Nedávno jste se vrátila z New Yorku. Co vás tam zavedlo?
Do New Yorku se vracím pravidelně posledních devět let díky OSN. Jsem součástí české delegace, se svou nadací Krása pomoci zastupuji neziskový sektor. Řeší se tam politika celého světa a my nejvíce přispíváme k dosažení cílů udržitelného rozvoje. Zdá se to neuchopitelné, ale jsou to konkrétní cíle, které se mají naplnit do roku 2030. V rámci těchto cílů se snažíme upozorňovat na genderovou problematiku a na chudobu seniorek a seniorů. Letos jsme se zaměřili na roli mužů v genderově podmíněném násilí. Bohužel je to něco, na co často narážíme u klientů naší nadace.
Kromě toho hodně řešíme nerovnost v platech mužů a žen. Česká republika je v tomto ohledu na špatných příčkách. Myslím, že je to v 21. století ostuda. Hodně lidí je proti kvótám, ale já osobně jsem to dost přehodnotila. Můžeme je zavést na určitou dobu, a když už jich nebude třeba, můžou se zase zrušit. Byla bych pro. Ale rozumím pohledu, že to někomu přijde nefér.
Musíme podpořit ženy, aby dokázaly vybalancovat kariéru a péči o domov, péči o rodinu. Nemáme tady na to ale bohužel stále vhodné prostředí.
