Herec Jacob Erftemeijer | foto: Archiv TV Nova

Jsem pacifista, ale umím být i drsný, přiznává herec Jacob Erftemeijer

  • 3
Pronikavý pohled a zvláštní zasmušilost mu dodávají na přitažlivosti. Jacob Erftemeijer si stěžoval, že ho seriálové role míjejí. Až přišel krimiseriál Specialisté, v němž hrál jednou z hlavních postav.

Máte teď větší respekt k policii?
To bych neřekl, u mě většinou záleží na konkrétním člověku. Ale mám – řekněme – pro práci policistů o dost větší pochopení.

Jste v reálném životě odvážný? Umíte být někdy také drsný?
Je dost ošemetné posuzovat svou vlastní odvahu. V něčem asi ano, v něčem zas ne. Pro mě je často odvážné něco, co je pro jiné úplně běžné – a zase naopak. Drsný možná někdy jsem, někdy mi „přeteče kýbl“ a říkám najednou všechno dost neúprosně. Pak se většinou omlouvám. Ale obecně řečeno jsem, myslím, pacifista... Například použití fyzické síly mi nic neříká a vždy se tomu snažím vyhnout. Raději se přu slovy.

Jacob Erftemeijer (31)

  • Narodil se v Nizozemsku, ve čtyřech letech se s rodinou přestěhoval do Prahy. 
  • V seriálu Specialisté hraje vyšetřovatele Tomáše Berana.
  • Je ve stálém angažmá v pražském Švandově divadle.
  • Jeho vášní jsou kromě hraní i sport, hudba a malování.

Blíží se Kristova léta. Byla pro vás třicítka něco jako jakýsi mezník...
Člověk se tomu tak nějak neubrání. Nebo alespoň já ne. Do třicetin jsem věk v podstatě vůbec neřešil, ale tentokrát jsem se poprvé alespoň trochu zastavil. Ne že bych bilancoval, nebo že by se snad něco dramaticky změnilo, jen jsem se tak nějak ohlédl zpět a zamyslel se, jak bych si to vlastně představoval dál.

Co rád děláte, když nehrajete?
Jsem rád doma. Po intenzivním kontaktu se spoustou lidí je moc příjemné konečně za sebou po dlouhém dni zavřít dveře domova. Ale je pravda, že v současné „koronavirové době“ mi kontakt velmi chybí.

Proč jste se vůbec dal na hereckou dráhu? Věnujete se i hudbě a výtvarnému umění…
Ze začátku jsem se věnoval hlavně sportům. Mimochodem, podobně to má velká část herců. Často dělali vrcholově nějaký sport a nakonec se museli rozhodnout, čemu dají přednost. U mě padla volba na divadlo. Ale rád dělám i věci mimo herectví. Myslím, že je fajn nejít jen jedním směrem, ale rozvíjet se i jinak. Malování mi pomáhá nějak vyrovnat práci v divadle, mimo jiné jsem při tom svým pánem, což je opravdu příjemná změna.

Vybíráte si dnes už pracovní nabídky?
Ano, vybírám. Je potřeba rozprostřít síly. Právě teď bych asi vedle zkoušení v divadle a natáčení Specialistů další práci nezvládal. Už jsem párkrát zažil, že mi práce začala válcovat osobní život, a tak se snažím dávat pozor, aby se to už neopakovalo. Je potřeba být v rovnováze.

Jste prý introvert. Není pro vás těžké být celý den někde na natáčení nebo si stoupnout na jeviště, když se zrovna dostanete do polohy, kdy nechcete být rušený?
Těžké to je, ale to je právě to, co z toho dělá práci. Pokud jsem profesionál, měl bych to umět zvládnout. Což neznamená, že mi to nedělá problém. Ale hrát se zkrátka musí, i když člověku není dobře. A pravda, natáčecí den často znamená být dvanáct hodin v kuse v těsném kontaktu se spoustou lidí, což je těžká zkouška. Ale nestěžuji si, mám tu práci rád. Sedět na vrátnici bych asi nevydržel.

Jste charismatický typ. Vnímáte od chvíle, kdy jste se dostal do širšího povědomí, zvýšený zájem fanynek?
Popravdě nijak zvlášť. Sem tam se mi to stane, ale neřekl bych, že by šlo o nějaký intenzivní nárůst.

Je to pro vaši duši introverta příjemné?
Častěji se spíš schovávám, nemám moc rád náhlá oslovení.

Ve kterých rolích působíte ve Švandově divadle a diváci se na vás mohou přijít po znovuotevření divadel podívat?
Teď jsme ve výjimečném stavu – a nejspíš ještě potrvá, než se divadlo vrátí do normálních kolejí. Ale jinak hraji ve Švandově divadle v mnoha představeních. Momentálně jich je, myslím, osm, tak nevím, které jmenovat dřív. Ale karanténa přerušila i zkoušení nové inscenace Adamova jablka, kde budu hrát kněze. Zkoušení se nakonec přeložilo na příští sezonu, ale moc se na něj těším. Hlavním partnerem mi bude Robert Jašków a celé to bude v režii Jiřího Pokorného.

Jaká herecká poloha vás vlastně více baví – komediální, nebo dramatická?
Asi bych řekl, že ta dramatická. Ale mám rád, když se to střídá. Je důležité, aby člověk nezatuhl a nezačal si hovět v nějaké jedné poloze.