Náš desetiletý syn Tomáš dost prožívá rozvod rodičů svého nejlepšího kamaráda Radka. Jeho rodiče se podle všeho dost hádali i před ním a chlapeček byl zřejmě svědkem nepěkných scén a obviňování. A Tomáškovi o tom všem asi pak dost živě vyprávěl.
Rodinná poradnaTrápí vás obtíže při výchově dětí? Ocitla se vaše rodina v těžké sociální situaci a nevíte, jak z ní ven a kdo vám může pomoci? Dotazy posílejte na ona@idnes.cz s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny. Je možné je anonymizovat. |
Syn nás totiž poslední dobou s manželem vyloženě zkoumá, otevřeně ve vyptává a kdykoliv je jenom náznak konfliktu, třeba kvůli úplné prkotině nebo se jen tak pošťuchujeme, tak se celý vyděsí a jednou se i rozbrečel. S manželem jsme si přitom jenom něco vyříkávali a měli jsme oba špatnou náladu, ale v zásadě o nic nešlo.
Snažila jsem se syna ujistit, že se já a táta máme rádi a nemáme v plánu se rozvádět, ale nevypadal moc přesvědčeně. Radkovi rodiče mu prý také do poslední chvíle tvrdili, že o nic nejde. Nyní chudák Radek pendluje mezi rodiči, kteří jsou na sebe pořád naštvaní a jeden druhého u něj pomlouvají.
Chápeme synovo rozrušení, jeho kamarád je v opravdu nepříjemné situaci, ale nevíme, co dělat. Na jednu stranu si říkáme, že Tomášovi by prospělo se s ním nestýkat a ty strašné příběhy neposlouchat, ale je to jeho nejlepší kamarád už od školky. A taky je nám Radka líto, rádi bychom mu nějak pomohli, ale nevíme jak. Jeho rodiče se asi před dvěma lety přestali s ostatními bavit, asi když jim začaly ty hádky. Mám telefon na jeho mámu, občas si akorát napíšeme esemesku kvůli synům, třeba že je někde vyzvednu a odvezu domů, ale nikdy nic osobního.
Chceme, aby byl náš syn hlavně v klidu a pohodě, jak to máme udělat?
Děkuji
Františka
Odpověď odbornice:
Paní Františko, Váš syn reaguje na rozpad rodiny svého kamaráda zvýrazněním nejistoty popřípadě ztráty jistoty bezpečí a trvalosti v čase. U kamaráda v rodině nejdříve bylo vše v pořádku a potom se to začalo hroutit, až došlo k úplnému rozpadu, rozchodu rodičů a nepohodě všech členů rodiny. Váš syn ještě nemá tolik zkušeností, ze kterých by mohl čerpat, a tak přirozeně porovnává situaci kamaráda se situací vlastní, a zkoumá podezřelé chování, které by ho mělo varovat.
Mgr. Petra Domkařová
Ve věku deseti let také vrcholí druhá separační vlna, děti si plně uvědomují definitivnost smrti, s tím jsou spojeny různé úzkosti a závislé potřeby. Děti se potřebují opět připoutat a být chráněny, než tento vývojový úkol zvládnou. Ohrožení vztahových vazeb je v tomto období velmi citlivé.
Úzkostná reakce syna na situaci kamaráda by neměla trvat dlouho. I jeho kamarád by se měl postupně se situací vyrovnávat.
Pokud by se podobné synovo chování protahovalo, případně se úzkost rozšiřovala i na jiné situace, přibývala plačtivost, afektivní stavy nebo se začal uzavírat sám do sebe, zhoršil by se prospěch ve škole, potom by bylo na místě poradit se s psychologem.
Jinak stačí pouze citlivě reagovat na vzniklé situace, reflektovat jeho emoce a poskytovat přiměřené porozumění těmto emocím. Být trpěliví. Kamarádství nezakazovat, neodrazovat. Ve své pomoci kamarádovi může poznat své silné stránky. A i pomáhající potřebuje občas pomoc a sdílet své vlastní obavy. Povídejte si s ním, ubezpečte ho, když bude nejistý, nepoužívejte ironii a pokud ji použijete, tak to komentujte (abyste byli pro chlapce čitelní). Očekávala bych, že pokud je Váš manželský vztah stabilní, obavy syna samy časem přejdou.
Mgr. Petra Domkařová, psycholožka centra Modré dveře
