Do partnerství většina z nás vstupuje s nadějí. Doufáme, že právě náš vztah přetrvá do konce života a protějšek je skutečně ten pravý. Ač se po jisté době objevují první více či méně zásadní trhliny a pochybnosti, pokládáme je za přirozené.
Uklidňujeme se, že žádný pár přece není dokonalý a soužití dvou lidí se zkrátka neobejde bez hádek. Navíc stále převládají společné hezké chvilky, které mnohdy zastíní dokonce i případné varovné červené světlo intuice.
Odejít je bolestivé, ale někdy to prostě jinak nejde.
Ledová sprcha
Viníků, kteří stojí za rozpadem vztahu, se dá najít mnoho. Od vzájemného ochlazení citů a odcizení se přes rozdílnost vnímání budoucnosti až po milostné avantýry mimo domov. Jenže odejít „jen tak“ už nyní nelze. Pod jednou střechou totiž nejste už jen vy a partner, ale také dítě nebo děti.
A právě v tento okamžik, kdy se vztah bortí a vy tušíte, že ukončit trápení je jediná možnost, balancujete na hraně vlastní sebeúcty. Důvodem je právě potomstvo. Právě kvůli nejmenším se mnohdy rodiče snaží o předem nemožné. Chtějí rozbitý vztah slepit, aby dětem neničili rodinu.
(Ne)vědomé ubližování
Ovšem resuscitovat umírající partnerství pouze pro udržení rodiny neudělá dobře ani vám, ani dětem. Tam, kde to skřípe, se objevuje napětí, rozepře, konflikty, negativní energie a věřte nebo ne, i nejmenší děti to vycítí. Zpracovávají všechny tyto vjemy a všechno špatné, co v nefungujícím vztahu pochytí, jim zásadně zkomplikuje budoucnost a jejich vlastní vztahy.
„Už kojenci vnímají emoční projevy jiných lidí, zejména matky. Pokud se tedy ze strany rodičů objevují negativní emoce, dítě dokáže zaznamenat, že se děje něco nežádoucího, a aktivizuje svoje obranné reakce. Emoční výraz rodičů tedy ovlivňuje ladění samotného dítěte,” vysvětluje dětská psycholožka Zdeňka Ráčková.
Udržovat vztah bez lásky a porozumění je téměř nemožné. Dřív či později stejně dojdete na konec cesty. Tímto způsobem si s partnerem ubližujete a nedáváte ani dobrý příklad dětem, jak si možná myslíte.
Risk nemusí být zisk
Je tedy potřeba dobře zvážit své rozhodnutí. Jste si opravdu jistá, že dokážete s protějškem fungovat ve falešném partnerství bez hádek a bez toho, abyste dětem svým chováním ubližovali? Dokážete být šťastná matka, když budete spokojenou rodinu jen předstírat?
Proč ženy zůstávají s násilníky? Děti musí mít tátu a všude je něco |
„To, že spolu dva lidé nejsou šťastni a spokojeni a zůstávají spolu jen kvůli dětem (a to mnohdy dlouhé roky), má opravdu velký dopad na všechny zúčastněné. Po čase se mohou objevit dokonce somatické potíže u dětí i rodičů,“ vysvětluje vztahová koučka, poradkyně a terapeutka Lucie Zápotocká.
„Mohou to být určité závislosti, ke kterým se partneři uchylují, aby někde vykompenzovali frustraci, kterou jsou pohlceni. Nebo přijdou nevěry. A tato počínání naopak ještě negativněji působí na už tak narušenou rodinu. Opravdu přemýšlejte, jestli je toto cesta ke spokojenosti vás a vašich dětí,” varuje odbornice.
I když se budete hodně snažit, přesto bude ve falešném partnerství hodně negativního pnutí, které děti vnímají.
Jak se „dobře“ rozejít
Pokud dojdete k rozhodnutí, že už nechcete či nemůžete dále hrát divadlo a žít v bezcenném vztahu, myslete oba přes všechny bolesti a rozdílnosti na svou roli rodičů. Pokuste se rozejít v míru a poklidu, vzájemně se ctít a respektovat. A to právě kvůli dětem. Rodiče jim musí být oporou vždy a za všech okolností, nezapomínejte ani na příklad, který potomkům dáváte.
Společně s partnerem připravte děti na novou životní etapu tak, aby je co nejméně ranila. Uvědomte si, že rozpad rodiny bude pro dítě vždy představovat velkou psychosociální zátěž, která vede ke ztrátě jistoty a bezpečí.
„Pozornost bych zaměřila především na proces vyrovnávání se s rozpadem rodiny. Není od věci vyhledat odbornou pomoc v podobě dětského terapeuta, u kterého si dítě může v bezpečném a přijímajícím prostředí rozchod rodičů zpracovat například prostřednictvím hry, která má léčebné účinky,“ doporučuje Ráčková.
Vyhledat odbornou pomoc není ostuda! Naopak, mnohdy díky profesionální pomocné ruce jde hodně zachránit.
Desatero správného chování po krachu vztahu
- Ujistěte děti, že ony za rozchod nemohou.
- Nikdy nemluvte hanlivě o svém protějšku v přítomnosti dítěte.
- Všímejte si víc svých dětí, případné změny chování konzultuje s odborníkem.
- Snažte se, aby potomci strávili co nejvíc času nejen s vámi, ale i s druhým rodičem.
- Neseznamujte děti s každou novou známostí, která trvá pár dní nebo týdnů.
- Nesnižujte se k urážkám na současnou známost svého ex.
- Jakmile dítě projeví zájem trávit víc času s druhým rodičem, vyhovte mu bez slzavých scén.
- Když budete mít potřebu si s partnerem něco vyříkat, udělejte tak bez přítomnosti ratolestí.
- Jestli bývalý partner nebude moct strávit plánovaný víkend s dětmi, podejte to tak, aby nezískaly dojem, že s nimi být nechce.
- Nepoužívejte děti jako zbraň vlastní pomsty.
