Michaela Karsten
|
Když se poprvé setkala s mužem, který jí ukázal, že si hravě zapamatuje sto náhodně vybraných čísel, myslela, že jde o nějaký trik. Žádný podvod v tom však nebyl a stejný muž se později stal jejím manželem a otcem dvou dětí.
"Začala jsem se zajímat o paměťové techniky a zjistila jsem, že existují různé paměťové strategie, kterými se lidský mozek, konkrétně paměť, dá vytrénovat," vysvětluje Michaela Karsten v pondělním magazínu Ona Dnes, pro který také připravila test paměti.
Sama vystudovala medicínu, po škole pracovala ve farmaceutické firmě. Když pak odešla za budoucím manželem do Německa, vrhla se na paměťový trénink a soutěžní klání.
Jak vypadají? "Soutěže mají deset disciplín. Musíte si zapamatovat slova, obličeje lidí a jejich jména, historická data, abstraktní obrazce, texty, binární nebo decimální čísla. Není to zrovna nejjednodušší," přiznává. Dva měsíce před mistrovstvím světa trénovala tři až pět hodin denně, přes rok každý druhý třetí den zhruba půl hodiny až hodinu.
Čtěte v pondělí

Celý rozhovor si můžete přečíst v magazínu Ona Dnes, který vychází jako pondělní příloha MF Dnes.
Dnes už nesoutěží, ale paměťové techniky vyučuje na školách a také pořádá kurzy. "Kdybych chtěla dosahovat prvních pozic, musela bych opravdu maximálně zorganizovat rodinu, děti předat někomu jinému a trénovat. Toho, čeho jsem chtěla dosáhnout, už jsem dosáhla a cítila jsem, že nastala doba, kdy můžu předávat informace dál. V roce 2010 jsem začala podnikat a založila si vlastní tréninkovou společnost," říká.
Lidé dnes podle ní mají největší potíže s koncentrací: "Jsou roztěkaní, nedokážou se soustředit na jednu věc. Je to dané dobou počítačů. Máme kvantum informací, uvědomujeme si to, ale nejsme schopni s tím něco dělat. Necháváme se bombardovat vším možným a zbytečně paměť zahlcujeme."
Pomůžou vhodné doplňky stravyVhodně zvolené doplňky stravy pomůžou s pamětí i s koncentrací. Objednat si je můžete z pohodlí domova na Lekarna.iDNES.cz |
"Svým způsobem je toho tolik, že se dostáváme do permanentního stresu, který naší paměti škodí. Krátkodobý stres, kdy jsme trochu nervózní, nabudí k vyššímu výkonu, je pozitivní. Dlouhodobý, způsobený třeba rozvodem, úmrtím někoho blízkého, tlakem v práci, aktivuje určité buňky, které
paměť blokují," říká Karsten.