správně“, neexistuje. „Vždy to záleží hlavně na vztazích v rodině, na povaze dětí, na jejich věku a tak dále. Když ke mně někdo přijde se žádostí o radu, jak rozvod oznámit dětem, chci po něm, aby mi předvedl, jak by to chtěl udělat,“ říká terapeut.

„Většinou je jejich představa správná; pokud je vyzvu k tomu, aby něco udělali jinak, jde obvykle jen o drobné úpravy,“ dodává. Obecná pravidla toho, jak s dětmi nemluvit, lidé podle něj většinou znají - například že by se jim nemělo říkat, že vztah dobře fungoval před jejich narozením, ale po tom, co ony přišly na svět, je to mezi rodiči čím dál horší a už spolu nevydrží. I když to mnohdy tak bývá, že odcizení opravdu nastane po narození dětí. Ony to ale „nezavinily“.

Článek vyšel v zářijovém vydání časopisu Zdraví.